Česká antarktická expedice našla zajímavé lišejníky, zaznamenala nejteplejší počasí

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice dnes první výsledky představili novinářům.

Vědci letos zažili dobré počasí, alespoň na antarktické poměry. Vyšší teploty přály výzkumným výpravám, členové expedice se mohli plavit na gumových člunech v místech, kde byl dříve led. Zažili dokonce silný déšť, v této části světa vzácný.

Teploty se v době pobytu výpravy pohybovaly od minus pěti do plus osmi stupňů Celsia, řekl dnes novinářům klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Rok rekordů

Rok 2016 byl na stanici nejteplejší v kontinuálním měření, které Brňané provádějí přes deset let. Průměrná roční teplota vzduchu loni byla minus 3,9 stupně Celsia, což je přibližně o dva stupně více, než je dlouhodobý průměr, uvedl Láska. Nicméně maximální teplota z roku 2015, tedy 17,8 stupně Celsia, překonána nebyla.

Vědci na ostrově Jamese Rosse opět shromažďovali nové poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat také bezpilotní systém. „Je to velmi dobrá metoda, jak sledovat změny povrchu,“ sdělil vedoucí expedice Daniel Nývlt. Vyhodnocení snímků ale zabere mnoho času.

10 let v Antarktidě

Mendelova polární stanice letos oslavila desáté výročí od založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Nahrávám video

Univerzita neplánuje výrazné rozšiřování stanice, její současnou podobu považuje za přiměřenou velikosti Česka a jeho vědeckých kapacit v polární oblasti. Další rozvoj je ale možný v přístrojovém vybavení nebo v efektivnějším získávání energie z obnovitelných zdrojů. Financování pro nejbližší roky je podle výzkumníků zajištěno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...