Česká antarktická expedice našla zajímavé lišejníky, zaznamenala nejteplejší počasí

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice dnes první výsledky představili novinářům.

Vědci letos zažili dobré počasí, alespoň na antarktické poměry. Vyšší teploty přály výzkumným výpravám, členové expedice se mohli plavit na gumových člunech v místech, kde byl dříve led. Zažili dokonce silný déšť, v této části světa vzácný.

Teploty se v době pobytu výpravy pohybovaly od minus pěti do plus osmi stupňů Celsia, řekl dnes novinářům klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Rok rekordů

Rok 2016 byl na stanici nejteplejší v kontinuálním měření, které Brňané provádějí přes deset let. Průměrná roční teplota vzduchu loni byla minus 3,9 stupně Celsia, což je přibližně o dva stupně více, než je dlouhodobý průměr, uvedl Láska. Nicméně maximální teplota z roku 2015, tedy 17,8 stupně Celsia, překonána nebyla.

Vědci na ostrově Jamese Rosse opět shromažďovali nové poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat také bezpilotní systém. „Je to velmi dobrá metoda, jak sledovat změny povrchu,“ sdělil vedoucí expedice Daniel Nývlt. Vyhodnocení snímků ale zabere mnoho času.

10 let v Antarktidě

Mendelova polární stanice letos oslavila desáté výročí od založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Nahrávám video
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

Univerzita neplánuje výrazné rozšiřování stanice, její současnou podobu považuje za přiměřenou velikosti Česka a jeho vědeckých kapacit v polární oblasti. Další rozvoj je ale možný v přístrojovém vybavení nebo v efektivnějším získávání energie z obnovitelných zdrojů. Financování pro nejbližší roky je podle výzkumníků zajištěno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 2 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 20 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...