Lidé, kteří užívají moderní léky proti cukrovce, často končí s alkoholem a kouřením, ukazuje výzkum

Nová léčiva, která se začala využívat proti cukrovce a také proti obezitě, mohou mít i další vedlejší účinky. Analytici zveřejnili, že lidé, kteří se jimi léčí, mění rychle a často mnoho nezdravých návyků.

Léky využívající látku GLP-1 způsobily revoluci nejen v léčbě cukrovky, proti níž byly určené. Léčiva Ozempic, Wegovy, Mounjaro nebo Zepbound jsou totiž mimořádně účinná také proti obezitě. A podle nových výzkumů a zpráv mají možná ještě další účinky, které mohou přinést ještě větší společenské změny.

Web Quartz informoval o zprávě společnosti Morgan Stanley, která popsala, že lidé, kteří léky s GLP-1 užívají, projevují nečekané změny chování: výrazně snižují spotřebu tabáku a alkoholu. Analytici z této banky podobné výsledky hlásili už dříve, ale ne tak detailně – s tím, že pokud se budou tyto léky ještě více šířit, mohlo by to mít tlak na podnikání v oboru rychlého občerstvení. Nová data naznačují, že dopady mohou být ještě větší.

Co říkají čísla

Data z výzkumu ukázala, že čtyřicet procent respondentů před zahájením léčby pomocí nějakého léku na principu GLP-1 kouřilo cigarety alespoň jednou týdně. Jenže po zahájení léčby tento podíl klesl na pouhých 24 procent. Podobný propad analytici zaznamenali také u cigaret elektronických, kde se jednalo o pokles ze třiceti procent na šestnáct.

A také v dalším ohledu se pacienti užívající GLP-1 dokázali omezit. Asi šedesát procent jich omezilo konzumaci alkoholu, přičemž 16 procent ho přestalo pít úplně.

Souvislost může být složitější

Zatím není úplně jasné, proč k těmto změnám chování dochází. Podle analytiků je zatím příliš brzy na vyvozování závěrů. Existují sice předběžné důkazy od pacientů, které naznačují, že za změny může právě a přímo lék, ale jsou jen slabé.

Příčinná souvislost není jasná: zda přímo chemické látky v léčivu nějak snižují chuť na alkohol a cigarety, anebo jde „jenom“ o snahu léčeného vést „lepší život“ po léčbě. Samotný GLP-1 totiž v léčbě jen pomáhá, ale léčený musí sám přispět tím, že změní své stravovací i jiné návyky.

Výzkum tedy sice zatím neprokázal příčinnou souvislost mezi lékem a změnou návyků, ale v současné době už probíhají klinické studie, jejichž cílem je lépe porozumět vlivu GLP-1 na konzumaci alkoholu a tabáku.

Budoucnost léků s GLP-1

Společnost Morgan Stanley předpokládá, že léky založené na GLP-1 vlastně teprve jejich nejlepší roky čekají. Analytici věří, že trh s léky GLP-1 bude mít do roku 2030 hodnotu 105 miliard dolarů. Do roku 2035 bude údajně tyto léky jen v USA užívat přibližně 31,5 milionu lidí, což představuje téměř deset procent obyvatel tohoto státu.

Pokud by tak velká část populace změnila své chování tak radikálně, jak dosavadní výsledky naznačují, mělo by to dopady na spousty oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled