Jihokorejský ústavní soud zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa

6 minut
Studio ČT24: Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o politické krizi v Jižní Koreji
Zdroj: ČT24

Ústavní soud v Jižní Koreji zrušil odvolání premiéra Han Duk-soa a dosadil ho zpět do funkce předsedy vlády a úřadujícího prezidenta, píše web The Korea Times. Oba posty dosud zastával Čche Sang-mok. Na verdikt soudu čeká také hlava státu Jun Sok-jol sesazená kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva.

„Děkuji ústavnímu soudu za jeho moudré rozhodnutí. Nejprve se budu zabývat naléhavými záležitostmi. Jako úřadující prezident vynaložím veškeré své úsilí na zajištění stabilní vlády a našich národních zájmů v probíhající obchodní válce, která se již stala realitou,“ citovala agentura Jonhap Hanova první slova po vyhlášení rozsudku.

Po návratu do funkce vyzval Han úřady k maximálnímu nasazení pří hašení lesních požárů na východě země, při nichž v sobotu zemřeli čtyři lidé, k posílení vnitřní vojenské připravenosti a spolupráce s USA a dalšími partnerskými zeměmi.

Opozicí ovládaný parlament Hana z obou funkcí odvolal loni 27. prosince. Han podle opozičních zákonodárců nezabránil vyhlášení mimořádného stavu, nejmenoval dodatečné tři soudce ústavního soudu ani zvláštního vyšetřovatele v Junově případu a vetoval návrh zákona na ustavení jiného vyšetřovatele zabývajícího se první dámou Kim Kon-hi, která měla podle opozice manipulovat s akciemi, dodal web.

„Politováníhodné,“ zní z opozice

Na zrušení Hanova odvolání se shodlo sedm z osmi ústavních soudců, minimální počet byl šest soudců. Rozhodli, že obvinění vznesená proti němu nejsou v rozporu se zákonem nebo nejsou dostatečně závažná na to, aby byl zbaven funkce. Nejmenování ústavních soudců se sice rovnalo porušení ústavy a zákona, to ale nebyl důvod k odvolání z funkce, dodali.

Návrh na odvolání podle nich ani nesplňoval požadované kvorum, když prošel parlamentem. V prosinci pro Hanův konec v roli premiéra hlasovalo 151 poslanců, což je těsná většina z třísetčlenného zákonodárného sboru. Nicméně vzhledem k tomu, že Han v té době vykonával také funkci úřadujícího prezidenta, musela pro jeho odvolání platit dvoutřetinová hranice, tedy dvě stě hlasů, podotkly The Korea Times.

„Dnešní (pondělní) rozhodnutí znovu potvrzuje, že nadměrná odvolávání Národním shromážděním jsou bezohledným a podlým politickým útokem,“ uvedla podle Jonhapu prezidentská kancelář, která dosazení Hana zpět do funkce uvítala.

Verdikt podle ní dokazuje, že parlament zneužil své pravomoci k odvolání představitelů státu. Vyjádření přichází tři dny poté, co opozice podala návrh na odvolání dnes již bývalého úřadujícího prezidenta a premiéra Čcheho, který odmítal jmenovat posledního, devátého ústavního soudce Ma Un-hjuka.

Opoziční Demokratická strana (DS) naopak rozhodnutí soudu označila za „politováníhodné“ a staronového premiéra a úřadujícího prezidenta vyzvala, aby devátého soudce jmenoval.

Osmičlenný ústavní soud bude rozhodovat i v případu vyhlášení stanného práva sesazeným prezidentem Junem, který čelí obvinění ze vzpoury a zneužití pravomoci. Datum soudního slyšení ale ještě nebylo oznámeno.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí do 180 dní vyslovit souhlas minimálně šest ústavních soudců. Pokud tak učiní, musí se do šedesáti dnů konat nové volby. Úřadující hlavou státu se stal premiér Han, kterého ale parlament kvůli nejmenování ústavních soudců 27. prosince zbavil obou funkcí. Čche se tedy stal úřadujícím prezidentem, premiérem a je zároveň i ministrem financí.

Prohlubující se politická krize

Zpravodajka ČT Barbora Šámalová připomněla, že „pravice zvítězila v prezidentských volbách a prezident si sestavil vládu, ale v parlamentních volbách vyhrála levicová opozice“. „Strany si tak vzájemně vetují zákony a blokují si i obsazení zbývajících křesel u ústavního soudu, který potvrzuje nebo zamítá impeachment důležitých ústavních funkcí,“ vysvětlila zpravodajka.

„Ústavní soud má devět míst, pro schválení nebo odmítnutí impeachmentu je zapotřebí šest hlasů. Jedno křeslo je stále neobsazené, stačí ovšem dvoutřetinová většina. Právě kvůli tomu, alespoň se o tom spekuluje v kuloárech, se pozdržuje rozhodnutí ústavního soudu o impeachmentu prezidenta Jun Sok-jola, protože by si soudci přáli, aby rozhodnutí bylo jednohlasné. A to i přesto, že podle zákona je zapotřebí pouze šest hlasů z devíti,“ doplnila Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...