Ptačí chřipka pronikla na Antarktidu. Vědci se obávají o řadu druhů tučňáků

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Mrtvé ptáky z pevninské Antarktidy nalezli argentinští vědci, kteří je následně poslali výzkumníkům z Centra molekulární biologie Severo Ochoa v Madridu. „Problémem je, jak dlouho bude trvat, než se nemoc přenese na další druhy, jako jsou tučňáci. Musíme to sledovat,“ uvedl Antonio Alcamí, pracovník Španělské národní rady pro výzkum (CSIC).

„Obavám se, že k přenosu na tučňáky pravděpodobně dojde. Chaluhy žijí docela blízko, takže je k tomu mnoho příležitostí,“ uvedl Alcamí. „Pokud virus začne způsobovat masový úhyn v koloniích tučňáků, mohlo by to znamenat jednu z největších ekologických katastrof moderní doby,“ popsali vědci ve studii z minulého roku. Výzkumníci ptačí chřipku již loni zaznamenali u tučňáků žijících v subantarktických oblastech.

„Tento objev poprvé dokazuje, že vysoce patogenní virus ptačí chřipky se dostal na Antarktidu, a to navzdory vzdálenosti a přírodním bariérám, které ji oddělují od ostatních kontinentů,“ uvedla španělská vláda ve zprávě. Podle údajů Vědeckého výboru pro výzkum Antarktidy byly další podezřelé případy nahlášeny i u dalších ptáků, konkrétně u chaluhy subantarktické, chaluhy antarktické a racka jižního v zátoce Hope Bay.

Onemocnění se v oblasti šíří pravděpodobně prostřednictvím stěhovavých ptáků. Předpokládá se, že epidemie viru H5N1 zabila od roku 2021 miliony volně žijícího ptactva po celém světě a nyní se rozšířila na všechny světadíly kromě Oceánie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 1 hhodinou

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...