Sedmiletá Tina má agresivní nádor mozku. Zahájila experimentální léčbu v Paříži

3 minuty
Události: Pomoc dětem s mozkovými nádory
Zdroj: ČT24

Boj s extrémně agresivním nádorem mozku svádí sedmiletá Tina z jižní Moravy. Nově nastoupila experimentální léčbu ve Francii, kterou jí umožnila podpora Nadačního fondu Nina. Ten založili rodiče, kterým stejná nemoc vzala dceru.

Problémy se u malé Tiny projevily před rokem zcela náhle. „Úplně takový první moment byl, že jsem si všimla, že má zvláštní oči,“ popsala její matka Radka Vrbovská. „Očička se jí začala křížit směrem ke kořenu nosu.“

Krátce poté lékaři oznámili diagnózu. Tina trpí takzvaným difuzním gliomem mozkového kmene – ten patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Tento nádoru není možné operovat, lékaři se většinou snaží ho ničit pomocí chemoterapie a ozařování. Sedmiletá dívka má sérii těchto zákroků už za sebou, ale nic z toho nezabralo.

„Před více než rokem měla nastoupit do první třídy. Místo toho zahájila svůj boj s rakovinou mozku – šest týdnů ozařování a chemoterapie ji připravilo o energii i radost ze života. Holčička, která milovala fotbal, kamarády, tvoření a deskové hry, nyní tráví své dny v nemocnicích mezi doktory a sestřičkami,“ uvádí Nadační fond Nina.

Tina Vrbovská
Zdroj: Nadační fond Nina

Klasická léčba většinou u tohoto nádoru nezabere, méně než deset procent dětí s difuzními gliomy kmene přežívá dva roky a průměrná doba přežití je méně než rok. Rodiče teď vkládají poslední naději do experimentální léčby ve Francii.

Nová léčebná strategie

Tinina nemoc dovedla její rodinu až k Nadačnímu fondu Nina. „Změníte kompletně všechno, změníte priority. Jediná priorita je ona,“ přibližuje Radka Vrbovská. A nadace dívce umožnila přístup k experimentální léčbě, s pomocí nadačního fondu teď rodina shání i finance na drahou léčbu – měsíčně stojí zhruba 250 tisíc korun.

V pařížském výzkumném centru už Tina dostala první dávky experimentálního léku. Zatím ale neví, jestli léčba něco změní. „Ten lék nefunguje bezprostředně po podání,“ vysvětluje zakladatel Nadačního fondu Nina Martin Chovanec. „Uvádí se čtyři až šest měsíců, a pokud je adekvátní odpověď, tak může dojít ke stabilizaci, dokonce i regresi onemocnění, ale není to bohužel u každého z pacientů.“

Nadační fond Nina založili rodiče dívky, která stejné nemoci na jaře podlehla. Nadace podporuje i výzkum. Aktuálně financuje roční stáž mladé české vědkyně v pařížském centru Gustava Roussy. Absolventka Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Denisa Olejníková se tam bude věnovat právě výzkumu dětských mozkových nádorů. „Nastoupila do mé laboratoře, aby se naučila nové techniky. Po jednom roce se vrátí, aby tyto techniky mohla zavést i v Praze. Myslím, že to může být přínosem pro obě strany,“ popisuje Jacques Grill z oddělení dětské onkologie v Ústavu Gustava Roussyho v Paříži.

Kromě Tiny aktuálně fond navázal spolupráci s dalšími třemi rodinami. Pomoc nemocným zakladatelé fondu berou i jako vlastní cestu, jak se s osudem vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...