Kouření je klíčový faktor duševního úpadku ve stáří, naznačuje studie

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Podle nové studie, kterou vedli vědci z Kalifornské univerzity, může být kouření jedním z nejdůležitějších faktorů životního stylu, které ovlivňují, jak rychle se s věkem zhoršují duševní schopnosti.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala údaje od 32 tisíc dospělých ve věku nad padesát let ze čtrnácti evropských zemí, kteří odpovídali na průzkumy po dobu deseti let. Vědci zkoumali, jak se liší pokles kognitivních schopností u duševně zdravých starších lidí, kteří se od sebe lišili v přístupu k chování, jež má vliv na duševní zdraví.

Zkoumal se například vliv kouření, pohybu, konzumace alkoholu a sociálních kontaktů. Autoři přitom brali v úvahu i celou řadu dalších faktorů, které mohly mít na výsledky vliv, včetně věku, pohlaví, země, vzdělání, bohatství a chronických onemocnění.

Kognitivní funkce vědci hodnotili podle výkonu účastníků v testech paměti a plynulosti komunikace. Participanti byli rozdělení do skupin podle životního stylu na základě toho, jestli kouřili, nebo nekouřili, jestli alespoň jednou týdně provozovali mírnou i intenzivní fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně stýkali s přáteli a rodinou a jestli pili více než dva alkoholické nápoje denně (muži) nebo jeden nápoj denně (ženy).

Vědci zjistili, že pokles duševních schopností byl rychlejší u životního stylu, který zahrnoval kouření. Pokles byl obecně podobný u všech nekuřáckých životních stylů. U kuřáckého se autory definované skóre během deseti let snížilo až o 85 procent více než u nekuřáckého.

Cvičení a další aktivity mohou pomoci

Výjimku tvořili kuřáci, kteří ve všech ostatních oblastech dodržovali zdravý životní styl, tedy pravidelně cvičili, střídmě pili alkohol a pravidelně se stýkali s lidmi. U této skupiny byla míra poklesu kognitivních funkcí podobná jako u nekuřáků.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla: „Naše studie je pozorovací, takže nelze s konečnou platností stanovit příčinu a následek, ale silně naznačuje, že kouření může být výjimečně důležitým faktorem ovlivňujícím rychlost duševního stárnutí.“

Také některé předchozí důkazy podle ní naznačují, že lidé, kteří se více věnují zdravému životnímu stylu, mají pomalejší úbytek kognitivních funkcí; nebylo ale zatím jasné, jestli k úbytku přispívají všechny typy chování stejnou měrou, nebo zda výsledky ovlivňuje specifické chování.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ zdůrazňuje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že u lidí, kteří nejsou schopní přestat kouřit, může pomoci kompenzovat nepříznivé kognitivní účinky spojené s kouřením zapojení do jiných zdravých způsobů chování, jako je pravidelné cvičení, umírněná konzumace alkoholu a společenská aktivita.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...