Jihokorejský soud schválil zatykač na prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, jemuž tak může být prodloužena vazba. Soud v metropoli Soulu to podle tiskových agentur oznámil v neděli ráno místního času (sobota večer SEČ). Jun, kterého parlament zbavil pravomocí kvůli pokusu o vyhlášení výjimečného stavu, se soudního jednání osobně zúčastnil, aby bojoval proti žádosti vyšetřovatelů o prodloužení vazby. V ní je od středy. Na základě nového zatykače může být Jun zadržován až 20 dní.

Jun se stal prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby. Důvodem pro schválení žádosti o zatykač byla „obava, že podezřelý by mohl ničit důkazy“, zdůvodnil své rozhodnutí soud.

Rozhodnutí vyvolalo hněv prezidentových stoupenců, z nichž někteří vnikli v neděli ráno kolem 03:00 místního času (v sobotu kolem 19:00 SEČ) do soudní budovy a ničili majetek, napadali policisty a provolávali prezidentovo jméno, uvedla agentura Jonhap. Televizní záběry zachytily mnoho policistů, jak se snaží protestující uvnitř budovy zatlačit.

Desítky tisíc demonstrantů – podle policie 44 tisíc – skandovaly slogany na podporu prezidenta Juna. Někteří z nich měli transparenty s nápisem „Propusťte prezidenta“. Po potyčkách s policií bylo podle agentury AFP zadrženo čtyřicet demonstrantů.

Podle jihokorejských zákonů má podezřelý člověk zadržovaný na základě zatykače podstoupit lékařskou prohlídku, musí být pořízena jeho fotografie a zatčený navíc musí nosit vězeňský stejnokroj.

Prezidenta zadrželi ve středu

Juna ve středu zadrželi vyšetřovatelé Úřadu pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a převezli jej do svého sídla, kde ho chtěli vyslechnout v souvislosti s výjimečným stavem. Jun však odmítl spolupracovat, protože CIO podle něj neměl pravomoc prezidenta zatknout. Jun mohl ve vazbě strávit nanejvýš 48 hodin, proto v pátek vyšetřovatelé požádali o další zatykač umožňující prodloužení vazby až na dvacet dní.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když prezident Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a kvůli údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas devítičlenný ústavní soud. Má na to 180 dní. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 8 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...