Onkologičtí pacienti často na počátku léčby tápou. Nevědí, co přesně mají dělat a jaké lékaře vyhledat, což jim komplikuje cestu k uzdravení. Ke zlepšení chce přispět průzkum pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.
Onkologičtí pacienti často nevědí, jak najít lékaře. Pomoci má průzkum
3 minuty
Události: Dostupnost péče o onkologické pacienty
Největší problémy jsou podle pacientské organizace v situaci, kdy si pacienti svou cestu za diagnózou a léčbou musí zorganizovat sami. „Pacient musí obvolat v průměru až čtyři specialisty, aby se k nějakému dostal, a to se ta cesta prodlužuje a klikatí,“ uvedla předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů Petra Adámková.
Zatímco když je lékař hned objedná k dalšímu vyšetření u specialisty nebo jim aspoň doporučí vhodné pracoviště, kam se dále obrátit, projde nemocný systémem rychleji.
„Pacient obdrží diagnózu a najednou se může ocitnout ve vzduchoprázdnu. A my potřebujeme, aby okamžitě postoupil do další úrovně, kde se o něj někdo postará, nasměruje ho k multidisciplinárnímu týmu,“ podotýká přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petra Tesařová.
Průzkum poukázal také na regionální rozdíly v dostupnosti péče. Dvacet procent účastníků ankety dojíždí k onkologovi přes padesát kilometrů.
Průzkum o dostupnosti péče (Hlas onkologických pacientů)
Lékařům pacienti ne vždy rozumí, pomáhají organizace
Až třetina nemocných v dotazníku uvedla, že měla problém porozumět tomu, co jim ošetřující lékař říká. „S rostoucím stresem se pro onkologické pacienty stává čím dál náročnějším porozumět tomu, co si při vyšetřeních vyslechnou. Je proto důležité, aby si mohli následně dohledat dostatek relevantních informací,“ upozornila Adámková.
Organizace pomáhá on-line rozcestníkem Cesty pacienta, kde lze získat kontakty, informace o nemoci a léčbě. Vzniknout by měly brzy i regionální verze. Konkrétně pacientkám, které procházejí nebo prošly léčbou spojenou s nádorovým onemocněním prsu, pomáhá třeba také aliance Bellis. „Pro nás je důležité zmapovat ideální cestu a zjistit místa, kde to úplně nefunguje,“ říká manažerka projektu Nikol Pazderová.
V dotazníku Hlasu onkologických pacientů odpovídalo 900 lidí, kteří se v posledních pěti letech léčili s rakovinou. Čtvrtina nemocných přišla na svůj nádor v důsledku preventivní prohlídky či screeningu. U 28 procent se odhalil po samovyšetření.
- Ženy jsou u gynekologa sledované kvůli rakovině děložního hrdla, od 45 let si mohou nechat vyšetřit prsa speciálním přístrojem – mamografem.
- Muži ve věku 50 až 69 let mohou od roku 2024 absolvovat test z krve, který ukáže riziko vzniku rakoviny prostaty.
- Obě pohlaví by pak měla podstoupit testy na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Padesátníci a starší mohou absolvovat test na krvácení do stolice, případně jednou za deset let vyšetření střev při kolonoskopii.
- Současní a bývalí kuřáci mají možnost odhalit včas rakovinu plic, lékař je může poslat na vyšetření počítačovým tomografem.
Další dotazník mapuje samotnou léčbu
Organizace už spustila druhou fázi dotazníku, jehož prostřednictvím chce podrobně zmapovat, jak rychle lidé prošli léčbou. „O to už se můžeme opřít při centralizaci nebo vytváření návrhu struktury onkologické péče v Česku, což nejsou jen centra, ale i regionální pracoviště, třeba i praktičtí lékaři,“ dodává ředitelka odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.
Dotazníkové šetření poskytne informaci o skutečném fungování systému. „Odborníci mají často jinou představu o tom, jak v reálném životě proces léčení probíhá,“ připouští ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec. Usnadnit lidem průchod léčbou by měly pacientské rady, ty vznikají na onkologických klinikách. Zastoupeni jsou v nich lidé, kteří mají s pracovištěm osobní zkušenost.
Podobně se řešila i léčba roztroušená sklerózy, cévní mozkové příhody nebo vzácných onemocnění.
