Rakovina plic připraví ročně o život skoro pět tisíc Čechů. Pomoci může nová diagnostika

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Ještě na začátku 20. století byla rakovina plic tak vzácná, že lékaři viděli třeba jenom jediný případ za celou celoživotní kariéru. Množství nádorů ale začalo rychle strmě stoupat. Ve 40. letech už byla příčina díky výzkumům jasná – cigarety. Pro srovnání: V České republice bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 6323 případů tohoto závažného onemocnění a ve stejném roce na ně zemřelo 4886 pacientů.

Tabákové společnosti si ale daly záležet a tak se zpráva o škodlivosti kouření šířila velmi pomalu. Ještě v 60. letech dvě třetiny lékařů stále nevěřily tomu, že cigarety jsou nezdravé. Dnes je už vliv cigaret na rakovinu plic a další onemocnění (například infarkt nebo rakovinu slinivky) nezpochybnitelný. Každý rok zemře kvůli cigaretám na rakovinu plic asi 1,5 milionu lidí. Světový den boje proti rakovině plic se připomíná 1. srpna.

Klíčové je odhalit nemoc včas

Klíčové je podle vědců v boji proti této smrtelné nemoci upozornit nejen na závažnost tohoto onemocnění, ale i zásadní význam včasné diagnostiky pro úspěšnou léčbu choroby. Právě k jejímu včasnému odhalení má přispět nová metoda, kterou v rámci klinické studie testuje několik center pro plicní choroby v České republice. Zájemci se mohou stále hlásit ve vybraných zdravotnických zařízeních.

„Rakovina plic je vyléčitelné onemocnění, pokud se diagnostikuje včas. Bohužel, přes 80 procent pacientů přichází až s pokročilým a nevyléčitelným onemocněním. Proto je velmi důležité zaměřit se na takový způsob jeho časné detekce, který bude jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný,“ upozorňuje lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Už dva roky probíhá v Česku preventivní program hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je včasný záchyt nádorových změn, a tím snížení úmrtnosti v důsledku rakoviny plic. Tento screening je založen na kombinaci vyšetření plicním lékařem, nízkodávkového CT (LDCT) a spirometrie v nejvíce rizikové populaci silných kuřáků.

„Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a pěti dalšími centry po celé ČR na podporu programu časné detekce plicní rakoviny aktuálně provádí ověřovací klinickou studii metody, která doplňuje stávající screening o vyšetření nádorových biomarkerů ve vydechovaném vzduchu. Proces odběru je jednoduchý – stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na kapalný kondenzát (tekutinu). Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů probíhající studie Petr Džubák. Více informací o studii je zde.

Do studie jsou zváni především aktivní nebo bývalí silní kuřáci ve věku 55–74 let, kteří vykouřili za svůj život alespoň 20 balíčkoroků cigaret. To odpovídá například kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let nebo půlky krabičky denně po dobu čtyřiceti let. Pro výpočet balíčkoroků lze vyzkoušet Kalkulačku kouření.

„Lidé, kteří splňují daná kritéria, by neměli podceňovat prevenci. Budeme rádi, pokud se studie – třeba u příležitosti významného světového dne – zúčastní. Kromě toho, že si ověří vlastní zdravotní stav, podpoří také výzkum nádorů a jejich diagnostiku v budoucnu. Pokud znáte někoho takového ve svém okolí, prosím, předejte mu informaci o této možnosti,“ vyzývá ředitel nadace Peter Vanek.

Příčiny rakoviny plic jsou jasné

Podle Národního zdravotnického informačního portálu se na vzniku rakoviny plic mohou podílet různé faktory. Některé z nich se dají ovlivnit životním stylem, jiné ne. Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic přitom může být až čtyřicet let.

Zdaleka nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří začali kouřit už v mládí a konzumovali spoustu cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nemění ani kouření takzvaných lehkých cigaret.

Riziko vzniku rakoviny se ale zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti totiž také vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře.

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic, patří:

  • vyšší věk – s přibývajícími léty se riziko vzniku zhoubného nádoru plic zvyšuje
  • škodliviny vdechované na pracovišti – například azbest, arzen; ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH
  • škodliviny vdechované z prostředí – například polétavý prach z průmyslu, zplodiny z dieselových motorů nebo přirozeně se vyskytující radon
  • dříve diagnostikované plicní onemocnění – například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...