Rakovina plic připraví ročně o život skoro pět tisíc Čechů. Pomoci může nová diagnostika

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Ještě na začátku 20. století byla rakovina plic tak vzácná, že lékaři viděli třeba jenom jediný případ za celou celoživotní kariéru. Množství nádorů ale začalo rychle strmě stoupat. Ve 40. letech už byla příčina díky výzkumům jasná – cigarety. Pro srovnání: V České republice bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 6323 případů tohoto závažného onemocnění a ve stejném roce na ně zemřelo 4886 pacientů.

Tabákové společnosti si ale daly záležet a tak se zpráva o škodlivosti kouření šířila velmi pomalu. Ještě v 60. letech dvě třetiny lékařů stále nevěřily tomu, že cigarety jsou nezdravé. Dnes je už vliv cigaret na rakovinu plic a další onemocnění (například infarkt nebo rakovinu slinivky) nezpochybnitelný. Každý rok zemře kvůli cigaretám na rakovinu plic asi 1,5 milionu lidí. Světový den boje proti rakovině plic se připomíná 1. srpna.

Klíčové je odhalit nemoc včas

Klíčové je podle vědců v boji proti této smrtelné nemoci upozornit nejen na závažnost tohoto onemocnění, ale i zásadní význam včasné diagnostiky pro úspěšnou léčbu choroby. Právě k jejímu včasnému odhalení má přispět nová metoda, kterou v rámci klinické studie testuje několik center pro plicní choroby v České republice. Zájemci se mohou stále hlásit ve vybraných zdravotnických zařízeních.

„Rakovina plic je vyléčitelné onemocnění, pokud se diagnostikuje včas. Bohužel, přes 80 procent pacientů přichází až s pokročilým a nevyléčitelným onemocněním. Proto je velmi důležité zaměřit se na takový způsob jeho časné detekce, který bude jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný,“ upozorňuje lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Už dva roky probíhá v Česku preventivní program hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je včasný záchyt nádorových změn, a tím snížení úmrtnosti v důsledku rakoviny plic. Tento screening je založen na kombinaci vyšetření plicním lékařem, nízkodávkového CT (LDCT) a spirometrie v nejvíce rizikové populaci silných kuřáků.

„Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a pěti dalšími centry po celé ČR na podporu programu časné detekce plicní rakoviny aktuálně provádí ověřovací klinickou studii metody, která doplňuje stávající screening o vyšetření nádorových biomarkerů ve vydechovaném vzduchu. Proces odběru je jednoduchý – stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na kapalný kondenzát (tekutinu). Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů probíhající studie Petr Džubák. Více informací o studii je zde.

Do studie jsou zváni především aktivní nebo bývalí silní kuřáci ve věku 55–74 let, kteří vykouřili za svůj život alespoň 20 balíčkoroků cigaret. To odpovídá například kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let nebo půlky krabičky denně po dobu čtyřiceti let. Pro výpočet balíčkoroků lze vyzkoušet Kalkulačku kouření.

„Lidé, kteří splňují daná kritéria, by neměli podceňovat prevenci. Budeme rádi, pokud se studie – třeba u příležitosti významného světového dne – zúčastní. Kromě toho, že si ověří vlastní zdravotní stav, podpoří také výzkum nádorů a jejich diagnostiku v budoucnu. Pokud znáte někoho takového ve svém okolí, prosím, předejte mu informaci o této možnosti,“ vyzývá ředitel nadace Peter Vanek.

Příčiny rakoviny plic jsou jasné

Podle Národního zdravotnického informačního portálu se na vzniku rakoviny plic mohou podílet různé faktory. Některé z nich se dají ovlivnit životním stylem, jiné ne. Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic přitom může být až čtyřicet let.

Zdaleka nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří začali kouřit už v mládí a konzumovali spoustu cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nemění ani kouření takzvaných lehkých cigaret.

Riziko vzniku rakoviny se ale zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti totiž také vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře.

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic, patří:

  • vyšší věk – s přibývajícími léty se riziko vzniku zhoubného nádoru plic zvyšuje
  • škodliviny vdechované na pracovišti – například azbest, arzen; ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH
  • škodliviny vdechované z prostředí – například polétavý prach z průmyslu, zplodiny z dieselových motorů nebo přirozeně se vyskytující radon
  • dříve diagnostikované plicní onemocnění – například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...