Jihokorejský soud schválil zatykač na prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, jemuž tak může být prodloužena vazba. Soud v metropoli Soulu to podle tiskových agentur oznámil v neděli ráno místního času (sobota večer SEČ). Jun, kterého parlament zbavil pravomocí kvůli pokusu o vyhlášení výjimečného stavu, se soudního jednání osobně zúčastnil, aby bojoval proti žádosti vyšetřovatelů o prodloužení vazby. V ní je od středy. Na základě nového zatykače může být Jun zadržován až 20 dní.

Jun se stal prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby. Důvodem pro schválení žádosti o zatykač byla „obava, že podezřelý by mohl ničit důkazy“, zdůvodnil své rozhodnutí soud.

Rozhodnutí vyvolalo hněv prezidentových stoupenců, z nichž někteří vnikli v neděli ráno kolem 03:00 místního času (v sobotu kolem 19:00 SEČ) do soudní budovy a ničili majetek, napadali policisty a provolávali prezidentovo jméno, uvedla agentura Jonhap. Televizní záběry zachytily mnoho policistů, jak se snaží protestující uvnitř budovy zatlačit.

Desítky tisíc demonstrantů – podle policie 44 tisíc – skandovaly slogany na podporu prezidenta Juna. Někteří z nich měli transparenty s nápisem „Propusťte prezidenta“. Po potyčkách s policií bylo podle agentury AFP zadrženo čtyřicet demonstrantů.

Podle jihokorejských zákonů má podezřelý člověk zadržovaný na základě zatykače podstoupit lékařskou prohlídku, musí být pořízena jeho fotografie a zatčený navíc musí nosit vězeňský stejnokroj.

Prezidenta zadrželi ve středu

Juna ve středu zadrželi vyšetřovatelé Úřadu pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a převezli jej do svého sídla, kde ho chtěli vyslechnout v souvislosti s výjimečným stavem. Jun však odmítl spolupracovat, protože CIO podle něj neměl pravomoc prezidenta zatknout. Jun mohl ve vazbě strávit nanejvýš 48 hodin, proto v pátek vyšetřovatelé požádali o další zatykač umožňující prodloužení vazby až na dvacet dní.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když prezident Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a kvůli údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas devítičlenný ústavní soud. Má na to 180 dní. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25AktualizovánoPrávě teď

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 40 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 6 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...