Česká antarktická expedice našla zajímavé lišejníky, zaznamenala nejteplejší počasí

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice dnes první výsledky představili novinářům.

Vědci letos zažili dobré počasí, alespoň na antarktické poměry. Vyšší teploty přály výzkumným výpravám, členové expedice se mohli plavit na gumových člunech v místech, kde byl dříve led. Zažili dokonce silný déšť, v této části světa vzácný.

Teploty se v době pobytu výpravy pohybovaly od minus pěti do plus osmi stupňů Celsia, řekl dnes novinářům klimatolog a meteorolog Kamil Láska.

Rok rekordů

Rok 2016 byl na stanici nejteplejší v kontinuálním měření, které Brňané provádějí přes deset let. Průměrná roční teplota vzduchu loni byla minus 3,9 stupně Celsia, což je přibližně o dva stupně více, než je dlouhodobý průměr, uvedl Láska. Nicméně maximální teplota z roku 2015, tedy 17,8 stupně Celsia, překonána nebyla.

Vědci na ostrově Jamese Rosse opět shromažďovali nové poznatky z různých oborů, od meteorologie přes geologii po živou přírodu. Za bezvětrných dnů mohli používat také bezpilotní systém. „Je to velmi dobrá metoda, jak sledovat změny povrchu,“ sdělil vedoucí expedice Daniel Nývlt. Vyhodnocení snímků ale zabere mnoho času.

10 let v Antarktidě

Mendelova polární stanice letos oslavila desáté výročí od založení, fungovat začala 22. února 2007. Její vybudování stálo asi 50 milionů korun. Vystřídalo se v ní devět desítek vědců z 25 oborů. Mezi významné objevy patří důkaz existence fosilních živočišných hub v Antarktidě či objev pozůstatků vodního ještěra plesiosaura.

Nahrávám video
10 let české polární stanice
Zdroj: ČT24

Univerzita neplánuje výrazné rozšiřování stanice, její současnou podobu považuje za přiměřenou velikosti Česka a jeho vědeckých kapacit v polární oblasti. Další rozvoj je ale možný v přístrojovém vybavení nebo v efektivnějším získávání energie z obnovitelných zdrojů. Financování pro nejbližší roky je podle výzkumníků zajištěno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 11 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
včera v 14:30

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
včera v 11:29

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...