Sedmiletá Tina má agresivní nádor mozku. Zahájila experimentální léčbu v Paříži

3 minuty
Události: Pomoc dětem s mozkovými nádory
Zdroj: ČT24

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Problémy se u malé Tiny projevily před rokem zcela náhle. „Úplně takový první moment byl, že jsem si všimla, že má zvláštní oči,“ popsala její matka Radka Vrbovská. „Očička se jí začala křížit směrem ke kořenu nosu.“

Krátce poté lékaři oznámili diagnózu. Tina trpí takzvaným difuzním gliomem mozkového kmene – ten patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Tento nádoru není možné operovat, lékaři se většinou snaží ho ničit pomocí chemoterapie a ozařování. Sedmiletá dívka má sérii těchto zákroků už za sebou, ale nic z toho nezabralo.

„Před více než rokem měla nastoupit do první třídy. Místo toho zahájila svůj boj s rakovinou mozku – šest týdnů ozařování a chemoterapie ji připravilo o energii i radost ze života. Holčička, která milovala fotbal, kamarády, tvoření a deskové hry, nyní tráví své dny v nemocnicích mezi doktory a sestřičkami,“ uvádí Nadační fond Nina.

Tina Vrbovská
Zdroj: Nadační fond Nina

Klasická léčba většinou u tohoto nádoru nezabere, méně než deset procent dětí s difuzními gliomy kmene přežívá dva roky a průměrná doba přežití je méně než rok. Rodiče teď vkládají poslední naději do experimentální léčby ve Francii.

Nová léčebná strategie

Tinina nemoc dovedla její rodinu až k Nadačnímu fondu Nina. „Změníte kompletně všechno, změníte priority. Jediná priorita je ona,“ přibližuje Radka Vrbovská. A nadace dívce umožnila přístup k experimentální léčbě, s pomocí nadačního fondu teď rodina shání i finance na drahou léčbu – měsíčně stojí zhruba 250 tisíc korun.

V pařížském výzkumném centru už Tina dostala první dávky experimentálního léku. Zatím ale neví, jestli léčba něco změní. „Ten lék nefunguje bezprostředně po podání,“ vysvětluje zakladatel Nadačního fondu Nina Martin Chovanec. „Uvádí se čtyři až šest měsíců, a pokud je adekvátní odpověď, tak může dojít ke stabilizaci, dokonce i regresi onemocnění, ale není to bohužel u každého z pacientů.“

Nadační fond Nina založili rodiče dívky, která stejné nemoci na jaře podlehla. Nadace podporuje i výzkum. Aktuálně financuje roční stáž mladé české vědkyně v pařížském centru Gustava Roussy. Absolventka Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Denisa Olejníková se tam bude věnovat právě výzkumu dětských mozkových nádorů. „Nastoupila do mé laboratoře, aby se naučila nové techniky. Po jednom roce se vrátí, aby tyto techniky mohla zavést i v Praze. Myslím, že to může být přínosem pro obě strany,“ popisuje Jacques Grill z oddělení dětské onkologie v Ústavu Gustava Roussyho v Paříži.

Kromě Tiny aktuálně fond navázal spolupráci s dalšími třemi rodinami. Pomoc nemocným zakladatelé fondu berou i jako vlastní cestu, jak se s osudem vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...