Výrobce Ozempicu je bohatší než Dánsko. Přípravek léčí cukrovku a pomáhá i při obezitě

Nahrávám video

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Luděk Čech kvůli cukrovce dochází na kontroly každé čtyři měsíce. Lékaři mu doporučili úpravu životního stylu a nasadili nový lék – Ozempic. „Píchá se jednou týdně, bere se měsíc, čtyři dávky. Poslední výsledky byly vynikající,“ popisuje.

Ozempic je na trhu sice jen asi deset let, ale změnil už spoustě pacientů život. Je určený primárně pro ty s cukrovkou druhého typu, kterým pomáhá snižovat a stabilizovat hladinu krevního cukru. Kromě toho ale umí i něco dalšího: vede totiž také ke snižování hmotnosti.

„Je to lék, který funguje jako střevní hormon,“ vysvětluje přednosta Centra diabetologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík. „A právě proto ho chtějí i lidé, kteří cukrovku nemají.

Ministerstvo varuje před padělky

Přípravek nelegálně nabízejí různé internetové inzeráty. Lékaři před tím důrazně varují, může totiž jít o nebezpečné padělky nebo poškozené preparáty. „Legální cestou, jak Ozempic získat, je v lékárně. Tam mají pacienti vždy zaručeno, že dostanou přípravek, který mají mít,“ říká nemocniční farmaceut z IKEMu Stanislav Gregor.

Na konci loňského roku před nelegálními padělky Ozempicu dokonce varovalo ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s tím, že aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života.

SÚKL zveřejnil i snímky, jak aplikační pero padělku od originálu poznat. Falešný lék, který kriminalisté zajistili v Rakousku, obsahuje podle informací agentury DPA inzulin místo účinné látky a lidé, kteří si ho aplikovali, pak měli záchvaty a dostali se do stavu hypoglykémie.

Lidé mají lék, u kterého mají podezření, že by mohlo jít o padělek, odevzdat v lékárně. Resort zdravotnictví deklaroval, že jim za to nehrozí žádný postih.

Cennější než Tesla

Stejnou účinnou látku jako Ozempic má i přípravek Wegovy od stejného výrobce. Ten se v zahraničí používá i pro léčbu obezity u lidí, které nadváha vážně ohrožuje na zdraví – v Česku je ale zatím nedostupný.

Oba léky se staly celosvětově hitem, k jejich popularitě a tedy i poptávce po nich přispěly veřejně známé osobnosti – například Elon Musk. Úspěch léku se podepsal i na finančních výsledcích dánské společnosti Novo Nordisk, která přípravky vyrábí. Ta má teď už větší tržní hodnotu než Muskova automobilka Tesla a je vůbec nejcennější evropskou firmou. Pro zajímavost – tržní kapitalizace společnosti přesáhla v roce 2023 HDP celé dánské ekonomiky.

Úspěch léků je výjimečný i historicky. Takovou touhu po přípravku experti na farmacii už roky nezaznamenali. „Já jsem se asi u žádného jiného léku s podobným problémem nesetkal. Staví se nové továrny, aby poptávka mohla být uspokojena, ale zatím to nestačí,“ popisuje Haluzík.

Tento diabetolog a obezitolog ale současně upozorňuje, že vhodnost léku musí posoudit lékař. Navíc přípravek podporující hubnutí sám o sobě dlouhodobě nestačí, vždy musí jít o celkovou změnu životního stylu. Jenom potom může být výsledek trvalý a zdraví prospěšný, zdůrazňuje Haluzík.

Příběh Ozempicu odstartoval jedovatý ještěr

Ozempic je fascinující nejen svými účinky, ale nabízí také ukázkový příběh, jak velké objevy, které pomáhají desítkám milionů lidí, začínají mnohdy nenápadným základním výzkumem.

Roku 1984 objevil kanadský endokrinolog Daniel Drucker v lidském střevě hormon GLP-1, který reguluje hladinu cukru v krvi a potlačuje chuť k jídlu. Byl to ten nejzákladnější výzkum, během kterého se jen v laboratořích roky zkoumaly složité molekuly. Ale už tehdy bylo jasné, že jednou by se dal výsledek využít při léčbě cukrovky.

Drucker ale brzy zjistil, že GLP-1 z lidského těla rychle mizí, což znamená, že v něm nemůže působit dostatečně dlouho a tedy ani účinně. Vypadalo to, že lék zkrátka nebude. Pak ale vědě pomohl jeden z nejjedovatějších plazů Ameriky.

Jmenuje se korovec jedovatý, žije na jihu USA a v Mexiku. Má velmi silný jed, ale pro své přežití v nehostinných pouštích si vyvinul i další trik – umí extrémně dlouho vydržet bez potravy a udržovat si stabilní hladinu cukru v krvi, aniž by to ohrozilo jeho zdraví.

Korovec jedovatý
Zdroj: Wikimedia Commons/ MonsterDoc

Druckera napadlo, že korovec vlastně přirozeně dělá něco, o co se jeho tým bez úspěchu už řadu let snaží. Když ho ve své laboratoři prozkoumal, zjistil, že ještěr ve svém těle vytváří protein exendin-4, který jako by z oka vypadl GLP-1, ale na rozdíl od něj se tak rychle nerozkládá.

A právě tato látka se stala prvním kandidátním lékem proti cukrovce – pod názvem Exenatid byl schválený v dubnu roku 2005.

Ozempic je tak vlastně „jen“ novou generací tohoto proteinu, která také vychází z GLP-1, ale vydrží se nerozkládat ještě mnohem déle a může tedy nemocné léčit mnohem účinněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 16 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled