Rakovina plic připraví ročně o život skoro pět tisíc Čechů. Pomoci může nová diagnostika

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Ještě na začátku 20. století byla rakovina plic tak vzácná, že lékaři viděli třeba jenom jediný případ za celou celoživotní kariéru. Množství nádorů ale začalo rychle strmě stoupat. Ve 40. letech už byla příčina díky výzkumům jasná – cigarety. Pro srovnání: V České republice bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 6323 případů tohoto závažného onemocnění a ve stejném roce na ně zemřelo 4886 pacientů.

Tabákové společnosti si ale daly záležet a tak se zpráva o škodlivosti kouření šířila velmi pomalu. Ještě v 60. letech dvě třetiny lékařů stále nevěřily tomu, že cigarety jsou nezdravé. Dnes je už vliv cigaret na rakovinu plic a další onemocnění (například infarkt nebo rakovinu slinivky) nezpochybnitelný. Každý rok zemře kvůli cigaretám na rakovinu plic asi 1,5 milionu lidí. Světový den boje proti rakovině plic se připomíná 1. srpna.

Klíčové je odhalit nemoc včas

Klíčové je podle vědců v boji proti této smrtelné nemoci upozornit nejen na závažnost tohoto onemocnění, ale i zásadní význam včasné diagnostiky pro úspěšnou léčbu choroby. Právě k jejímu včasnému odhalení má přispět nová metoda, kterou v rámci klinické studie testuje několik center pro plicní choroby v České republice. Zájemci se mohou stále hlásit ve vybraných zdravotnických zařízeních.

„Rakovina plic je vyléčitelné onemocnění, pokud se diagnostikuje včas. Bohužel, přes 80 procent pacientů přichází až s pokročilým a nevyléčitelným onemocněním. Proto je velmi důležité zaměřit se na takový způsob jeho časné detekce, který bude jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný,“ upozorňuje lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Už dva roky probíhá v Česku preventivní program hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je včasný záchyt nádorových změn, a tím snížení úmrtnosti v důsledku rakoviny plic. Tento screening je založen na kombinaci vyšetření plicním lékařem, nízkodávkového CT (LDCT) a spirometrie v nejvíce rizikové populaci silných kuřáků.

„Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a pěti dalšími centry po celé ČR na podporu programu časné detekce plicní rakoviny aktuálně provádí ověřovací klinickou studii metody, která doplňuje stávající screening o vyšetření nádorových biomarkerů ve vydechovaném vzduchu. Proces odběru je jednoduchý – stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na kapalný kondenzát (tekutinu). Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů probíhající studie Petr Džubák. Více informací o studii je zde.

Do studie jsou zváni především aktivní nebo bývalí silní kuřáci ve věku 55–74 let, kteří vykouřili za svůj život alespoň 20 balíčkoroků cigaret. To odpovídá například kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let nebo půlky krabičky denně po dobu čtyřiceti let. Pro výpočet balíčkoroků lze vyzkoušet Kalkulačku kouření.

„Lidé, kteří splňují daná kritéria, by neměli podceňovat prevenci. Budeme rádi, pokud se studie – třeba u příležitosti významného světového dne – zúčastní. Kromě toho, že si ověří vlastní zdravotní stav, podpoří také výzkum nádorů a jejich diagnostiku v budoucnu. Pokud znáte někoho takového ve svém okolí, prosím, předejte mu informaci o této možnosti,“ vyzývá ředitel nadace Peter Vanek.

Příčiny rakoviny plic jsou jasné

Podle Národního zdravotnického informačního portálu se na vzniku rakoviny plic mohou podílet různé faktory. Některé z nich se dají ovlivnit životním stylem, jiné ne. Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic přitom může být až čtyřicet let.

Zdaleka nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří začali kouřit už v mládí a konzumovali spoustu cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nemění ani kouření takzvaných lehkých cigaret.

Riziko vzniku rakoviny se ale zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti totiž také vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře.

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic, patří:

  • vyšší věk – s přibývajícími léty se riziko vzniku zhoubného nádoru plic zvyšuje
  • škodliviny vdechované na pracovišti – například azbest, arzen; ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH
  • škodliviny vdechované z prostředí – například polétavý prach z průmyslu, zplodiny z dieselových motorů nebo přirozeně se vyskytující radon
  • dříve diagnostikované plicní onemocnění – například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled