Jihokorejští prokurátoři obvinili sesazeného prezidenta Jun Sok-jola ze vzpoury kvůli tomu, že na začátku loňského prosince vyhlásil v zemi stanné právo. Informovaly o tom agentury Jonhap a Reuters. Prokuraturu k tomuto kroku před několika dny vyzvali vyšetřovatelé.
Soud minulý týden vyhověl žádosti protikorupčního úřadu o vydání formálního zatykače na zadrženého Juna, na jehož základě byl přemístěn do 28. ledna do samovazby. Úřad se nyní snaží Juna v souvislosti s výjimečným stavem vyslechnout, sesazený prezident to však odmítá a využívá své právo mlčet. Už dvakrát se ale dostavil k ústavnímu soudu, který rozhoduje o jeho setrvání ve funkci.
Jun před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Jihokorejský parlament ho zbavil prezidentských pravomocí v souvislosti s politickou krizí, která v zemi vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů.
Jen několik hodin po kontroverzním oznámení se proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun vyhlášení stanného práva označil za legitimní krok.
V polovině ledna zatkl Juna v jeho rezidenci Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a následně ho vzal do samovazby. Soud před několika dny zamítl žádost úřadů o prodloužení politikovy vazby.
Exministr obrany čelí obvinění z vlastizrady
Exministr obrany Kim Jong-hjo ve čtvrtek potvrdil, že sám doporučil stanné právo vyhlásit a že chtěl zřídit nouzový legislativní orgán. Za to čelí obvinění z vlastizrady, píše list The Korea Times.
Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí do 180 dní vyslovit souhlas ústavní soud. Pokud tak učiní, musí se do šedesáti dnů konat nové volby. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.
Prvenství neoblíbeného prezidenta
Jun je prvním prezidentem, který se zúčastnil procesu o odvolání z funkce. Bývalé hlavy státu Ro Mu-hjon a Pak Kun-hje, jež ústavní soud vinil z braní úplatků, na svých slyšeních chyběly, připomíná Jonhap. Je také prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby.
Koncem loňského roku byl Jun rekordně neoblíbený, jeho popularita u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály, včetně toho, že Junova manželka přijala darem luxusní kabelku, a také toho, který se týkal manipulace s akciemi. Loni v listopadu byl prezident nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po němž volaly opoziční strany.
V úřadu řešil KLDR i Dukovany
Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v březnových prezidentských volbách. Při nástupu do funkce čelil dvěma hlavním problémům – severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice.
Jun je zastáncem tvrdého přístupu k Severní Koreji. Už v kampani před prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem devadesátých let minulého století. Za jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily, loni v lednu například severokorejský vůdce Kim Čong-un uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát „nejvíce nepřátelský“ vůči jeho zemi. Jun také výrazně podporoval Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi.
Loni v září navštívil Jun Českou republiku, kde se mimo jiné věnoval zakázce na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, kterou získala korejská společnost KHNP. Jun Sok-jol tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.
Zúžený manévrovací prostor
V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený. Komplikace to pro Juna přinášelo především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma. V těchto případech nemá prezident prakticky jinou možnost než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu, uvádí političtí analytici.
A právě této situaci Jun čelil, když v loňských dubnových parlamentních volbách jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté v zákonodárném sboru o 300 členech získali 173 mandátů, což jim umožnilo blokovat prezidentovy záměry.
