Osm měsíců se v České republice ptačí chřipka nevyskytla, ale stejně jako u „lidské“ chřipky zima usnadňuje šíření respiračních virů, takže v Evropě přibývá ohnisek této nemoci. A prvních deset je i v Česku.
První letošní ohnisko se v malochovu drůbeže potvrdilo v úterý v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Ta další odhalili v Ostravě, ve Vážanech nad Litavou na Vyškovsku a ve Vedrovicích na Znojemsku.
V Ostravě nahlásil chovatel Krajské veterinární správě zvýšený úhyn slepic v městské části Stará Bělá. Do středy mu uhynulo deset ze třiceti kusů. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Olomouc nákazu potvrdilo ve čtvrtek, stejně tak i v chovu na Vyškovsku. Chovateli ve Vážanech nad Litavou v krátké době uhynulo deset z patnácti kusů drůbeže. Zbývající zvířata v zasažených chovech se musí utratit a poté provede odborná firma dezinfekci prostor. Ve středu odpoledne potvrdil olomouckých veterinární ústav také nákazu ze vzorku z Vedrovic, kde uhynulo chovateli v krátké době všech patnáct slepic.
Veterináři nebudou kolem ohnisek nákazy vymezovat uzavřená pásma pro ostatní chovatele. Zasažené malochovy totiž splňují podmínky pro použití výjimky dané evropskou legislativou. Tou hlavní je to, že chovatel neuvádí drůbež ani její produkty na trh, což znamená, že riziko šíření nákazy z chovu je minimální.
Veterinární správa ale apeluje na chovatele v okolí ohnisek nákazy, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti a sledovali zdravotní stav drůbeže. „Česká republika by neměla navíc ztratit oficiální status země prosté ptačí chřipky důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty. Krajská veterinární správa bude nákazovou situaci v oblasti bedlivě monitorovat,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Podle veterinární správy je základní preventivní opatření proti šíření nákazy zamezení kontaktu drůbeže v chovech s volně žijícími ptáky. U chovatelů, kteří nemohou drůbež umístit do uzavřeného objektu, je nutné, aby minimalizovali riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků.
Statisíce mrtvých ptáků
Za celý rok 2023 v České republice veterináři potvrdili 23 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže a dalších ptáků. První dvě ohniska se objevila také hned na začátku roku, konkrétně 2. ledna 2023: jedno v malochovu drůbeže ve Velké Bukovině v Ústeckém kraji a druhé v komerčním chovu ve středočeských Sedlčanech. Poslední ohnisko potvrdili 12. května v malochovu ptáků ve středních Čechách.
V loňském roce nařídili veterináři kvůli nákaze likvidaci více než 740 tisíc slepic z velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku, což bylo doposud největší ohnisko nákazy v ČR. Ptačí chřipka se tam poprvé potvrdila na konci roku 2022 v jedné ze tří hal v chovu společnosti Česká drůbež. Postupně se ptačí chřipka dostala do celého chovu, který podle Českomoravské drůbežářské unie představoval zhruba patnáct procent všech nosnic v komerčních chovech v ČR. Množství slepic, které se v chovu zlikvidovalo, snese denně přes 600 tisíc vajec.
Ptačí chřipka se přizpůsobuje savcům
Mezitím se virus ptačí chřipky zřejmě stále lépe přizpůsobuje savcům. Dokazuje to případ z Aljašky, kde tento týden potvrdili první případ úmrtí ledního medvěda právě na ptačí chřipku. „Jedná se o první hlášený případ ledního medvěda, a to kdekoli,“ uvedl aljašský státní veterinář Bob Gerlach.
Medvěd nalezený poblíž Utqiagviku, jedné z nejseverněji položených obcí na Aljašce, se pravděpodobně živil mršinami nakažených ptáků. Podle Gerlacha je možné, že uhynulo více medvědů, ale nikdo si toho nevšiml, protože tato zvířata obvykle žijí na odlehlých místech daleko od lidí.
Odhaduje se, že současná epidemie vysoce nakažlivé varianty H5N1, která začala v roce 2021, zabila miliony volně žijících ptáků. Celosvětově na tento virus ale uhynuly už také tisíce savců, včetně medvědů černých a hnědých. Mezi druhy, které v posledních měsících na Aljašce na virus uhynuly, patří i orli, lišky nebo racci.
„Pronilkl už i na Antarktidu a teď se šíří na severu Arktidy u savců – je to děsivé,“ uvedla pro britský deník Guardian ekoložka Diana Bellová z Východoanglické univerzity. „Nepřekvapuje mě to ale, protože za posledních pár let se seznam savců, na které virus přeskočil, obrovsky zvětšil. Zabíjí nyní tak širokou škálu dravých a mrchožravých savců, že už se nejedná pouze o nákazu drůbeže.“
A co člověk?
