Masarykův onkologický ústav

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Masarykův onkologický ústav začal provádět preventivní ultrazvukové vyšetření onemocnění nádorem slinivky břišní. V rámci studie zatím u stovky pacientů s chronickým onemocněním slinivky, vrozenými dispozicemi nebo se dvěma blízkými příbuznými s rakovinou slinivky. Žádanku může vypsat praktický lékař. Každoročně onemocní nádorem slinivky dva tisíce tři sta lidí a pacientů přibývá. Za posledních třicet let je to o šedesát procent víc. Úmrtnost mezi nádory je třetí nejvyšší v republice. Onemocnění je bezpříznakové, lékaři ho často odhalí až v pozdním stadiu. Operovat lze pouze dvacet procent pacientů.

Výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých podle dat z evropsky vyspělých zemí postupně narůstá, a to přibližně o procento ročně. Z celkového počtu nových diagnostik tvoří tři až čtyři procenta. Evidují to i v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně, kde ročně léčí v průměru třináct set pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř čtyři sta ve věku od 18 do 30 let. Rizikem u této skupiny je pozdní stanovení správné diagnózy, řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Začala stavba dvou nových budov Masarykova onkologického ústavu v Brně – Centra inovativní a podpůrné péče a Centra onkologické prevence. Investice vyjde na miliardu korun, 826 milionů půjde z Národního plánu obnovy, zbytek pokryjí peníze ze státního rozpočtu. Stavba potrvá do prosince 2025, následující rok se oba nové pavilony otevřou veřejnosti.

V tuzemsku se ve zdravotnictví čím dál častěji prosazují moderní technologie, jako jsou roboti a umělá inteligence. Pomáhají v současnosti například v diagnostice rakoviny. Lékaři je využívají hlavně tehdy, když nádory rostou na špatně dostupných místech.

S konflikty s pacienty nebo jejich blízkými se setkává asi každá nemocnice. Některé kvůli tomu ustavují své vlastní ombudsmany. Nepostupují při tom ale jednotně. To nyní mění ministerstvo zdravotnictví, které zavádí závazný manuál.

Parkování v okolí Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně se od 1. června na dobu téměř tří let výrazně ztíží kvůli úpravám nadzemní části historických vodojemů. Na Žlutém kopci postupně ubude až třetina parkovacích míst, ústav přitom už nyní odhaduje, že mu až tři sta padesát stání pro auta chybí. Plánuje proto pro příští roky zavést několik opatření.

Parkování v nemocnicích je pro pacienty i jejich návštěvy často problém. Česká televize oslovila čtrnáct zdravotnických zařízení napříč republikou s dotazem, jestli jejich parkovací kapacity postačují. Většina odpověděla, že nikoliv a že je plánují navýšit — třeba výstavbou parkovacích domů.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně získal nejvyšší akreditaci Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Splnit pro to musel 332 standardů péče a řízení nemocnice. Ze 117 členů OECI má tuto nejvyšší akreditaci pouze 31, ve střední a východní Evropě kromě MOÚ ještě Národní onkologický institut (NIO) v Budapešti, informoval ředitel brněnského ústavu Marek Svoboda.

Lékaři zdůrazňují důležitost prevence melanomu, který patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění v Česku – ročně na něj umírá kolem čtyř set lidí. Například brněnský Masarykův onkologický ústav znovu objednává pacienty na komplexní preventivní prohlídky. Od loňského listopadu rezervace pozastavil – zájem byl totiž obrovský.

Zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění by chtěli vědci v nově založeném Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Do konce roku 2025 na něj má jít asi 1,5 miliardy korun z evropských peněz programu Exceles, kterým ministerstvo školství podporuje špičkový výzkum. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že fungování ústavu by měl stát zajistit i po roce 2025.

Rozšířené prostory o rozloze dva tisíce čtverečních metrů na dvou ambulantních pracovištích v pátek slavnostně otevřeli v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně. Práce na rozšíření Pracoviště ambulantní protinádorové léčby a Centra paliativní péče vyšly na téměř šedesát milionů korun a umožní poskytnutí péče většímu množství pacientů v komfortních podmínkách, sdělil ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Senátor a onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD) by byl pro to, aby v Česku vznikl úplně nový onkologický institut se sídlem v Praze. Pro hodnocení, jak přesně covid-19 onkologii ovlivnil, bude podle něj potřeba počkat na data. Byl hostem Interview ČT24.

