Ptačí chřipka, která v Česku napadá chovy hospodářsky důležitých ptáků, se dokázala přenést už i na kytovce. Dvě země informovaly o mrtvých zvířatech, v nichž byly při pitvě objeveny záněty mozků a stopy viru H5N1.
Na jaře našli místní na Floridě v jednom z místních kanálů mrtvého delfína. Protože se to nestává tak často, vědci provedli pitvu a analyzovali příčinu jeho úmrtí. Tento týden oznámili, že mořský savec byl infikovaný vysoce nakažlivým kmenem ptačí chřipky H5N1.
Před týdnem přitom něco podobného popsali experti ze Švédska, kde se stejnou nemocí nakazila sviňucha, menší příbuzný delfínů.
Obě zvířata byla napadená stejným druhem ptačí chřipky, který se objevuje v Evropě i Americe, v Česku je zodpovědný za masivní nucené likvidace celých chovů drůbeže. Už delší dobu se ví, že tento virus je schopný nakazit široké spektrum zvířat, tentokrát je to ale poprvé, co se prokázalo, že ohroženi jsou i kytovci.
- Ministerstvo zemědělství od roku 2007 do roku 2022 vyplatilo přes 292 milionů korun na kompenzacích chovatelům drůbeže, kteří museli likvidovat zvířata ve svých chovech kvůli ptačí chřipce. Nákaza se v Česku poprvé objevila před patnácti lety v Tisové na Orlickoústecku. Dodnes muselo být utraceno více než 600 tisíc kusů drůbeže.
V případě floridského delfína se jednalo o mladého samce, který uvízl v sítích u pobřeží, a než dorazili záchranáři, zahynul. Neexistovalo žádné podezření na ptačí chřipku, proto se na analýzu moc netlačilo, když ale její výsledky přišly, byly znepokojivé.
Delfín měl totiž záněty v mozku a okolních tkáních, něco podobného přitom už dříve vědci viděli u lišek nakažených H5N1. A stejné záněty měla i zmiňovaná sviňucha.
Další detailnější rozbory pak našly stopy viru i v plicích mrtvého kytovce a odhalily, že mozková tkáň byla napadená opravdu intenzivně. Na zbytek otázek – jestli mohl virus za delfínovu smrt nebo jak se nakazil – ale zatím věda odpovědi nemá.
Podle všeho došlo k nákaze, když si zvědavý tvor hrál s mrtvým nebo umírajícím infikovaným ptákem, který spadl do moře. Že by došlo k nákaze mezi delfíny je zatím nepravděpodobné, protože se nepodařilo najít žádné stopy po tom, že by se jim už virus začal přizpůsobovat.
Obava z mutací
Podle virologa Richarda Webbyho z Tennessee jde zatím jen o izolované případy, takže není možné z nich odhadovat, jak moc se bude virus mezi delfíny, sviňuchami nebo velrybami šířit. Je ale prakticky jisté, že případů bude již nyní mnohem více. Důkazem je podle něj zejména to, jak daleko od sebe byla obě zvířata nalezená.
Monitorování zdravotního stavu mezi mořskými savci je navíc velmi složité. Pokud by se mezi nimi virus ve větší míře šířil, pak by se na to přišlo zřejmě až v době, kdy by začala častěji umírat.
Opravdovou hrozbou je, že se virus začne šířit mezi divoce žijícími zvířaty, přičemž se jim začne mutacemi přizpůsobovat. Tím by mohl nabrat vlastnosti, které mu umožní nakazit i další druhy zvířat, včetně těch hospodářských, případně se stane nakažlivějším, smrtelnějším či schopným snadněji infikovat lidi.
Učenlivý virus
H5N1 je patogen, který se umí velmi dobře šířit napříč nejrůznějšími druhy, těch ptačích už napadl stovku. A právě zřejmě od nich se pak dostává k savcům, kteří se s nimi setkávají. Logicky se jedná nejčastěji o predátory a mrchožrouty, letos na jaře se vyskytl v USA u lišek, rysů, skunků a několika dalších druhů.
Nakazil i mořské tvory. V Maine byl nedávno prokázán rovnou u dvou druhů tuleňů. Vědci si ale nejsou zatím jistí tím, jak moc je pro ně nebezpečný.
Riziko nákazy pro člověka zatím zůstává nízké. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí způsobila ve Spojených státech tato verze viru pouze jednu zdokumentovanou nákazu člověka. Jednalo se o muže, který byl v denním styku s drůbeží, takže byl patogenu vystavený mnohem delší dobu než drtivá většina lidí.
