Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
Vědec Jonathan Barichivich dnes pracuje ve Francii, ale pochází stejně jako jeho rodina z jihoamerického Chile. Vyrůstal v blízkosti pralesa národního parku Alerce Costero. K vědě ho přivedl jeho děda, který jako ochránce parku objevil Gran Abuelo – 5400 let starý strom.
O Gran Abuelo, tedy španělsky „Pradědečkovi“, vedla s Barichivichem rozhovor německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Strom, který přežil celé civilizace, byl ohrožen projektem na výstavbu nové dálnice.
„Vzpomínky na moje dětství jsou palivem pro mé vědecké zapálení,“ říká Barichivich pro Deutsche Welle a popisuje schopnost Gran Abuelo a podobných stromů ukládat ve svých letokruzích informace, které by vědcům mohly pomoci lépe porozumět klimatické změně a zejména možnostem, jak na ni reagovat.
Stromy pro vědce plní úlohu schránek tisíciletých informací
Fitzroya cypřišovitá, kterou je Gran Abuelo, dokáže nejen přežít tisíce let. Pro vědce má výzkum na tomto stromu také další benefity, tyto stromy jsou totiž velmi citlivé na změny okolního klimatu, které se tak po dlouhou dobu „zapisují“ do jejich kmene. Data, která vědci mohou získat navrtáním jejich kmene z letokruhů jsou proto těžko nahraditelná, píše Deutsche Welle.
Chilská vědkyně Rocio Urrutiaová pro veřejnoprávní stanici popisuje, jak jí stromy pomohly vytvořit odhad ročních teplot datujících se zpět 5680 let. „(Stromy) jsou jako encyklopedie“, popisuje své vnímání těchto dřevin Urrutiaová.
Vědci díky kombinaci mechanického navrtání kmene stromu a statistického modelování dokáží nejen určit přibližné stáří, ale zároveň získávají informace o množství uhlíku, který se ve stromech za léta ukládal, popisuje Deutsche Welle. Tato měření jsou klíčová, protože „lesy pohlcují třetinu našich emisí uhlíku“, říká Barichivich. Díky těmto pozorováním můžeme odhadovat, zda lesy budou schopné zpomalovat globální oteplování i v teplejší budoucnosti, která nás čeká.
Gran Abuelo je ohrožen
Deutsche Welle ve svém článku nicméně upozorňuje i na nebezpečí, která pralesu, v němž nejstarší známý strom vyrůstá, hrozí. Chilská vláda přišla s nápadem vystavět skrze národní park novou dálnici. Slibuje si od toho zvýšení konektivity a větší turistickou atraktivitu parku a okolí.
„Konektivita není pravým důvodem“, komentuje situaci pro Deutsche Welle Barichivich a dodává, že do parku se již nyní turisté dostanou po existující cestě. Spekuluje zato, že nová cesta by podezřele „přímo spojovala (prales) s přístavem Corral, využívaným největšími exportéry (ze dřeva vyráběné) buničiny v Latinské Americe“. Dřevo Fitzroye cypřišovité je navíc velmi drahé pro svou kvalitu.
Urrutiaová a další vědci navíc varují, že cesty zvyšují riziko lesních požárů. Říká, že 75 % lesních požárů vzniká v Amazonii do pěti kilometrů od nejbližší silnice. Ve Spojených státech jde dokonce o 96 % požárů do 800 metrů od cest. Kvůli ohrožení Fitzroye cypřišovité by podle Urrutiaové jediný velký lesní požár mohl zničit celou její zbývající populaci.
Zatím se výstavbu dálnice podařilo zarazit
O rizicích, které by výstavba dálnice představovala, varovali vědci s pomocí časopisu Science, jednoho ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů vůbec. Publikovaný otevřený dopis, jehož součástí byly roky výzkumu a terénní práce vědců, vyvolal celosvětovou odezvu.
Vyvinutý tlak ze strany místní komunity a vědců napříč světem byl dostatečný, aby vláda od plánů na výstavbu dálnice nakonec upustila, alespoň pro teď, uzavírá Deutsche Welle.
„Má matka chodila do lesa každý týden po celé roky sbírat data. Její práce vytvořila nejdelší souvislou databázi svého druhu na jižní polokouli, která slouží vědcům po celém světě. Má to dopady, jaké jsme si ani nemohli představit“ vzpomíná Barichivich.
