Sedmiletá Tina má agresivní nádor mozku. Zahájila experimentální léčbu v Paříži

Nahrávám video
Události: Pomoc dětem s mozkovými nádory
Zdroj: ČT24

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Problémy se u malé Tiny projevily před rokem zcela náhle. „Úplně takový první moment byl, že jsem si všimla, že má zvláštní oči,“ popsala její matka Radka Vrbovská. „Očička se jí začala křížit směrem ke kořenu nosu.“

Krátce poté lékaři oznámili diagnózu. Tina trpí takzvaným difuzním gliomem mozkového kmene – ten patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Tento nádoru není možné operovat, lékaři se většinou snaží ho ničit pomocí chemoterapie a ozařování. Sedmiletá dívka má sérii těchto zákroků už za sebou, ale nic z toho nezabralo.

„Před více než rokem měla nastoupit do první třídy. Místo toho zahájila svůj boj s rakovinou mozku – šest týdnů ozařování a chemoterapie ji připravilo o energii i radost ze života. Holčička, která milovala fotbal, kamarády, tvoření a deskové hry, nyní tráví své dny v nemocnicích mezi doktory a sestřičkami,“ uvádí Nadační fond Nina.

Tina Vrbovská
Zdroj: Nadační fond Nina

Klasická léčba většinou u tohoto nádoru nezabere, méně než deset procent dětí s difuzními gliomy kmene přežívá dva roky a průměrná doba přežití je méně než rok. Rodiče teď vkládají poslední naději do experimentální léčby ve Francii.

Nová léčebná strategie

Tinina nemoc dovedla její rodinu až k Nadačnímu fondu Nina. „Změníte kompletně všechno, změníte priority. Jediná priorita je ona,“ přibližuje Radka Vrbovská. A nadace dívce umožnila přístup k experimentální léčbě, s pomocí nadačního fondu teď rodina shání i finance na drahou léčbu – měsíčně stojí zhruba 250 tisíc korun.

V pařížském výzkumném centru už Tina dostala první dávky experimentálního léku. Zatím ale neví, jestli léčba něco změní. „Ten lék nefunguje bezprostředně po podání,“ vysvětluje zakladatel Nadačního fondu Nina Martin Chovanec. „Uvádí se čtyři až šest měsíců, a pokud je adekvátní odpověď, tak může dojít ke stabilizaci, dokonce i regresi onemocnění, ale není to bohužel u každého z pacientů.“

Nadační fond Nina založili rodiče dívky, která stejné nemoci na jaře podlehla. Nadace podporuje i výzkum. Aktuálně financuje roční stáž mladé české vědkyně v pařížském centru Gustava Roussy. Absolventka Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Denisa Olejníková se tam bude věnovat právě výzkumu dětských mozkových nádorů. „Nastoupila do mé laboratoře, aby se naučila nové techniky. Po jednom roce se vrátí, aby tyto techniky mohla zavést i v Praze. Myslím, že to může být přínosem pro obě strany,“ popisuje Jacques Grill z oddělení dětské onkologie v Ústavu Gustava Roussyho v Paříži.

Kromě Tiny aktuálně fond navázal spolupráci s dalšími třemi rodinami. Pomoc nemocným zakladatelé fondu berou i jako vlastní cestu, jak se s osudem vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...