Česká antarktická expedice našla zajímavé lišejníky, zaznamenala nejteplejší počasí

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice dnes první výsledky představili novinářům.

Vědci letos zažili dobré počasí, alespoň na antarktické poměry. Vyšší teploty přály výzkumným výpravám, členové expedice se mohli plavit na gumových člunech v místech, kde byl dříve led. Zažili dokonce silný déšť, v této části světa vzácný.

Teploty se v době pobytu výpravy pohybovaly od minus pěti do plus osmi stupňů Celsia, řekl dnes novinářům klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Rok rekordů

Rok 2016 byl na stanici nejteplejší v kontinuálním měření, které Brňané provádějí přes deset let. Průměrná roční teplota vzduchu loni byla minus 3,9 stupně Celsia, což je přibližně o dva stupně více, než je dlouhodobý průměr, uvedl Láska. Nicméně maximální teplota z roku 2015, tedy 17,8 stupně Celsia, překonána nebyla.

Vědci na ostrově Jamese Rosse opět shromažďovali nové poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat také bezpilotní systém. „Je to velmi dobrá metoda, jak sledovat změny povrchu,“ sdělil vedoucí expedice Daniel Nývlt. Vyhodnocení snímků ale zabere mnoho času.

10 let v Antarktidě

Mendelova polární stanice letos oslavila desáté výročí od založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Nahrávám video
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

Univerzita neplánuje výrazné rozšiřování stanice, její současnou podobu považuje za přiměřenou velikosti Česka a jeho vědeckých kapacit v polární oblasti. Další rozvoj je ale možný v přístrojovém vybavení nebo v efektivnějším získávání energie z obnovitelných zdrojů. Financování pro nejbližší roky je podle výzkumníků zajištěno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 25 mminutami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 4 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
před 18 hhodinami

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
před 20 hhodinami

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
před 22 hhodinami

Očkování i v lékárnách? Praktici se s lékárníky na přínosu neshodnou

Zájem o očkování proti chřipce by podle praktických lékařů nejvíc zvýšilo placení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, změna jejich objednávání a profesionální propagační kampaň. Očkování v lékárnách, které navrhuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), by podle nich významný dopad nemělo. Lékárníci s tím však nesouhlasí, zájem veřejnosti podle nich je. Proti chřipce se každoročně nechává očkovat asi sedm procent populace, seniorů pětina.
včera v 07:02

Země se může stát skleníkem dřív, než se čekalo, konstatuje mezinárodní výzkum

Rovnou několik složek klimatického systému Země může být destabilizaci blíž, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní analýza vedená vědci z Oregonské státní univerzity. To podle nich vystavuje planetu zvýšenému nebezpečí, že se vydá cestou, na které budou nejrůznější, navzájem působící zpětné vazby zesilovat skleníkový efekt, což může ještě víc zesílit důsledky globálního oteplování.
18. 2. 2026

Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.
18. 2. 2026
Načítání...