Rakovina plic připraví ročně o život skoro pět tisíc Čechů. Pomoci může nová diagnostika

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Ještě na začátku 20. století byla rakovina plic tak vzácná, že lékaři viděli třeba jenom jediný případ za celou celoživotní kariéru. Množství nádorů ale začalo rychle strmě stoupat. Ve 40. letech už byla příčina díky výzkumům jasná – cigarety. Pro srovnání: V České republice bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 6323 případů tohoto závažného onemocnění a ve stejném roce na ně zemřelo 4886 pacientů.

Tabákové společnosti si ale daly záležet a tak se zpráva o škodlivosti kouření šířila velmi pomalu. Ještě v 60. letech dvě třetiny lékařů stále nevěřily tomu, že cigarety jsou nezdravé. Dnes je už vliv cigaret na rakovinu plic a další onemocnění (například infarkt nebo rakovinu slinivky) nezpochybnitelný. Každý rok zemře kvůli cigaretám na rakovinu plic asi 1,5 milionu lidí. Světový den boje proti rakovině plic se připomíná 1. srpna.

Klíčové je odhalit nemoc včas

Klíčové je podle vědců v boji proti této smrtelné nemoci upozornit nejen na závažnost tohoto onemocnění, ale i zásadní význam včasné diagnostiky pro úspěšnou léčbu choroby. Právě k jejímu včasnému odhalení má přispět nová metoda, kterou v rámci klinické studie testuje několik center pro plicní choroby v České republice. Zájemci se mohou stále hlásit ve vybraných zdravotnických zařízeních.

„Rakovina plic je vyléčitelné onemocnění, pokud se diagnostikuje včas. Bohužel, přes 80 procent pacientů přichází až s pokročilým a nevyléčitelným onemocněním. Proto je velmi důležité zaměřit se na takový způsob jeho časné detekce, který bude jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný,“ upozorňuje lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Už dva roky probíhá v Česku preventivní program hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je včasný záchyt nádorových změn, a tím snížení úmrtnosti v důsledku rakoviny plic. Tento screening je založen na kombinaci vyšetření plicním lékařem, nízkodávkového CT (LDCT) a spirometrie v nejvíce rizikové populaci silných kuřáků.

„Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a pěti dalšími centry po celé ČR na podporu programu časné detekce plicní rakoviny aktuálně provádí ověřovací klinickou studii metody, která doplňuje stávající screening o vyšetření nádorových biomarkerů ve vydechovaném vzduchu. Proces odběru je jednoduchý – stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na kapalný kondenzát (tekutinu). Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů probíhající studie Petr Džubák. Více informací o studii je zde.

Do studie jsou zváni především aktivní nebo bývalí silní kuřáci ve věku 55–74 let, kteří vykouřili za svůj život alespoň 20 balíčkoroků cigaret. To odpovídá například kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let nebo půlky krabičky denně po dobu čtyřiceti let. Pro výpočet balíčkoroků lze vyzkoušet Kalkulačku kouření.

„Lidé, kteří splňují daná kritéria, by neměli podceňovat prevenci. Budeme rádi, pokud se studie – třeba u příležitosti významného světového dne – zúčastní. Kromě toho, že si ověří vlastní zdravotní stav, podpoří také výzkum nádorů a jejich diagnostiku v budoucnu. Pokud znáte někoho takového ve svém okolí, prosím, předejte mu informaci o této možnosti,“ vyzývá ředitel nadace Peter Vanek.

Příčiny rakoviny plic jsou jasné

Podle Národního zdravotnického informačního portálu se na vzniku rakoviny plic mohou podílet různé faktory. Některé z nich se dají ovlivnit životním stylem, jiné ne. Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic přitom může být až čtyřicet let.

Zdaleka nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří začali kouřit už v mládí a konzumovali spoustu cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nemění ani kouření takzvaných lehkých cigaret.

Riziko vzniku rakoviny se ale zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti totiž také vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře.

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic, patří:

  • vyšší věk – s přibývajícími léty se riziko vzniku zhoubného nádoru plic zvyšuje
  • škodliviny vdechované na pracovišti – například azbest, arzen; ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH
  • škodliviny vdechované z prostředí – například polétavý prach z průmyslu, zplodiny z dieselových motorů nebo přirozeně se vyskytující radon
  • dříve diagnostikované plicní onemocnění – například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...