Nabízí se proto logická otázka, jestli chřipka nemůže stejně snadno přeskočit na člověka. Odpověď je složitější. Virus ptačí chřipky už totiž člověka několikrát ze zvířete přeskočil a několik lidí mu i podlehlo.
Důležité ale je, že se zatím mezi lidmi v podstatě nepřenáší – nezměnil svou strukturu natolik, aby jím jeden člověk mohl nakazit druhého. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) způsobila už nejméně devatenáct onemocnění u lidí žijících v osmi zemích. Devět z těchto případů u lidí bylo závažných a pět z nich skončilo smrtí. Tři lidská onemocnění byla mírná a sedm případů skončilo pouze bezpříznakově.
Podle zprávy CDC o případech ptačí chřipky u lidí do 27. prosince 2023 „téměř všechny případy hlášené od ledna 2022 byly nedávno vystaveny nemocné nebo uhynulé drůbeži a nebyly zjištěny žádné případy přenosu viru HPAI A(H5N1) z člověka na člověka“. Nejvíc případů zaznamenala Kambodža (šest), pět jich měli ve Velké Británii, dva v Číně a ve Španělsku, jinde to byl vždy jenom jediný případ.
Při pohledu do starší historie, kdy ještě převládaly jiné kmeny viru ptačí chřipky, je situace podobná; od roku 1997 bylo z 22 zemí hlášeno celkem 902 případů A(H5N1) u lidí způsobených různými kmeny viru HPAI A(H5N1), přičemž úmrtnost na ně přesáhla padesát procent. „Počet případů A(H5N1) u lidí dosáhl vrcholu v letech 2006 a 2015, a to především kvůli rozsáhlé epidemii v Egyptě se 136 případy,“ uvádí CDC.
Téměř všechny hlášené případy u lidí byly podle ní vystavené intenzivnímu kontaktu kontaktu s drůbeží, například s nemocnou nebo uhynulou drůbeží nebo při návštěvě trhů s živou drůbeží, uvádí CDC. „K ojedinělým, omezeným a neudržovaným případům přenosu viru HPAI A(H5N1) z člověka na člověka pravděpodobně došlo, ale jen u malého počtu rodinných příslušníků po dlouhodobé blízké nechráněné expozici s pacientem s příznaky v průběhu let 2004–2007 v několika zemích.
Je lidstvo připravené?
Vysoká úmrtnost a nakažlivost činí z tohoto viru adepta na další epidemii nebo pandemii – samozřejmě pokud by se změnil tak, aby se dokázal mezi lidmi přenášet tak snadno jako mezi ptáky. Agentura Reuters zjišťovala mezi výrobci vakcín, jestli jsou na takovou situaci připravení.
Někteří z předních světových výrobců vakcín proti chřipce podle jejího výzkumu tvrdí, že by mohli během několika pouhých měsíců vyrobit až stovky milionů očkovacích látek proti ptačí chřipce pro lidi, pokud by nový kmen ptačí chřipky začal přeskakovat z člověka na člověka.
Zástupci tří výrobců vakcín – GSK Plc, Moderna Inc a CSL Seqirus – Reuters sdělili, že už vyvíjejí nebo se chystají testovat vzorky vakcín pro lidi, které lépe odpovídají aktuálně cirkulujícímu subtypu. Chápou to jako preventivní opatření proti možné budoucí pandemii.
Jiné společnosti, jako například Sanofi, uvedly, že jsou připravené zahájit v případě potřeby výrobu a mají na skladě vakcíny proti existujícím kmenům H5N1.
Společnosti už také vyvinuly vakcínu proti ptačí chřipce pro drůbež, což je potenciálně mnohem větší trh než pro lidi. Řada zemí s ní už hospodářskou drůbež naočkovala. Čtvrtého ledna 2024 Francie oznámila, že virus napadl chov kachen, který byl kompletně očkovaný – nicméně tato vakcína podobně jako třeba ta proticovidová nemá za úkol bránit nákaze, nýbrž jen těžkému průběhu nemoci.
Většina potenciálních dávek pro lidi je určena pro bohaté země v rámci dlouhodobých smluv o připravenosti, uvedli odborníci na globální zdraví a společnosti. V pandemických plánech mnoha zemí se uvádí, že očkování proti chřipce by měli dostat nejprve ti nejzranitelnější, dokud je nabídka omezená.
