Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.

Ve čtyřicátých letech dvacátého století vycházela série českých vědeckofantastických románů J. M. Trosky. Spisovatel v nich pokračoval v díle Julese Verna o kapitánu Nemovi – ale Troskův Nemo neovládl jen hlubiny oceánů, ale stal se vlastně všemocným vládcem světa (a v dalších dílech i planet Sluneční soustavy) díky tomu, že ovládl tajemství nekonečné energie.

Tu získával „ze vzduchu“, z něčeho, čemu Troska říkal „statická energie“ a popisoval ji jako důsledek magnetického pole Země. Teď s podobným konceptem přišli vědci i v reálném životě.

Trojice amerických fyziků navrhla teoretickou možnost, jak by se dala vyrábět elektřina tím, že se využije rotace Země. Jejich zařízení, které už dokázali sestrojit i otestovat, chce využít interakci rotace planety s magnetickým polem Země. Cíl je podobný jako u románového hrdiny: získat energii, která je všude kolem.

Tento tým si s myšlenkou výroby elektřiny pomocí rotace Země a jejího magnetického pole pohrává už několik let, první studie na toto téma jim vyšla už roku 2016. Navrhli tehdy možnost, jak by se dala získávat elektrická energie z magnetického pole, ale ostatní vědci to odmítli. Autoři uznali chybu, protože nepočítali s tím, že jakékoli napětí vytvořené takovým zařízením by se zrušilo, protože elektrony se během generování elektrického pole přeskupují.

Nebát se chyb

Jenže vědci svou hypotézu nezahodili, místo toho se podívali na její slepá místa a začali studovat, co by se stalo, kdyby se tomuto zrušení zabránilo a napětí se místo toho zachytilo. Aby to zjistili, sestrojili speciální zařízení sestávající z válce vyrobeného z mangan-zinkového feritu, slabého vodiče, který sloužil jako magnetický štít. Válec pak orientovali severojižním směrem pod úhlem 57°. Válec tak byl kolmý jak na rotační pohyb Země, tak na její magnetické pole.

Poté na každý konec válce umístili elektrody pro měření napětí a pak zhasli světla, aby zabránili fotoelektrickému efektu. Zjistili, že napříč válcem vzniká osmnáct mikrovoltů elektřiny, kterou nemohli připsat žádnému jinému zdroji – a to podle nich silně naznačuje, že tato energie pocházela z rotace Země.

Výzkumníci poznamenávají, že zohlednili i napětí, které mohlo být způsobeno teplotními rozdíly mezi konci válce. Poznamenali také, že žádné takové napětí nenaměřili, když změnili jeho úhel nebo použili kontrolní válce.

Výsledky jejich výzkumu vypadají nadějně, ale budou muset být ověřeny dalšími vědci, kteří budou provádět stejný typ experimentu podle různých scénářů, aby se ujistili, že neexistují žádné další zdroje vzniku elektřiny, které by nezohlednili. Autoři ale poznamenávají, že pokud se jejich zjištění ukáží jako správná, není důvod, proč by se vyrobené množství nemohlo zvýšit na úroveň, která by se dala nějak využít.

Je nutné dodat, že tento koncept je natolik nový a radikální, že je možná zcela chybný a tedy prakticky nevyužitelný. I tak ale věda funguje – i ze selhání je možné se poučit a hledat díky tomu lepší řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 17 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 18 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 20 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...