Onkologie

Narghís Mohammadiová, bojovnice za lidská práva v Íránu a držitelka Nobelovy ceny za mír, se dostala z věznice do domácího léčení. Autokratický islámský režim jí umožnil 21 dní rekonvalescence po složitém, zřejmě onkologickém zákroku. Prominutí zbytku trestu – jak požaduje rodina i mnoho západních organizací – ale Teherán odmítá. Ve věznici si od roku 2021 odpykává skoro čtrnáctiletý trest za „ohrožení státní bezpečnosti“.

Onkologičtí pacienti často na počátku léčby tápou. Nevědí, co přesně mají dělat a jaké lékaře vyhledat, což jim komplikuje cestu k uzdravení. Ke zlepšení chce přispět průzkum pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Nadledviny jsou sice nenápadné, ale velmi důležité žlázy produkující životně nezbytné hormony. I když jsou nádory v této části těla spíše vzácné, jejich počet stoupá. Lékaři si to vysvětlují zejména pokročilou medicínou – provedených vyšetření je více a používají se moderní metody.

Rakovina prsu zasáhne ročně tisíc nových pacientek v produktivním věku. Sto žen si vyslechne takovou diagnózu v těhotenství, případně na rodičovské. Odborníci upozorňují na to, že v podobných případech přitom někdy bývá nález zaměňovaný za běžné hormonální změny.

Onkologičtí pacienti kromě své nemoci bojují někdy také s úřady. Organizace i lékaři s těmito pacienty musejí stále častěji řešit pobírání invalidních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na přítomnost metastáz v posudcích bere ohled, zároveň dodává, že rozhodující není diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti. Podle odborníků by se důchody měly snižovat nebo odebírat až ve chvíli, kdy je jisté, že je pacient stabilizovaný.

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Žluté květiny s růžovou stužkou se staly symbolem boje s nádorovými onemocněními. Jejich koupí se lidé v řadě měst i obcí mohou do konce tohoto týdne zapojit do tradiční sbírky proti rakovině. Letošní ročník organizátoři věnovali rakovině prsu. Lékaři ji každý rok diagnostikují zhruba osmi tisícům žen. V poslední době postihuje častěji i mladší ročníky.

Příběh Ivanky Danišové, která bojuje o záchranu obličeje, vyvolal před pěti lety mimořádnou vlnu solidarity. Narodila se s Goldenharovým syndromem, což znamená, že se jí částečně nevyvinula lebka. Díky dárcům má za sebou řadu zákroků v zahraničí, v uplynulých dnech prodělala poslední klíčovou operaci v Japonsku.

Krajská nemocnice v Liberci má od tohoto týdne ve zkušebním provozu na oddělení nukleární medicíny přístroj PET/CT, který představuje špičku v diagnostice u onkologických onemocnění. Liberecká nemocnice byla posledním z komplexních onkologických center v zemi, která tento přístroj neměla.

Na úterý připadá světový den rakoviny plic. V Česku touto chorobou v průměru onemocní přes šest a půl tisíce lidí ročně, okolo pěti tisíc pacientů zemře. Rizikoví jedinci se už více než rok mohou hlásit do preventivního programu časného záchytu karcinomu plic, zatím jím prošlo sedm tisíc lidí. Lékaři ale odhadují, že podmínky pro účast v programu splňuje až půl milionu Čechů.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Neodkladné zdravotní výkony, na které válečné zdravotnictví na Ukrajině nestačí, pomáhají pacientům zajistit i lékaři z jihomoravských nemocnic. Ošetřují například zranění z války nebo poskytují onkologickou péči. Transporty lidí z Ukrajiny, která momentálně čelí ruské invazi, zajišťuje řada organizací. Zdravotníci z Brna se nyní starají například o Serhiie Melnyka, který ve válce přišel o dva prsty na ruce.

Někteří onkologičtí pacienti, nevidomí i lidé s roztroušenou sklerózou mají problém získat invalidní důchod. Podle lékařů i odborných center takových případů přibývá. O úskalích teď budou poprvé jednat organizace, politici i správa sociálního zabezpečení.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Některé nemocnice začínají budovat informační centra i odpočinkové zóny pro onkologické pacienty a další vážně nemocné, kteří se zde mohou radit s odborníky a tím se lépe vyrovnat s těžkou nemocí. Podle lékařů na to v ordinacích nebývá dost času. Jedno z prvních takových míst otevřela pražská Všeobecná fakultní nemocnice.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Česká republika přijala od začátku ruské invaze na Ukrajinu sedm desítek dětských onkologických pacientů. Jejich léčbu často komplikuje neúplnost zdravotnické dokumentace, která byla ve válečných podmínkách buď zničena, nebo se k ní lékaři nemohou dostat. O víc než polovinu těchto dětí se starají zdravotníci v Brně.

Kvalita a dostupnost léčby rakoviny by měla být stejná ve všech zemích Evropské unie. Řekl to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na neformálním jednání ministrů zdravotnictví EU v Praze. Na setkání také zaznělo, že nové covidové vakcíny se už postupně dostávají do zemí EU, řekla to ředitelka Evropské agentury pro lékové přípravky (EMA) Emer Cookeová. V Česku nové očkovací látky už jsou. Evropská komise podle komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové také zajistila dalších 170 tisíc dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem jich je k dispozici 330 tisíc.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Speciálním týmům v nemocnicích se daří lépe zvládat bolest vážně nemocných i řešit těžké otázky v závěru života. Ukázal to pětiletý zkušební program ministerstva zdravotnictví. Do systému zavádí nový program paliativní péče. Týmů, které takovou péči zajišťují, je v Česku asi třicet. Postupně by jich mělo díky většímu zájmu přibývat. Nutné ale bude zaškolit další personál.

V areálu Oblastní nemocnice v Jičíně začala stavba nového multifunkčního pavilonu. Královéhradecký kraj za něj zaplatí téměř 320 milionů korun. Už v příštím roce by tak nemocnice mohla mít nové laboratoře, oddělení hematologie nebo onkologický stacionář.