Záměr postavit Národní onkologický institut v Praze za sedm miliard korun vyvolal mezi odborníky kontroverze, podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se je daří zahlazovat. Neshody podle ní setřela diskuse, ve které někteří lékaři původně chyběli. „Najdeme společnou nit,“ řekla v pořadu Události, komentáře. Jeho hostem byl i jeden z iniciátorů myšlenky a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně plánuje stavbu centra onkologické prevence a centra pro inovativní a podpůrnou péči za jednu miliardu korun. Sloužit mají ke zlepšení péče a k prevenci vzniku a návratu nádorů a k prevenci nežádoucích účinků léčby, uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Práce na obou centrech by měly být hotové v roce 2026. Stavbu zaplatí peníze z Národního plánu obnovy ČR. Ústav ročně eviduje 246 tisíc ošetření.

Masarykův onkologický ústav má jako první zařízení v Česku vlastní mobilní aplikaci, která slouží pro komunikaci personálu s pacienty na dálku. Poslouží k videohovorům, chatu nebo telefonátům, umožní i předpis receptů. Cílem aplikace je úspora času, zjednodušení komunikace a zefektivnění systému.

V pátek zemřel jezuita František Pevný. Duchovní, který strávil ve vězení celá 50. léta, od roku 1997 působil v řádové komunitě v Brně, byl aktivní až do pozdního věku. O úmrtí Pevného informovalo brněnské biskupství a také Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova.

V Masarykově onkologickém ústavu v Brně mají pacienti každoročně možnost zapojit se  zhruba do 35 nových klinických studií. Lékaři s jejich pomocí ověřují účinnost a bezpečnost nových léčiv. První studie prováděli už před 50 lety. Na počátku nového tisíciletí pak otevřeli specializované oddělení.

Už druhým týdnem se k očkování u praktiků mohou hlásit i chronicky nemocní lidé pod 70 let. V praxi se ale k vakcíně dostávají obtížně. Důvodem je stále limitující množství látky v ordinacích. Tito lidé se zatím nemohou registrovat do očkovacích center, kde je přihlášení striktně omezeno věkem. Další možností pro ně je podání vakcíny ve specializovaném centru, kde se léčí.

Možný průlom v léčbě těžce nemocných hematoonkologických pacientů, kteří se nakazili covidem-19, představili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Od začátku roku podali 28 lidem přípravek kombinující remdesivir a rekonvalescentní plazmu. U všech se zdravotní stav výrazně zlepšil, nebo se z covidu uzdravili úplně.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně v pátek slavnostně otevřel Bakešův pavilon zrekonstruovaný za 431 milionů korun. Práce trvaly více než dva roky, výsledkem jsou dvě lůžková oddělení, nové ambulance i dva nové operační sály, celkem jich má ústav šest. Investice přispěla k modernizaci a zvýšení komfortu poskytované péče, uvedl ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci a Masarykova onkologického ústavu v Brně přišli s převratnou metodou zkoumající proteotoxický stres buněk, který vede k neurodegenerativním nemocem a rakovině. Metoda kombinuje cílené poškození proteinů uvnitř jednotlivých buněk za využití nanočástic stříbra a laserového paprsku a souběžnou mikroskopickou analýzu. Objev ocenil i významný vědecký časopis Nature Communications.

Současná onkologie se snaží léčbu rakoviny co nejvíc přizpůsobit pacientovi na míru, a to zejména tam, kde nezabírají běžné metody. Klíčem je přesný rozbor na úrovni molekul a špičky oboru věří, že se bude v budoucnu taková diagnostika i léčba používat u většiny pacientů. Své zkušenosti si čeští odborníci vyměňovali také v rámci tradičního kongresu Prague Onco, který se konal formou videokonference.

Brněnští vědci ze sedmi institucí se spojili v klastru Stroke Brno, aby společně vytvořili nové metody rozpoznávání i léčby cévních mozkových příhod. Ve střední Evropě je tak rozsáhlá spolupráce podle zástupců institucí unikátní.