Jihokorejský soud vyhověl žádosti obhájců prezidenta Jun Sok-jola o zrušení zatykače, který na něj byl vydán kvůli vyhlášení stanného práva loni v prosinci, a připravil tak půdu pro jeho propuštění z vazební věznice. Junovi obhájci rozhodnutí soudu uvítali, ale upozornili, že prezident zůstává ve vězení a nemusí být propuštěn okamžitě, neboť proti rozhodnutí se mohou odvolat státní zástupci. Informují o tom světové tiskové agentury.
Jihokorejský soud zrušil zatykač na sesazeného prezidenta
Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun dekretem vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji. Jen o několik hodin později se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a o jeho setrvání ve funkci nebo odvolání rozhodne ústavní soud.
Sesazeného prezidenta v jeho rezidenci 15. ledna zadržel Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a vzal jej do vazby. Soud vyhověl Junově žádosti o propuštění proto, že zákonná lhůta jeho formálního zadržení uplynula ještě předtím, než jej prokuratura 26. ledna obvinila ze vzpoury.
Lhůta totiž vypršela v devět hodin ráno a prokurátor Juna obvinil krátce před 19. hodinou. S tím ale nesouhlasí obžaloba, podle níž by se lhůta, než prokuratura obvinění podala, měla počítat na dny, a nikoli na minuty a hodiny, napsala agentura Jonhap.
Soud také souhlasil s námitkou ohledně nezákonnosti vyšetřování, které protikorupční úřad prováděl v souvislosti s Junovým obviněním ze vzpoury. Prezidentův právní tým totiž tvrdil, že zatímco CIO spadá do působnosti ústředního okresního soudu, vyšetřovatelé získali zatykač od západního okresního soudu, a neměli tak tudíž pravomoc Juna zatknout.
„Rozhodnutí soulského ústředního okresního soudu schválit zrušení zatčení potvrzuje, že zde stále existuje právní stát. Teď je míč na prokurátorově straně, která musí okamžitě nařídit prezidentovo propuštění,“ řekli Junovi právníci.
Jihokorejský trestní řád podle právníků požaduje, aby podezřelý ve vazbě strávil ještě sedm dní, během nichž se obžaloba může odvolat. Pokud tak neučiní, Jun se dostane na svobodu. Prokuratura se k záležitosti bezprostředně nevyjádřila.
Rozhodnutí vítá Junova Strana lidové moci
Verdikt uvítala Junova Strana lidové moci (PPP) i prezidentská kancelář, která se „spolu s lidmi těší na rychlý návrat prezidenta do služby“. Hlavní opoziční Demokratická strana (DS) vyjádřila rozhořčení nad „propuštěním vůdce vzpoury“ a vyzvala k podání okamžitého odvolání. To ale v případě, kdy je přerušena vazba, ústavní soud již dříve označil za protiústavní.
Po rozhodnutí soudu začali Junovi příznivci jásat a směřovat do prezidentova sídla v centrální obchodní čtvrti Jongsan. S hesly na podporu zadržovaného prezidenta a proti opozici se na střeše jedné z budov zapálil devětasedmdesátiletý muž, kterého museli záchranáři převézt do nemocnice, kde zůstává ve vážném stavu.
Prokuratura kvůli vyhlášení mimořádného stavu 26. ledna obvinila Juna, exministra obrany Kim Jong-hjona a bývalého šéfa velení obranného zpravodajství No Sang-wona ze vzpoury. Policie také 4. března prokuratuře předala obvinění tří zmíněných z vlastizrady. V obou případech se povedou zvláštní soudní slyšení.
O setrvání prezidenta ve funkci nebo jeho odvolání v Jižní Koreji rozhoduje ústavní soud. Ten poprvé zasedl 27. prosince a poslední, jedenácté slyšení ohledně vyhlášení stanného práva se konalo 25. února. Osmičlenný ústavní soud má finální verdikt sdělit tento měsíc. Pokud se nejméně šest soudců shodne na Junově odvolání z funkce, musí se do šedesáti dnů uspořádat nové prezidentské volby.
V zemi se konaly mohutné protesty jak proti Junovým činům, tak za jeho propuštění. Podle policie se jen v sobotu v Soulu sešlo na 150 tisíc demonstrantů z obou táborů. Průzkum z minulého týdne pak ukázal, že s Junovým odvoláním z funkce souhlasí 59 procent lidí a pro jeho setrvání je naopak 35 procent respondentů.
Jun Sok-jola provází více kauz
Jun Sok-jol byl koncem loňského roku rekordně neoblíbený, popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály – včetně manipulace s akciemi a toho, že Junova manželka přijala darem luxusní kabelku. Loni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany.
Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v březnových prezidentských volbách. Nominovaný konzervativní Stranou lidové moci těsně porazil kandidáta demokratů I Če-mjonga. Při nástupu do funkce čelil Sok-jol dvěma hlavním problémům – severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice.
V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený. Komplikace to pro Juna přinášelo především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma. V těchto případech nemá prezident prakticky jinou možnost než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu, uvádí političtí analytici.
A právě této situaci Jun čelil, když v loňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry.
