Nový bakteriální druh identifikovala ze vzorků z Antarktidy Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pojmenovala ho po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen.
Vědkyně vzorky přivezla z Antarktidy před deseti lety. Tehdy strávila tři měsíce na ostrově Jamese Rosse, kde stojí výše zmíněná základna. Zkoumáním v laboratořích se jí pak podařilo popsat nový bakteriální druh. S kolegy ho podle ostrova pojmenovali Pseudomonas rossensis.
„Původně jsem zvažovala pojmenování podle Václava Vojtěcha,“ uvedla Snopková. Toto jméno mělo připomínat prvního Čecha, který roku 1929 na území Antarktidy stanul. „Nakonec jsem ale vyměkla poté, co jsem zjistila, že všechny v posledních letech popsané pseudomonády se odkazují na svou geografickou lokalitu nebo specifickou vlastnost,“ dodala.
Neznámý zástupce známého rodu
Pseudomonády jsou v přírodě hojně rozšířený rod bakterií zahrnující více než 350 druhů. Některé z nich mohou u lidí způsobovat závažná onemocnění a mnohé vykazují silnou antibiotickou rezistenci. Je to třeba Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje infekce dýchacích či močových cest. Jiné druhy jsou naopak prospěšné. Takzvané bakteriociny, které produkují, mohou totiž být nástrojem, jak rezistenci prolomit.
V případě Pseudomonas rossensis jde o bakterii, která tyto eventuálně využitelné látky dokáže produkovat v extrémních podmínkách, tedy v teplotách i pod bodem mrazu. „Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou, která pseudomonádě umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání. Výzkum ukazuje, že příroda sama vyvinula způsoby, jak bojovat proti odolným bakteriím. Teď je na nás, abychom tyto mechanismy pochopili a využili je v medicíně. A třeba nejen v ní,“ doplňuje Snopková.
Objev podle ní přispívá k rozšíření znalostí o biodiverzitě mikroorganismů v polárních oblastech a jejich mechanismech adaptace na extrémní podmínky. Významný je i v kontextu kontinuálního výzkumu Masarykovy univerzity v Antarktidě. Letos se tam vydala jedenadvacátá expedice.
