Výrobce Ozempicu je bohatší než Dánsko. Přípravek léčí cukrovku a pomáhá i při obezitě

Nahrávám video

I čeští pacienti už používají lék, který vnesl revoluci jak do boje proti diabetu druhého typu, tak proti obezitě. Tento přípravek se stal jedním ze světově nejúspěšnějších léčiv, což s sebou přináší ale i problémy – v Evropě se objevují jeho falešné kopie.

Luděk Čech kvůli cukrovce dochází na kontroly každé čtyři měsíce. Lékaři mu doporučili úpravu životního stylu a nasadili nový lék – Ozempic. „Píchá se jednou týdně, bere se měsíc, čtyři dávky. Poslední výsledky byly vynikající,“ popisuje.

Ozempic je na trhu sice jen asi deset let, ale změnil už spoustě pacientů život. Je určený primárně pro ty s cukrovkou druhého typu, kterým pomáhá snižovat a stabilizovat hladinu krevního cukru. Kromě toho ale umí i něco dalšího: vede totiž také ke snižování hmotnosti.

„Je to lék, který funguje jako střevní hormon,“ vysvětluje přednosta Centra diabetologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Martin Haluzík. „A právě proto ho chtějí i lidé, kteří cukrovku nemají.

Ministerstvo varuje před padělky

Přípravek nelegálně nabízejí různé internetové inzeráty. Lékaři před tím důrazně varují, může totiž jít o nebezpečné padělky nebo poškozené preparáty. „Legální cestou, jak Ozempic získat, je v lékárně. Tam mají pacienti vždy zaručeno, že dostanou přípravek, který mají mít,“ říká nemocniční farmaceut z IKEMu Stanislav Gregor.

Na konci loňského roku před nelegálními padělky Ozempicu dokonce varovalo ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) s tím, že aplikace může způsobit vážné zdravotní komplikace s ohrožením života.

SÚKL zveřejnil i snímky, jak aplikační pero padělku od originálu poznat. Falešný lék, který kriminalisté zajistili v Rakousku, obsahuje podle informací agentury DPA inzulin místo účinné látky a lidé, kteří si ho aplikovali, pak měli záchvaty a dostali se do stavu hypoglykémie.

Lidé mají lék, u kterého mají podezření, že by mohlo jít o padělek, odevzdat v lékárně. Resort zdravotnictví deklaroval, že jim za to nehrozí žádný postih.

Cennější než Tesla

Stejnou účinnou látku jako Ozempic má i přípravek Wegovy od stejného výrobce. Ten se v zahraničí používá i pro léčbu obezity u lidí, které nadváha vážně ohrožuje na zdraví – v Česku je ale zatím nedostupný.

Oba léky se staly celosvětově hitem, k jejich popularitě a tedy i poptávce po nich přispěly veřejně známé osobnosti – například Elon Musk. Úspěch léku se podepsal i na finančních výsledcích dánské společnosti Novo Nordisk, která přípravky vyrábí. Ta má teď už větší tržní hodnotu než Muskova automobilka Tesla a je vůbec nejcennější evropskou firmou. Pro zajímavost – tržní kapitalizace společnosti přesáhla v roce 2023 HDP celé dánské ekonomiky.

Úspěch léků je výjimečný i historicky. Takovou touhu po přípravku experti na farmacii už roky nezaznamenali. „Já jsem se asi u žádného jiného léku s podobným problémem nesetkal. Staví se nové továrny, aby poptávka mohla být uspokojena, ale zatím to nestačí,“ popisuje Haluzík.

Tento diabetolog a obezitolog ale současně upozorňuje, že vhodnost léku musí posoudit lékař. Navíc přípravek podporující hubnutí sám o sobě dlouhodobě nestačí, vždy musí jít o celkovou změnu životního stylu. Jenom potom může být výsledek trvalý a zdraví prospěšný, zdůrazňuje Haluzík.

Příběh Ozempicu odstartoval jedovatý ještěr

Ozempic je fascinující nejen svými účinky, ale nabízí také ukázkový příběh, jak velké objevy, které pomáhají desítkám milionů lidí, začínají mnohdy nenápadným základním výzkumem.

Roku 1984 objevil kanadský endokrinolog Daniel Drucker v lidském střevě hormon GLP-1, který reguluje hladinu cukru v krvi a potlačuje chuť k jídlu. Byl to ten nejzákladnější výzkum, během kterého se jen v laboratořích roky zkoumaly složité molekuly. Ale už tehdy bylo jasné, že jednou by se dal výsledek využít při léčbě cukrovky.

Drucker ale brzy zjistil, že GLP-1 z lidského těla rychle mizí, což znamená, že v něm nemůže působit dostatečně dlouho a tedy ani účinně. Vypadalo to, že lék zkrátka nebude. Pak ale vědě pomohl jeden z nejjedovatějších plazů Ameriky.

Jmenuje se korovec jedovatý, žije na jihu USA a v Mexiku. Má velmi silný jed, ale pro své přežití v nehostinných pouštích si vyvinul i další trik – umí extrémně dlouho vydržet bez potravy a udržovat si stabilní hladinu cukru v krvi, aniž by to ohrozilo jeho zdraví.

Korovec jedovatý
Zdroj: Wikimedia Commons/ MonsterDoc

Druckera napadlo, že korovec vlastně přirozeně dělá něco, o co se jeho tým bez úspěchu už řadu let snaží. Když ho ve své laboratoři prozkoumal, zjistil, že ještěr ve svém těle vytváří protein exendin-4, který jako by z oka vypadl GLP-1, ale na rozdíl od něj se tak rychle nerozkládá.

A právě tato látka se stala prvním kandidátním lékem proti cukrovce – pod názvem Exenatid byl schválený v dubnu roku 2005.

Ozempic je tak vlastně „jen“ novou generací tohoto proteinu, která také vychází z GLP-1, ale vydrží se nerozkládat ještě mnohem déle a může tedy nemocné léčit mnohem účinněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 19 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.