Jihokorejský soud schválil zatykač na prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, jemuž tak může být prodloužena vazba. Soud v metropoli Soulu to podle tiskových agentur oznámil v neděli ráno místního času (sobota večer SEČ). Jun, kterého parlament zbavil pravomocí kvůli pokusu o vyhlášení výjimečného stavu, se soudního jednání osobně zúčastnil, aby bojoval proti žádosti vyšetřovatelů o prodloužení vazby. V ní je od středy. Na základě nového zatykače může být Jun zadržován až 20 dní.

Jun se stal prvním úřadujícím prezidentem v historii Jižní Koreje, který byl vzat do vazby. Důvodem pro schválení žádosti o zatykač byla „obava, že podezřelý by mohl ničit důkazy“, zdůvodnil své rozhodnutí soud.

Rozhodnutí vyvolalo hněv prezidentových stoupenců, z nichž někteří vnikli v neděli ráno kolem 03:00 místního času (v sobotu kolem 19:00 SEČ) do soudní budovy a ničili majetek, napadali policisty a provolávali prezidentovo jméno, uvedla agentura Jonhap. Televizní záběry zachytily mnoho policistů, jak se snaží protestující uvnitř budovy zatlačit.

Desítky tisíc demonstrantů – podle policie 44 tisíc – skandovaly slogany na podporu prezidenta Juna. Někteří z nich měli transparenty s nápisem „Propusťte prezidenta“. Po potyčkách s policií bylo podle agentury AFP zadrženo čtyřicet demonstrantů.

Podle jihokorejských zákonů má podezřelý člověk zadržovaný na základě zatykače podstoupit lékařskou prohlídku, musí být pořízena jeho fotografie a zatčený navíc musí nosit vězeňský stejnokroj.

Prezidenta zadrželi ve středu

Juna ve středu zadrželi vyšetřovatelé Úřadu pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) a převezli jej do svého sídla, kde ho chtěli vyslechnout v souvislosti s výjimečným stavem. Jun však odmítl spolupracovat, protože CIO podle něj neměl pravomoc prezidenta zatknout. Jun mohl ve vazbě strávit nanejvýš 48 hodin, proto v pátek vyšetřovatelé požádali o další zatykač umožňující prodloužení vazby až na dvacet dní.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když prezident Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a kvůli údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas devítičlenný ústavní soud. Má na to 180 dní. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 18 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 56 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...