Kouření je klíčový faktor duševního úpadku ve stáří, naznačuje studie

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Podle nové studie, kterou vedli vědci z Kalifornské univerzity, může být kouření jedním z nejdůležitějších faktorů životního stylu, které ovlivňují, jak rychle se s věkem zhoršují duševní schopnosti.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala údaje od 32 tisíc dospělých ve věku nad padesát let ze čtrnácti evropských zemí, kteří odpovídali na průzkumy po dobu deseti let. Vědci zkoumali, jak se liší pokles kognitivních schopností u duševně zdravých starších lidí, kteří se od sebe lišili v přístupu k chování, jež má vliv na duševní zdraví.

Zkoumal se například vliv kouření, pohybu, konzumace alkoholu a sociálních kontaktů. Autoři přitom brali v úvahu i celou řadu dalších faktorů, které mohly mít na výsledky vliv, včetně věku, pohlaví, země, vzdělání, bohatství a chronických onemocnění.

Kognitivní funkce vědci hodnotili podle výkonu účastníků v testech paměti a plynulosti komunikace. Participanti byli rozdělení do skupin podle životního stylu na základě toho, jestli kouřili, nebo nekouřili, jestli alespoň jednou týdně provozovali mírnou i intenzivní fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně stýkali s přáteli a rodinou a jestli pili více než dva alkoholické nápoje denně (muži) nebo jeden nápoj denně (ženy).

Vědci zjistili, že pokles duševních schopností byl rychlejší u životního stylu, který zahrnoval kouření. Pokles byl obecně podobný u všech nekuřáckých životních stylů. U kuřáckého se autory definované skóre během deseti let snížilo až o 85 procent více než u nekuřáckého.

Cvičení a další aktivity mohou pomoci

Výjimku tvořili kuřáci, kteří ve všech ostatních oblastech dodržovali zdravý životní styl, tedy pravidelně cvičili, střídmě pili alkohol a pravidelně se stýkali s lidmi. U této skupiny byla míra poklesu kognitivních funkcí podobná jako u nekuřáků.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla: „Naše studie je pozorovací, takže nelze s konečnou platností stanovit příčinu a následek, ale silně naznačuje, že kouření může být výjimečně důležitým faktorem ovlivňujícím rychlost duševního stárnutí.“

Také některé předchozí důkazy podle ní naznačují, že lidé, kteří se více věnují zdravému životnímu stylu, mají pomalejší úbytek kognitivních funkcí; nebylo ale zatím jasné, jestli k úbytku přispívají všechny typy chování stejnou měrou, nebo zda výsledky ovlivňuje specifické chování.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ zdůrazňuje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že u lidí, kteří nejsou schopní přestat kouřit, může pomoci kompenzovat nepříznivé kognitivní účinky spojené s kouřením zapojení do jiných zdravých způsobů chování, jako je pravidelné cvičení, umírněná konzumace alkoholu a společenská aktivita.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 5 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 7 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...