Záměr postavit Národní onkologický institut v Praze za sedm miliard korun vyvolal mezi odborníky kontroverze, podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se je daří zahlazovat. Neshody podle ní setřela diskuse, ve které někteří lékaři původně chyběli. „Najdeme společnou nit,“ řekla v pořadu Události, komentáře. Jeho hostem byl i jeden z iniciátorů myšlenky a vedoucí Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Cibula.
Kontroverze kolem Národního onkologického institutu v Praze mizí, řekla předsedkyně odborné společnosti
18 minut
Události, komentáře: Budoucnost onkologické péče v Česku
Stát plánuje významnou investici do léčby nádorových onemocnění, a to stavbu Národního onkologického institutu v Praze za sedm miliard korun. Kombinovat by měl výzkum s léčbou, pracovat v něm budou špičky oboru.
„Nemělo by to přinést pouze další onkologické oddělení, mělo by to přinést skutečně jinou strukturu poskytování péče. Aby byla postavena v rámci jedné nemocnice okolo onkologického pacienta,“ uvedl David Cibula ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Názory na možný institut zpočátku rozdělil odborníky, podle některých by bylo vhodnější postavit více menších regionálních center. Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová uvedla, že nápad lékaři zpočátku vnímali jako kontroverzní zejména kvůli nedostatečné debatě. „Bylo prezentováno, že to ohrozí centrovou péči, která je rozprostřená po celé republice. Vysvětlili jsme si, že nehrozí,“ uvedla.
I když je sedm miliard vysoká částka, technologie pro léčbu onkologických onemocnění jsou velmi drahé. Nevznikl by tedy obří ústav, který by odsával specialisty z regionů, ale zařízení o asi dvou stech lůžkách. „Myslím si, že společně, i přes různé názory k využití kapacity, která Praze přibude, najdeme společnou nit,“ řekla Prausová.
Nádorová onemocnění v Česku
Centrum by mělo léčit hlavně vzácné formy nádorů
Institut by se podle ní mohl stát špičkovým pracovištěm, v němž se bude soustředit specifická léčba vzácných nádorových onemocnění. Nutné podle Prausové bude zajistit zázemí velké nemocnice, a to včetně personálního. „Můžeme postavit dům, dát do něj skvělou technologii, ale především tam musí být schopní lidé a už zavedené týmy,“ řekla.
Stavba by měla být hrazená z Národního plánu obnovy, aby však projekt splnil podmínky financování, je nutná jeho rychlá realizace. „Díval jsem se na historii nemocnice, která vyrostla v Bratislavě (…). Má velice srovnatelný objem. Od idey k tomu, že nemocnice stojí a bude se otevírat, uplynulo pět let,“ řekl Cibula.
Vývoj onemocnění zhoubnými nádory
Právě do pěti let by měl vyrůst institut i v Praze. „Je to hraniční, ale je to možné,“ doplnil. Nejedná se podle něj navíc o neobvyklý záměr, podobná zařízení stojí v mnoha zemích, odkud lze čerpat inspiraci.
Kromě stavby nového pražského ústavu se uvažovalo i o investování částky do už stávajících pražských onkologických center. Prausová upozornila, že peníze musí být využity podle pravidel Evropské unie, a ta podle některých názorů neumožňují fragmentaci částky. „Samozřejmě i rozdělení mezi stávající centra by smysl dávalo (…) Budeme se snažit to naplnit tak, aby to především pomohlo onkologickým pacientům. Pacient je ten nejdůležitější,“ připomněla.
Další investice se plánuje také v Brně. Ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda oznámil plán na stavbu dalších dvou center, která budou sloužit ke zlepšení péče a k prevenci vzniku nádorů a jejich návratu. I tento projekt by měl být hotov v roce 2026, náklady by měly pokrýt peníze z Národního plánu obnovy.
