Sedmiletá Tina má agresivní nádor mozku. Zahájila experimentální léčbu v Paříži

Nahrávám video

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Problémy se u malé Tiny projevily před rokem zcela náhle. „Úplně takový první moment byl, že jsem si všimla, že má zvláštní oči,“ popsala její matka Radka Vrbovská. „Očička se jí začala křížit směrem ke kořenu nosu.“

Krátce poté lékaři oznámili diagnózu. Tina trpí takzvaným difuzním gliomem mozkového kmene – ten patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Tento nádoru není možné operovat, lékaři se většinou snaží ho ničit pomocí chemoterapie a ozařování. Sedmiletá dívka má sérii těchto zákroků už za sebou, ale nic z toho nezabralo.

„Před více než rokem měla nastoupit do první třídy. Místo toho zahájila svůj boj s rakovinou mozku – šest týdnů ozařování a chemoterapie ji připravilo o energii i radost ze života. Holčička, která milovala fotbal, kamarády, tvoření a deskové hry, nyní tráví své dny v nemocnicích mezi doktory a sestřičkami,“ uvádí Nadační fond Nina.

Tina Vrbovská
Zdroj: Nadační fond Nina

Klasická léčba většinou u tohoto nádoru nezabere, méně než deset procent dětí s difuzními gliomy kmene přežívá dva roky a průměrná doba přežití je méně než rok. Rodiče teď vkládají poslední naději do experimentální léčby ve Francii.

Nová léčebná strategie

Tinina nemoc dovedla její rodinu až k Nadačnímu fondu Nina. „Změníte kompletně všechno, změníte priority. Jediná priorita je ona,“ přibližuje Radka Vrbovská. A nadace dívce umožnila přístup k experimentální léčbě, s pomocí nadačního fondu teď rodina shání i finance na drahou léčbu – měsíčně stojí zhruba 250 tisíc korun.

V pařížském výzkumném centru už Tina dostala první dávky experimentálního léku. Zatím ale neví, jestli léčba něco změní. „Ten lék nefunguje bezprostředně po podání,“ vysvětluje zakladatel Nadačního fondu Nina Martin Chovanec. „Uvádí se čtyři až šest měsíců, a pokud je adekvátní odpověď, tak může dojít ke stabilizaci, dokonce i regresi onemocnění, ale není to bohužel u každého z pacientů.“

Nadační fond Nina založili rodiče dívky, která stejné nemoci na jaře podlehla. Nadace podporuje i výzkum. Aktuálně financuje roční stáž mladé české vědkyně v pařížském centru Gustava Roussy. Absolventka Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Denisa Olejníková se tam bude věnovat právě výzkumu dětských mozkových nádorů. „Nastoupila do mé laboratoře, aby se naučila nové techniky. Po jednom roce se vrátí, aby tyto techniky mohla zavést i v Praze. Myslím, že to může být přínosem pro obě strany,“ popisuje Jacques Grill z oddělení dětské onkologie v Ústavu Gustava Roussyho v Paříži.

Kromě Tiny aktuálně fond navázal spolupráci s dalšími třemi rodinami. Pomoc nemocným zakladatelé fondu berou i jako vlastní cestu, jak se s osudem vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 18 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...