Dceru Ninu jim vzal nádor mozku. Jejím jménem teď pomáhají dalším nemocným dětem

Nahrávám video

Nadační fond Nina bojuje s mozkovými nádory u dětských pacientů. Vznikl na začátku letošního roku na počest šestileté Niny, která nemoci podlehla. Její rodiče a zároveň zakladatelé fondu představili plány, které mají dalším nemocným dětem pomoct.

Krutou diagnózu mladší dcery se manželé Chovancovi dozvěděli po Vánocích. Navzdory prognózám se rozhodli bojovat. Jejich Nina podstoupila experimentální léčbu v Paříži a rodiče založili nadační fond.

Jeho prostřednictvím teď po odchodu dcery bojují dál pro další děti. „Nadační fond v tuto chvíli vypisuje vědecko-výzkumnou stáž na dobu jednoho roku do speciální laboratoře, která se věnuje výzkumu mozkových nádorů. Tato laboratoř se nachází v Paříži,“ popisuje Martin Chovanec.

S pomocí nadačního fondu se teď ve Francii léčí další dívka z Česka. Gliom mozku patří mezi nejagresivnější a nejsmrtelnější formy rakoviny v dětském věku. Průměrná doba přežití je méně než rok. Lék zatím neexistuje.

„V dětské neuroonkologii je to asi to nejhorší, protože ten nádor nelze operovat s ohledem na uložení a na charakter růstu,“ potvrzuje přednosta Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých ve Fakultní nemocnici Motol Vladimír Beneš.

I proto chce fond dlouhodobě podporovat výzkum a mezinárodní spolupráci odborníků.

Fond vybral 14 milionů

Sobotní setkání u Letenského kolotoče mělo být symbolickým poděkováním všem podporovatelům fondu, kteří od začátku roku přispěli částkou 14 milionů korun.

Tyto peníze poslouží také na rozvoj podpůrné péče pro děti a jejich rodiny. „Dětská podpůrná paliativní péče by měla být u pacientů s nevyléčitelným onemocněním začleněná hned od začátku, od diagnostiky,“ dodává Kateřina Trková z Kliniky dětské hematologie a onkologie v motolské nemocnici.

Kristýna a Martin Chovancovi se shodují, že aktivity kolem fondu jsou pro ně jednou z cest, jak se s osudem, který potkal jejich dceru, vyrovnat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 2 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 2 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 4 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 12 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 13 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 16 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánovčera v 18:27

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.