Sedmiletá Tina má agresivní nádor mozku. Zahájila experimentální léčbu v Paříži

Nahrávám video
Události: Pomoc dětem s mozkovými nádory
Zdroj: ČT24

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Problémy se u malé Tiny projevily před rokem zcela náhle. „Úplně takový první moment byl, že jsem si všimla, že má zvláštní oči,“ popsala její matka Radka Vrbovská. „Očička se jí začala křížit směrem ke kořenu nosu.“

Krátce poté lékaři oznámili diagnózu. Tina trpí takzvaným difuzním gliomem mozkového kmene – ten patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Tento nádoru není možné operovat, lékaři se většinou snaží ho ničit pomocí chemoterapie a ozařování. Sedmiletá dívka má sérii těchto zákroků už za sebou, ale nic z toho nezabralo.

„Před více než rokem měla nastoupit do první třídy. Místo toho zahájila svůj boj s rakovinou mozku – šest týdnů ozařování a chemoterapie ji připravilo o energii i radost ze života. Holčička, která milovala fotbal, kamarády, tvoření a deskové hry, nyní tráví své dny v nemocnicích mezi doktory a sestřičkami,“ uvádí Nadační fond Nina.

Tina Vrbovská
Zdroj: Nadační fond Nina

Klasická léčba většinou u tohoto nádoru nezabere, méně než deset procent dětí s difuzními gliomy kmene přežívá dva roky a průměrná doba přežití je méně než rok. Rodiče teď vkládají poslední naději do experimentální léčby ve Francii.

Nová léčebná strategie

Tinina nemoc dovedla její rodinu až k Nadačnímu fondu Nina. „Změníte kompletně všechno, změníte priority. Jediná priorita je ona,“ přibližuje Radka Vrbovská. A nadace dívce umožnila přístup k experimentální léčbě, s pomocí nadačního fondu teď rodina shání i finance na drahou léčbu – měsíčně stojí zhruba 250 tisíc korun.

V pařížském výzkumném centru už Tina dostala první dávky experimentálního léku. Zatím ale neví, jestli léčba něco změní. „Ten lék nefunguje bezprostředně po podání,“ vysvětluje zakladatel Nadačního fondu Nina Martin Chovanec. „Uvádí se čtyři až šest měsíců, a pokud je adekvátní odpověď, tak může dojít ke stabilizaci, dokonce i regresi onemocnění, ale není to bohužel u každého z pacientů.“

Nadační fond Nina založili rodiče dívky, která stejné nemoci na jaře podlehla. Nadace podporuje i výzkum. Aktuálně financuje roční stáž mladé české vědkyně v pařížském centru Gustava Roussy. Absolventka Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Denisa Olejníková se tam bude věnovat právě výzkumu dětských mozkových nádorů. „Nastoupila do mé laboratoře, aby se naučila nové techniky. Po jednom roce se vrátí, aby tyto techniky mohla zavést i v Praze. Myslím, že to může být přínosem pro obě strany,“ popisuje Jacques Grill z oddělení dětské onkologie v Ústavu Gustava Roussyho v Paříži.

Kromě Tiny aktuálně fond navázal spolupráci s dalšími třemi rodinami. Pomoc nemocným zakladatelé fondu berou i jako vlastní cestu, jak se s osudem vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 3 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 4 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 5 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 9 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...