Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Druhá část výpravy má odjezd naplánovaný 11. ledna, v Antarktidě se ale obě skupiny pravděpodobně minou.
Česká expedice vyrazila na Antarktidu. Bude zkoumat i ptačí chřipku
„Vlivem rozdílného načasování, územního zaměření i zvolené trasy se v Antarktidě obě výpravy zřejmě vůbec nepotkají,“ vysvětlil Daniel Nývlt, který vede Český antarktický výzkumný program.
Hlavní skupina před středečním polednem vyrazila směr letiště Vídeň. Po příletu do Argentiny se přesune na palubě speciálu argentinských vzdušných sil přes základnu Marambio na ostrově Seymour Island na stanici na ostrově Jamese Rosse.
Tuto část tvoří vědkyně a vědci mimo jiné izraelské, italské a slovenské národnosti nejen z Masarykovy univerzity, ale také z pražského Českého vysokého učení technického, dále lékař a technici zajišťující fungování infrastruktury nejjižnějšího českého univerzitního pracoviště.
Cílem expedice je pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních systémů. To znamení pozorování tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.
Ptačí chřipka jako téma výzkumu
„Novinkou letošního roku je výzkum šíření obávané ptačí chřipky v Antarktidě ve spolupráci se španělskými kolegy, pro které naše expedice bude odebírat vzorky, nebo výzkum mořských i terestrických (na pevnině se vyskytujících) řas vedený kolegyní z izraelské univerzity v Haifě,“ popsal Nývlt.
Tato nemoc se dostala na ledový světadíl poprvé vloni v únoru, kdy ji tam přinesly chaluhy. Největší obavy panují z toho, že by se choroba mohla rozšířit mezi tučňáky, kteří žijí v hustých koloniích, kde by byl přenos viru velmi snadný a rychlý. „Pokud virus začne způsobovat masový úhyn v koloniích tučňáků, mohlo by to znamenat jednu z největších ekologických katastrof moderní doby,“ upozornili vědci ve studii z předminulého roku.
Skupina dva
Také druhá skupina, která zamíří na Nelsonův ostrov, bude pokračovat ve výzkumu změny klimatu a jeho vlivu na místní ekosystémy. Nově se ale zaměří též na zkoumání materiálu vyplaveného na pobřeží z moře a různorodost mikroskopických hub. Výprava, jíž se účastní též kolegové z Ukrajiny, během své cesty využije logistiky hned několika národních programů.
„Za podporu této výpravy vděčíme v anglickém abecedním pořadí Chile, Číně, Portugalsku, Španělsku a Uruguayi. Po necelém měsíci společné práce se navíc skupina dále rozdělí a dva kolegové budou pokračovat na stanici Ukrajinského národního antarktického vědeckého centra Akademik Vernadsky,“ vysvětlil Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu, který tuto část výpravy povede.