Kouření je klíčový faktor duševního úpadku ve stáří, naznačuje studie

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Podle nové studie, kterou vedli vědci z Kalifornské univerzity, může být kouření jedním z nejdůležitějších faktorů životního stylu, které ovlivňují, jak rychle se s věkem zhoršují duševní schopnosti.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala údaje od 32 tisíc dospělých ve věku nad padesát let ze čtrnácti evropských zemí, kteří odpovídali na průzkumy po dobu deseti let. Vědci zkoumali, jak se liší pokles kognitivních schopností u duševně zdravých starších lidí, kteří se od sebe lišili v přístupu k chování, jež má vliv na duševní zdraví.

Zkoumal se například vliv kouření, pohybu, konzumace alkoholu a sociálních kontaktů. Autoři přitom brali v úvahu i celou řadu dalších faktorů, které mohly mít na výsledky vliv, včetně věku, pohlaví, země, vzdělání, bohatství a chronických onemocnění.

Kognitivní funkce vědci hodnotili podle výkonu účastníků v testech paměti a plynulosti komunikace. Participanti byli rozdělení do skupin podle životního stylu na základě toho, jestli kouřili, nebo nekouřili, jestli alespoň jednou týdně provozovali mírnou i intenzivní fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně stýkali s přáteli a rodinou a jestli pili více než dva alkoholické nápoje denně (muži) nebo jeden nápoj denně (ženy).

Vědci zjistili, že pokles duševních schopností byl rychlejší u životního stylu, který zahrnoval kouření. Pokles byl obecně podobný u všech nekuřáckých životních stylů. U kuřáckého se autory definované skóre během deseti let snížilo až o 85 procent více než u nekuřáckého.

Cvičení a další aktivity mohou pomoci

Výjimku tvořili kuřáci, kteří ve všech ostatních oblastech dodržovali zdravý životní styl, tedy pravidelně cvičili, střídmě pili alkohol a pravidelně se stýkali s lidmi. U této skupiny byla míra poklesu kognitivních funkcí podobná jako u nekuřáků.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla: „Naše studie je pozorovací, takže nelze s konečnou platností stanovit příčinu a následek, ale silně naznačuje, že kouření může být výjimečně důležitým faktorem ovlivňujícím rychlost duševního stárnutí.“

Také některé předchozí důkazy podle ní naznačují, že lidé, kteří se více věnují zdravému životnímu stylu, mají pomalejší úbytek kognitivních funkcí; nebylo ale zatím jasné, jestli k úbytku přispívají všechny typy chování stejnou měrou, nebo zda výsledky ovlivňuje specifické chování.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ zdůrazňuje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že u lidí, kteří nejsou schopní přestat kouřit, může pomoci kompenzovat nepříznivé kognitivní účinky spojené s kouřením zapojení do jiných zdravých způsobů chování, jako je pravidelné cvičení, umírněná konzumace alkoholu a společenská aktivita.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...