Studie: Elektřinu z uhlí dokáží nahradit levnější zdroje, teplo ne

Elektřinu z českých uhelných elektráren mohou v nejbližších letech dostatečně spolehlivě nahradit levnější zdroje z okolních států, vyplývá ze studie projektu Fakta o klimatu. Naopak v teplárenství se podle autorů studie bude v nejbližších letech uhlí dál spalovat a dekarbonizace bude pomalejší. Pro udržení nízké ceny elektřiny a tepla je při odklonu od uhlí důležitý rozvoj moderní energetiky založené na obnovitelných zdrojích, uvádí studie.

Drtivou většinu českých uhelných elektráren by podle analytického týmu Fakta o klimatu při zvýšení cen emisních povolenek nebylo ekonomicky výhodné provozovat. Z trhu s elektřinou by tyto elektrárny vytlačily levnější zdroje především z okolních států, jejichž kapacita je dostatečná i na pokrytí potřeb Česka. Odlišná situace je ale v uhelném teplárenství, kde podle studie nelze výrobu tak snadno nahradit, jako je tomu u elektřiny.

Uhelné elektrárny v Česku
Zdroj: Fakta o klimatu

Ze studie vyplývá, že Česko potřebuje rozvíjet solární a větrnou energetiku, neboť by to mohlo snížit velkoobchodní ceny elektřiny a zároveň její dovoz. Nutné je také rozšiřovat sítě, aby bylo možné připojovat další obnovitelné zdroje.

K zajištění spolehlivé a cenově dostupné dodávky elektřiny a tepla bude důležité dočasně udržet v provozu zbývající uhelné teplárny a k tomu nutnou těžbu uhlí, dokud nebudou k dispozici náhradní zdroje. Udržet v provozu uhelné elektrárny vychází podle studie odhadem asi na šest miliard korun veřejné podpory ročně do roku 2028.

Mezi státy, které při dražší emisní povolence navýší export, patří Švédsko, Rumunsko nebo Itálie. Některé státy se z čistých dovozců stanou vývozci, například Rakousko nebo Řecko.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny
Zdroj: Fakta o klimatu

Co přinese budoucnost

Studie se zabývá dvěma způsoby, jak rozvíjet energetické zdroje do roku 2028. Rychlejší rozvoj má proti pomalejšímu, přirozenějšímu vývoji několik výhod. Bude potřeba méně dovážet elektřinu ze zahraničí, výroba elektřiny bude levnější a vznikne méně emisí. Navíc, pokud se správně postaví nové kogenerační zdroje, které vyrábí teplo i elektřinu zároveň, a posílí se schopnost ukládat a řídit energii, může Česko snadněji nahradit větší množství uhelných tepláren, vyplývá ze studie.

Byl by dostatek elektřiny i za nepříznivého počasí?

Ano. Analýzy pěti různých roků počasí ukazují, že při tuhé zimě i v obdobích s relativně nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů je napříč Evropou dostatek zdrojů i přeshraničních propojení pro nasycení poptávky po elektřině v každou hodinu roku.

Co když přijde tuhá zima?

Uhelné zdroje o výkonu 3 GWe by Česku v kombinaci s ostatními zdroji a dovozem stačily pro pokrytí poptávky po elektřině i za počasí podobného tomu v lednu roku 1985, kdy v Evropě byla tuhá zima (což vyžaduje vysokou spotřebu elektřiny a současně nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů). Uhelné elektrárny a teplárny by v tomto období podle modelu dosahovaly maxima kombinovaného hodinového výkonu až 2,98 GWe. Po velkou část roku by však vyráběly jen málo elektřiny – ve více než polovině hodin v roce by výroba elektřiny nepřesahovala jeden GWe a i tak by po většinu času elektřinu z uhlí vyráběly pouze teplárny.

Co když dlouho nebude foukat vítr a svítit slunce?

Napříč všemi analyzovanými roky počasí je dostatek elektřiny v každou hodinu. V obdobích s nižší výrobou z obnovitelných zdrojů a vyšší spotřebou však tržní cena elektřiny může krátkodobě narůst a podléhat vyšší volatilitě.

Zdroj: Studie Fakta o klimatu

Rychlejší rozvoj zdrojů do roku 2028 v rozsahu uvedeném ve studii může velkoobchodní elektřinu v Česku zlevnit téměř o sedm eur (v převodu kolem 176 korun) za megawatthodinu, uvádí studie. Elektřina v Česku i tak nejspíš bude dražší než v Německu, ale přitom levnější než v Polsku.

Evropská unie se chce stát klimaticky neutrálním blokem do roku 2050, což vyžaduje odklon od uhlí, a tím snížit emise skleníkových plynů. Jedním z nástrojů je přechod na obnovitelné zdroje energie, což ukládají politické iniciativy v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal). Dalším příkladem mohou být emisní povolenky, které platí provozovatelé z energeticky náročných odvětí za vypouštění emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled