Studie: Elektřinu z uhlí dokáží nahradit levnější zdroje, teplo ne

Elektřinu z českých uhelných elektráren mohou v nejbližších letech dostatečně spolehlivě nahradit levnější zdroje z okolních států, vyplývá ze studie projektu Fakta o klimatu. Naopak v teplárenství se podle autorů studie bude v nejbližších letech uhlí dál spalovat a dekarbonizace bude pomalejší. Pro udržení nízké ceny elektřiny a tepla je při odklonu od uhlí důležitý rozvoj moderní energetiky založené na obnovitelných zdrojích, uvádí studie.

Drtivou většinu českých uhelných elektráren by podle analytického týmu Fakta o klimatu při zvýšení cen emisních povolenek nebylo ekonomicky výhodné provozovat. Z trhu s elektřinou by tyto elektrárny vytlačily levnější zdroje především z okolních států, jejichž kapacita je dostatečná i na pokrytí potřeb Česka. Odlišná situace je ale v uhelném teplárenství, kde podle studie nelze výrobu tak snadno nahradit, jako je tomu u elektřiny.

Uhelné elektrárny v Česku
Zdroj: Fakta o klimatu

Ze studie vyplývá, že Česko potřebuje rozvíjet solární a větrnou energetiku, neboť by to mohlo snížit velkoobchodní ceny elektřiny a zároveň její dovoz. Nutné je také rozšiřovat sítě, aby bylo možné připojovat další obnovitelné zdroje.

K zajištění spolehlivé a cenově dostupné dodávky elektřiny a tepla bude důležité dočasně udržet v provozu zbývající uhelné teplárny a k tomu nutnou těžbu uhlí, dokud nebudou k dispozici náhradní zdroje. Udržet v provozu uhelné elektrárny vychází podle studie odhadem asi na šest miliard korun veřejné podpory ročně do roku 2028.

Mezi státy, které při dražší emisní povolence navýší export, patří Švédsko, Rumunsko nebo Itálie. Některé státy se z čistých dovozců stanou vývozci, například Rakousko nebo Řecko.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny
Zdroj: Fakta o klimatu

Co přinese budoucnost

Studie se zabývá dvěma způsoby, jak rozvíjet energetické zdroje do roku 2028. Rychlejší rozvoj má proti pomalejšímu, přirozenějšímu vývoji několik výhod. Bude potřeba méně dovážet elektřinu ze zahraničí, výroba elektřiny bude levnější a vznikne méně emisí. Navíc, pokud se správně postaví nové kogenerační zdroje, které vyrábí teplo i elektřinu zároveň, a posílí se schopnost ukládat a řídit energii, může Česko snadněji nahradit větší množství uhelných tepláren, vyplývá ze studie.

Byl by dostatek elektřiny i za nepříznivého počasí?

Ano. Analýzy pěti různých roků počasí ukazují, že při tuhé zimě i v obdobích s relativně nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů je napříč Evropou dostatek zdrojů i přeshraničních propojení pro nasycení poptávky po elektřině v každou hodinu roku.

Co když přijde tuhá zima?

Uhelné zdroje o výkonu 3 GWe by Česku v kombinaci s ostatními zdroji a dovozem stačily pro pokrytí poptávky po elektřině i za počasí podobného tomu v lednu roku 1985, kdy v Evropě byla tuhá zima (což vyžaduje vysokou spotřebu elektřiny a současně nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů). Uhelné elektrárny a teplárny by v tomto období podle modelu dosahovaly maxima kombinovaného hodinového výkonu až 2,98 GWe. Po velkou část roku by však vyráběly jen málo elektřiny – ve více než polovině hodin v roce by výroba elektřiny nepřesahovala jeden GWe a i tak by po většinu času elektřinu z uhlí vyráběly pouze teplárny.

Co když dlouho nebude foukat vítr a svítit slunce?

Napříč všemi analyzovanými roky počasí je dostatek elektřiny v každou hodinu. V obdobích s nižší výrobou z obnovitelných zdrojů a vyšší spotřebou však tržní cena elektřiny může krátkodobě narůst a podléhat vyšší volatilitě.

Zdroj: Studie Fakta o klimatu

Rychlejší rozvoj zdrojů do roku 2028 v rozsahu uvedeném ve studii může velkoobchodní elektřinu v Česku zlevnit téměř o sedm eur (v převodu kolem 176 korun) za megawatthodinu, uvádí studie. Elektřina v Česku i tak nejspíš bude dražší než v Německu, ale přitom levnější než v Polsku.

Evropská unie se chce stát klimaticky neutrálním blokem do roku 2050, což vyžaduje odklon od uhlí, a tím snížit emise skleníkových plynů. Jedním z nástrojů je přechod na obnovitelné zdroje energie, což ukládají politické iniciativy v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal). Dalším příkladem mohou být emisní povolenky, které platí provozovatelé z energeticky náročných odvětí za vypouštění emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...