Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall
56 minut
Hyde Park Civilizace: Tim Marshall
„Měli jsme studenou válku, pak období po studené válce a to právě skončilo. A teď je nějaká nová éra,“ snaží se Marshall přiblížit uvažování Trumpových stratégů. Současnost popisuje jako čas rozbíjení věcí, aby mohly vznikat věci nové. „Já nevím, jak se té nové éře bude říkat, ale oni se snaží psát její pravidla.“ Tato pravidla se podle něj budou řídit i pravidly geografie.
Tim Marshall je bývalý zahraniční zpravodaj, který pracoval v asi čtyřiceti zemích a pokrýval konflikty mimo jiné v Kosovu, Afghánistánu nebo Iráku. Dlouhodobě se ale věnuje i politické geografii, o níž napsal několik úspěšných knih, z nichž některé vyšly i česky.
Marshall opakovaně zdůrazňuje, že geografie je jenom jedním z mnoha faktorů, které v dějinách mají zásadní vliv. Ale protože se věnuje právě jemu, analyzuje jen mapy, jeho kritici mu vytýkají možný zavádějící a nevýstižný pohled.
Ruská touha po moři
Geografické faktory podle něj velmi dobře popisují i to, proč se Rusko snaží tak moc ovládnout Ukrajinu. Kromě mnoha důvodů historických a politických je klíčový i zeměpis. Podle Marshalla je to velmi dobře vidět na příkladu Sevastopolu. „Možná jedna z nejdůležitějších věcí pro Rusko z hlediska Ukrajiny je právě tento přístav,“ míní.
Podle Marshalla je ruskou Achillovou patou jeho nemožnost přístupu k moři. Má sice řadu přístavů na severu, ale ty nejsou kvůli ledu celoročně funkční pro velké obchodní lodě. „Když se dostanete pár mil od přístavu, tak už narazíte na arktický led a tím se musíte nějak probourat a až potom to můžete objíždět přes Finsko a do Severního moře. Proto je strašně těžké pro ně fungovat jako globální námořnictvo,“ ukazuje na mapě novinář.
Kvůli tomu nemá Rusko globální námořnictvo, které vždy chtělo. „Po staletí chtěli přístav, který by nezamrzl. Existuje dokonce teorie, a je to jenom teorie, že to jeden z důvodů, proč napadli Afghánistán. Protože pokud ovládnete Afghánistán, pak už je to kousek přes Pákistán do Gwádaru, což je přístav,“ řekl Marshall.
Tato touha po takzvaném „teplovodním přístavu“ podle něj vede Rusko také k tomu, že se snažilo o pronájem přístavů v Sýrii, například Tartúsu.
Marshall se v rozhovoru věnoval také roli „Velkého Ruska“, možnému řešení ukrajinského konfliktu, ale třeba i tomu, proč nikdy nedošlo k velkému válečnému konfliktu mezi Indií a Čínou. Na celé interview se můžete podívat ve videu v úvodu článku.
