Jihokorejský ústavní soud zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa

Nahrávám video

Ústavní soud v Jižní Koreji zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa a dosadil ho zpět do funkce předsedy vlády a úřadujícího prezidenta, píše web The Korea Times. Oba posty dosud zastával Čche Sang-mok. Na verdikt soudu čeká také hlava státu Jun Sok-jol sesazená kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva.

„Děkuji ústavnímu soudu za jeho moudré rozhodnutí. Nejprve se budu zabývat naléhavými záležitostmi. Jako úřadující prezident vynaložím veškeré své úsilí na zajištění stabilní vlády a našich národních zájmů v probíhající obchodní válce, která se již stala realitou,“ citovala agentura Jonhap Hanova první slova po vyhlášení rozsudku.

Po návratu do funkce vyzval Han úřady k maximálnímu nasazení pří hašení lesních požárů na východě země, při nichž v sobotu zemřeli čtyři lidé, k posílení vnitřní vojenské připravenosti a spolupráce s USA a dalšími partnerskými zeměmi.

Opozicí ovládaný parlament Hana z obou funkcí odvolal loni 27. prosince. Han podle opozičních zákonodárců nezabránil vyhlášení mimořádného stavu, nejmenoval dodatečné tři soudce ústavního soudu ani zvláštního vyšetřovatele v Junově případu a vetoval návrh zákona na ustavení jiného vyšetřovatele zabývajícího se první dámou Kim Kon-hi, která měla podle opozice manipulovat s akciemi, dodal web.

„Politováníhodné,“ zní z opozice

Na zrušení Hanova odvolání se shodlo sedm z osmi ústavních soudců, minimální počet byl šest soudců. Rozhodli, že obvinění vznesená proti němu nejsou v rozporu se zákonem nebo nejsou dostatečně závažná na to, aby byl zbaven funkce. Nejmenování ústavních soudců se sice rovnalo porušení ústavy a zákona, to ale nebyl důvod k odvolání z funkce, dodali.

Návrh na odvolání podle nich ani nesplňoval požadované kvorum, když prošel parlamentem. V prosinci pro Hanův konec v roli premiéra hlasovalo 151 poslanců, což je těsná většina z třísetčlenného zákonodárného sboru. Nicméně vzhledem k tomu, že Han v té době vykonával také funkci úřadujícího prezidenta, musela pro jeho odvolání platit dvoutřetinová hranice, tedy dvě stě hlasů, podotkly The Korea Times.

„Dnešní (pondělní) rozhodnutí znovu potvrzuje, že nadměrná odvolávání Národním shromážděním jsou bezohledným a podlým politickým útokem,“ uvedla podle Jonhapu prezidentská kancelář, která dosazení Hana zpět do funkce uvítala.

Verdikt podle ní dokazuje, že parlament zneužil své pravomoci k odvolání představitelů státu. Vyjádření přichází tři dny poté, co opozice podala návrh na odvolání dnes již bývalého úřadujícího prezidenta a premiéra Čcheho, který odmítal jmenovat posledního, devátého ústavního soudce Ma Un-hjuka.

Opoziční Demokratická strana (DS) naopak rozhodnutí soudu označila za „politováníhodné“ a staronového premiéra a úřadujícího prezidenta vyzvala, aby devátého soudce jmenoval.

Osmičlenný ústavní soud bude rozhodovat i v případu vyhlášení stanného práva sesazeným prezidentem Junem, který čelí obvinění ze vzpoury a zneužití pravomoci. Datum soudního slyšení ale ještě nebylo oznámeno.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí do 180 dní vyslovit souhlas minimálně šest ústavních soudců. Pokud tak učiní, musí se do šedesáti dnů konat nové volby. Úřadující hlavou státu se stal premiér Han, kterého ale parlament kvůli nejmenování ústavních soudců 27. prosince zbavil obou funkcí. Čche se tedy stal úřadujícím prezidentem, premiérem a je zároveň i ministrem financí.

Prohlubující se politická krize

Zpravodajka ČT Barbora Šámalová připomněla, že „pravice zvítězila v prezidentských volbách a prezident si sestavil vládu, ale v parlamentních volbách vyhrála levicová opozice“. „Strany si tak vzájemně vetují zákony a blokují si i obsazení zbývajících křesel u ústavního soudu, který potvrzuje nebo zamítá impeachment důležitých ústavních funkcí,“ vysvětlila zpravodajka.

„Ústavní soud má devět míst, pro schválení nebo odmítnutí impeachmentu je zapotřebí šest hlasů. Jedno křeslo je stále neobsazené, stačí ovšem dvoutřetinová většina. Právě kvůli tomu, alespoň se o tom spekuluje v kuloárech, se pozdržuje rozhodnutí ústavního soudu o impeachmentu prezidenta Jun Sok-jola, protože by si soudci přáli, aby rozhodnutí bylo jednohlasné. A to i přesto, že podle zákona je zapotřebí pouze šest hlasů z devíti,“ doplnila Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01AktualizovánoPrávě teď

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 7 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.