Populaci kriticky ohrožených kondorů kalifornských v severní Arizoně napadla na jaře vysoce patogenní ptačí chřipka. Pro tento ohrožený druh to nevěstí nic dobrého, varuje zpráva Oregonské státní univerzity.
Od pondělí hlásil americký Úřad pro ochranu ryb a volně žijících živočichů celkem dvacet uhynulých kondorů v arizonském hejnu. U jedenácti z nich potvrzdil rozbor krve pozitivní nález ptčí chřipky – konkrétně silně nakažlivého a velmi smrtícího kmene, který se v současné době šíří po celém světě.
Ptačí chřipka postihuje několik orgánových systémů, především dýchací, trávicí a nervový systém. Podle expertů patří mezi typické příznaky u ptáků letargie, neschopnost létat, nevyzpytatelné chování, ztráta koordinace, zakalené oči, plavání v kruzích a třesení hlavou.
Ptáci obvykle hynou do 72 hodin od projevení klinických příznaků. Bohužel i tento krátký čas stačí k tomu, aby zejména ti žijící v početných hejnech nakazili další zvířata. U kondorů jde o existenční problém – dosud uhynulí ptáci totiž představují téměř čtyři procenta zbývající populace kondorů na světě.
Na světě žije pouze asi 500 kalifornských kondorů, takže vysoce patogenní a vysoce nakažlivá nemoc, která tento druh zasáhla, je alarmující, uvedl Kurt Williams, ředitel diagnostické laboratoře Oregonské státní univerzity.
Před vyhynutím
Kvůli mnoha lidským faktorům, jako jsou otravy, střelba, zhoršování životního prostředí a sběr vajec a peří, kondoři kalifornští v 80. letech 20. století téměř vyhynuli a jejich populace se snížila na pouhých 22 ptáků. Programy ochrany přírody a chovu sice pomohly zvýšit jejich počty, ale silně ohrožení jsou nadále – největší hrozbu pro ně představuje možná otrava olovem způsobená konzumací mršin zabitých střelnými zbraněmi.
„Jejich početnost je natolik nízká, že každý kondor, který předčasně opustí populaci, je pro druh významnou ztrátou,“ řekl Williams. „Je to druh, který se díky ochraně přírody pozoruhodně zotavil, a když ho nyní zasáhne tato nemoc, je to zničující.“
Dvacet uhynulých kondorů z letošního jara bylo součástí populace, která zahrnuje několik národních parků v severní Arizoně a jižním Utahu, přičemž první uhynulá samice v hejnu byla podle Úřadu pro ochranu ryb a volně žijících živočichů odebrána 20. března. Všechna mrtvá těla byla odeslána do Národní forenzní laboratoře pro ryby a volně žijící zvířata v Ashlandu ve státě Ruda, kde proběhla pitva za účelem zjištění příčiny smrti.
Ptačí krize
Současná epidemie je kvůli několika faktorům mnohem závažnější než předchozí ohniska ptačí chřipky. V minulosti byla ptačí chřipka spíše sezonní, propukala na jaře a na podzim, kdy migruje vodní ptactvo, ale mimo sezonu ustupovala. Epidemie, která začala v lednu 2022, ale ve skutečnosti neměla mimosezonní období – šířila se pořád.
Tentokrát navíc také postihuje mnohem širší větší množství druhů savců, což s sebou nese hrozbu rozšíření na člověka, i když riziko je nízké a letos bylo hlášeno jen několik případů u lidí.
Kromě domácích i volně žijících ptáků zjistily americké laboratoře v posledním roce virus u dvou divokých koček, několika skunků, mývala a kuny americké. Současná epidemie má také obrovský ekonomický dopad, protože v loňském roce stála jen americký drůbežářský průmysl desítky milionů dolarů a přispěla k prudkému nárůstu cen vajec.
Ptačí chřipka v Česku
Ptačí chřipka se v Česku doposud objevovala hlavně v chovech drůbeže. Naposledy se na začátku dubna potvrdilo letos dvacáté ohnisko v malochovu v Židněvsi na Mladoboleslavsku.
Doposud největší ohnisko v ČR se našlo ve velkochovu na Tachovsku, kde se nákaza poprvé objevila na konci loňského roku. Veterináři postupně nařídili likvidaci zhruba 750 tisíc nosnic ve třech halách. Z podniku bylo do kafilerie odvezeno zhruba 1000 tun drůbeže a muselo se zlikvidovat sedm milionů vajec.
