Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.

Ve čtyřicátých letech dvacátého století vycházela série českých vědeckofantastických románů J. M. Trosky. Spisovatel v nich pokračoval v díle Julese Verna o kapitánu Nemovi – ale Troskův Nemo neovládl jen hlubiny oceánů, ale stal se vlastně všemocným vládcem světa (a v dalších dílech i planet Sluneční soustavy) díky tomu, že ovládl tajemství nekonečné energie.

Tu získával „ze vzduchu“, z něčeho, čemu Troska říkal „statická energie“ a popisoval ji jako důsledek magnetického pole Země. Teď s podobným konceptem přišli vědci i v reálném životě.

Trojice amerických fyziků navrhla teoretickou možnost, jak by se dala vyrábět elektřina tím, že se využije rotace Země. Jejich zařízení, které už dokázali sestrojit i otestovat, chce využít interakci rotace planety s magnetickým polem Země. Cíl je podobný jako u románového hrdiny: získat energii, která je všude kolem.

Tento tým si s myšlenkou výroby elektřiny pomocí rotace Země a jejího magnetického pole pohrává už několik let, první studie na toto téma jim vyšla už roku 2016. Navrhli tehdy možnost, jak by se dala získávat elektrická energie z magnetického pole, ale ostatní vědci to odmítli. Autoři uznali chybu, protože nepočítali s tím, že jakékoli napětí vytvořené takovým zařízením by se zrušilo, protože elektrony se během generování elektrického pole přeskupují.

Nebát se chyb

Jenže vědci svou hypotézu nezahodili, místo toho se podívali na její slepá místa a začali studovat, co by se stalo, kdyby se tomuto zrušení zabránilo a napětí se místo toho zachytilo. Aby to zjistili, sestrojili speciální zařízení sestávající z válce vyrobeného z mangan-zinkového feritu, slabého vodiče, který sloužil jako magnetický štít. Válec pak orientovali severojižním směrem pod úhlem 57°. Válec tak byl kolmý jak na rotační pohyb Země, tak na její magnetické pole.

Poté na každý konec válce umístili elektrody pro měření napětí a pak zhasli světla, aby zabránili fotoelektrickému efektu. Zjistili, že napříč válcem vzniká osmnáct mikrovoltů elektřiny, kterou nemohli připsat žádnému jinému zdroji – a to podle nich silně naznačuje, že tato energie pocházela z rotace Země.

Výzkumníci poznamenávají, že zohlednili i napětí, které mohlo být způsobeno teplotními rozdíly mezi konci válce. Poznamenali také, že žádné takové napětí nenaměřili, když změnili jeho úhel nebo použili kontrolní válce.

Výsledky jejich výzkumu vypadají nadějně, ale budou muset být ověřeny dalšími vědci, kteří budou provádět stejný typ experimentu podle různých scénářů, aby se ujistili, že neexistují žádné další zdroje vzniku elektřiny, které by nezohlednili. Autoři ale poznamenávají, že pokud se jejich zjištění ukáží jako správná, není důvod, proč by se vyrobené množství nemohlo zvýšit na úroveň, která by se dala nějak využít.

Je nutné dodat, že tento koncept je natolik nový a radikální, že je možná zcela chybný a tedy prakticky nevyužitelný. I tak ale věda funguje – i ze selhání je možné se poučit a hledat díky tomu lepší řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 3 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 4 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...