Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
Ve čtyřicátých letech dvacátého století vycházela série českých vědeckofantastických románů J. M. Trosky. Spisovatel v nich pokračoval v díle Julese Verna o kapitánu Nemovi – ale Troskův Nemo neovládl jen hlubiny oceánů, ale stal se vlastně všemocným vládcem světa (a v dalších dílech i planet Sluneční soustavy) díky tomu, že ovládl tajemství nekonečné energie.
Tu získával „ze vzduchu“, z něčeho, čemu Troska říkal „statická energie“ a popisoval ji jako důsledek magnetického pole Země. Teď s podobným konceptem přišli vědci i v reálném životě.
Trojice amerických fyziků navrhla teoretickou možnost, jak by se dala vyrábět elektřina tím, že se využije rotace Země. Jejich zařízení, které už dokázali sestrojit i otestovat, chce využít interakci rotace planety s magnetickým polem Země. Cíl je podobný jako u románového hrdiny: získat energii, která je všude kolem.
Tento tým si s myšlenkou výroby elektřiny pomocí rotace Země a jejího magnetického pole pohrává už několik let, první studie na toto téma jim vyšla už roku 2016. Navrhli tehdy možnost, jak by se dala získávat elektrická energie z magnetického pole, ale ostatní vědci to odmítli. Autoři uznali chybu, protože nepočítali s tím, že jakékoli napětí vytvořené takovým zařízením by se zrušilo, protože elektrony se během generování elektrického pole přeskupují.
Nebát se chyb
Jenže vědci svou hypotézu nezahodili, místo toho se podívali na její slepá místa a začali studovat, co by se stalo, kdyby se tomuto zrušení zabránilo a napětí se místo toho zachytilo. Aby to zjistili, sestrojili speciální zařízení sestávající z válce vyrobeného z mangan-zinkového feritu, slabého vodiče, který sloužil jako magnetický štít. Válec pak orientovali severojižním směrem pod úhlem 57°. Válec tak byl kolmý jak na rotační pohyb Země, tak na její magnetické pole.
Poté na každý konec válce umístili elektrody pro měření napětí a pak zhasli světla, aby zabránili fotoelektrickému efektu. Zjistili, že napříč válcem vzniká osmnáct mikrovoltů elektřiny, kterou nemohli připsat žádnému jinému zdroji – a to podle nich silně naznačuje, že tato energie pocházela z rotace Země.
Výzkumníci poznamenávají, že zohlednili i napětí, které mohlo být způsobeno teplotními rozdíly mezi konci válce. Poznamenali také, že žádné takové napětí nenaměřili, když změnili jeho úhel nebo použili kontrolní válce.
Výsledky jejich výzkumu vypadají nadějně, ale budou muset být ověřeny dalšími vědci, kteří budou provádět stejný typ experimentu podle různých scénářů, aby se ujistili, že neexistují žádné další zdroje vzniku elektřiny, které by nezohlednili. Autoři ale poznamenávají, že pokud se jejich zjištění ukáží jako správná, není důvod, proč by se vyrobené množství nemohlo zvýšit na úroveň, která by se dala nějak využít.
Je nutné dodat, že tento koncept je natolik nový a radikální, že je možná zcela chybný a tedy prakticky nevyužitelný. I tak ale věda funguje – i ze selhání je možné se poučit a hledat díky tomu lepší řešení.
