Lidé, kteří užívají moderní léky proti cukrovce, často končí s alkoholem a kouřením, ukazuje výzkum

Nová léčiva, která se začala využívat proti cukrovce a také proti obezitě, mohou mít i další vedlejší účinky. Analytici zveřejnili, že lidé, kteří se jimi léčí, mění rychle a často mnoho nezdravých návyků.

Léky využívající látku GLP-1 způsobily revoluci nejen v léčbě cukrovky, proti níž byly určené. Léčiva Ozempic, Wegovy, Mounjaro nebo Zepbound jsou totiž mimořádně účinná také proti obezitě. A podle nových výzkumů a zpráv mají možná ještě další účinky, které mohou přinést ještě větší společenské změny.

Web Quartz informoval o zprávě společnosti Morgan Stanley, která popsala, že lidé, kteří léky s GLP-1 užívají, projevují nečekané změny chování: výrazně snižují spotřebu tabáku a alkoholu. Analytici z této banky podobné výsledky hlásili už dříve, ale ne tak detailně – s tím, že pokud se budou tyto léky ještě více šířit, mohlo by to mít tlak na podnikání v oboru rychlého občerstvení. Nová data naznačují, že dopady mohou být ještě větší.

Co říkají čísla

Data z výzkumu ukázala, že čtyřicet procent respondentů před zahájením léčby pomocí nějakého léku na principu GLP-1 kouřilo cigarety alespoň jednou týdně. Jenže po zahájení léčby tento podíl klesl na pouhých 24 procent. Podobný propad analytici zaznamenali také u cigaret elektronických, kde se jednalo o pokles ze třiceti procent na šestnáct.

A také v dalším ohledu se pacienti užívající GLP-1 dokázali omezit. Asi šedesát procent jich omezilo konzumaci alkoholu, přičemž 16 procent ho přestalo pít úplně.

Souvislost může být složitější

Zatím není úplně jasné, proč k těmto změnám chování dochází. Podle analytiků je zatím příliš brzy na vyvozování závěrů. Existují sice předběžné důkazy od pacientů, které naznačují, že za změny může právě a přímo lék, ale jsou jen slabé.

Příčinná souvislost není jasná: zda přímo chemické látky v léčivu nějak snižují chuť na alkohol a cigarety, anebo jde „jenom“ o snahu léčeného vést „lepší život“ po léčbě. Samotný GLP-1 totiž v léčbě jen pomáhá, ale léčený musí sám přispět tím, že změní své stravovací i jiné návyky.

Výzkum tedy sice zatím neprokázal příčinnou souvislost mezi lékem a změnou návyků, ale v současné době už probíhají klinické studie, jejichž cílem je lépe porozumět vlivu GLP-1 na konzumaci alkoholu a tabáku.

Budoucnost léků s GLP-1

Společnost Morgan Stanley předpokládá, že léky založené na GLP-1 vlastně teprve jejich nejlepší roky čekají. Analytici věří, že trh s léky GLP-1 bude mít do roku 2030 hodnotu 105 miliard dolarů. Do roku 2035 bude údajně tyto léky jen v USA užívat přibližně 31,5 milionu lidí, což představuje téměř deset procent obyvatel tohoto státu.

Pokud by tak velká část populace změnila své chování tak radikálně, jak dosavadní výsledky naznačují, mělo by to dopady na spousty oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 9 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 15 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 15 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 16 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 18 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...