Lidé, kteří užívají moderní léky proti cukrovce, často končí s alkoholem a kouřením, ukazuje výzkum

Nová léčiva, která se začala využívat proti cukrovce a také proti obezitě, mohou mít i další vedlejší účinky. Analytici zveřejnili, že lidé, kteří se jimi léčí, mění rychle a často mnoho nezdravých návyků.

Léky využívající látku GLP-1 způsobily revoluci nejen v léčbě cukrovky, proti níž byly určené. Léčiva Ozempic, Wegovy, Mounjaro nebo Zepbound jsou totiž mimořádně účinná také proti obezitě. A podle nových výzkumů a zpráv mají možná ještě další účinky, které mohou přinést ještě větší společenské změny.

Web Quartz informoval o zprávě společnosti Morgan Stanley, která popsala, že lidé, kteří léky s GLP-1 užívají, projevují nečekané změny chování: výrazně snižují spotřebu tabáku a alkoholu. Analytici z této banky podobné výsledky hlásili už dříve, ale ne tak detailně – s tím, že pokud se budou tyto léky ještě více šířit, mohlo by to mít tlak na podnikání v oboru rychlého občerstvení. Nová data naznačují, že dopady mohou být ještě větší.

Co říkají čísla

Data z výzkumu ukázala, že čtyřicet procent respondentů před zahájením léčby pomocí nějakého léku na principu GLP-1 kouřilo cigarety alespoň jednou týdně. Jenže po zahájení léčby tento podíl klesl na pouhých 24 procent. Podobný propad analytici zaznamenali také u cigaret elektronických, kde se jednalo o pokles ze třiceti procent na šestnáct.

A také v dalším ohledu se pacienti užívající GLP-1 dokázali omezit. Asi šedesát procent jich omezilo konzumaci alkoholu, přičemž 16 procent ho přestalo pít úplně.

Souvislost může být složitější

Zatím není úplně jasné, proč k těmto změnám chování dochází. Podle analytiků je zatím příliš brzy na vyvozování závěrů. Existují sice předběžné důkazy od pacientů, které naznačují, že za změny může právě a přímo lék, ale jsou jen slabé.

Příčinná souvislost není jasná: zda přímo chemické látky v léčivu nějak snižují chuť na alkohol a cigarety, anebo jde „jenom“ o snahu léčeného vést „lepší život“ po léčbě. Samotný GLP-1 totiž v léčbě jen pomáhá, ale léčený musí sám přispět tím, že změní své stravovací i jiné návyky.

Výzkum tedy sice zatím neprokázal příčinnou souvislost mezi lékem a změnou návyků, ale v současné době už probíhají klinické studie, jejichž cílem je lépe porozumět vlivu GLP-1 na konzumaci alkoholu a tabáku.

Budoucnost léků s GLP-1

Společnost Morgan Stanley předpokládá, že léky založené na GLP-1 vlastně teprve jejich nejlepší roky čekají. Analytici věří, že trh s léky GLP-1 bude mít do roku 2030 hodnotu 105 miliard dolarů. Do roku 2035 bude údajně tyto léky jen v USA užívat přibližně 31,5 milionu lidí, což představuje téměř deset procent obyvatel tohoto státu.

Pokud by tak velká část populace změnila své chování tak radikálně, jak dosavadní výsledky naznačují, mělo by to dopady na spousty oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 43 mminutami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 2 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 19 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...