Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
„Sledujeme dopady klimatické změny jak na prostředí, tak na živé organismy. Antarktida se před očima mění. Nejen z dat, ale už i z přímého pozorování vidíme, jak ledovce tmavnou a rychleji tají kvůli prachu a zemině unášené větrem,“ uvedl manažer Českého antarktického výzkumného programu Pavel Kapler.
Ve spolupráci s izraelskou univerzitou Češi zkoumali na Mendelově polární stanici na ostrově Jamese Rosse řasy, a to mořské i pozemské, a jejich potenciální využití v aplikacích využitelných průmyslem. Vědci také pokračovali v monitoringu tání trvale zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu, a sledovali vegetaci, kterou zde tvoří převážně mechy, lišejníky a řasové povlaky.
Kapler zdůraznil, že hlavním cílem české antarktické expedice je dlouhodobý monitoring prostředí a jeho reakce na klimatickou změnu. „Naše práce je především dlouhodobá mravenčí činnost, která nemívá překvapivé okamžité výsledky, ale je nezbytná pro pochopení trendů a změn v daném ekosystému,“ vysvětlil.
Změny dřív patrné jen v číslech, teď i v praxi
Klimatická změna s sebou přináší výkyvy. „Za více než deset let naší vědecké přítomnosti na ostrově Jamese Rosse jsme zatím změny v krajině vnímali spíš jen v číslech. Bylo jasné, že trend je oteplující, ale v terénu to nebylo příliš vidět,“ řekl Kapler. Teď je to podle něj však velmi výrazné a citelné i pro vědce, kteří na místě pracují.
„Má to vliv třeba na úbytek pitné vody, kterou čerpáme ze sněžníkového potoka, tedy z tání dlouhodobě akumulovaného sněhu. Ten se ukládá méně a rychleji taje, takže dostupnost vody pro naše výpravy je ohrožena,“ podotkl Kapler. Při práci na ledovcích čelí vědci novým výzvám. Dříve byly ledovce kompaktní a bezpečné, dnes jsou rozlitější, s povrchovými i podzemními toky a trhlinami, což zvyšuje rizika a vyžaduje, aby se pracovníci vyškolili na bezpečný pohyb na ledovcích, popsal vědec. Dříve to podle něj nebylo potřeba.
„Další výraznou změnou je to, že před dvaceti lety při našich prvních výpravách vůbec nebylo myslitelné, že by v té části Antarktidy, kde pracujeme, mohlo pršet. Teď za letní sezonu zaznamenáme i jeden až dva skutečné lijáky. To všechno jsou jasné důkazy, že se klima opravdu mění,“ uvedl Kapler.
Antarktida je kontinent s rozlohou jedenapůlkrát větší než Evropa a podle vědců je klíčem k pochopení minulosti i budoucnosti planety. Je nejchladnějším kontinentem na Zemi. Hraje důležitou roli v globálním klimatickém systému. Její ledovce zadržují téměř sedmdesát procent světové sladké vody, a proto i malé změny v jejich objemu mohou významně ovlivnit hladinu světových oceánů. Základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse provozuje brněnská Masarykova univerzita od roku 2007.
