Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Nahrávám video

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.

Vyšetřovatelé nejprve po několika hodinách pronikli do areálu sídla prezidenta a následně se dostali i do samotné rezidence, aby se ho napodruhé pokusili zatknout. Zásah v rezidenci trval několik dalších hodin, po nichž byl Jun odveden. Jeden z jeho poradců podle agentur řekl, že se nechal zadržet dobrovolně, aby zabránil násilnostem v prezidentském paláci i v ulicích.

Jun ve videovzkazu nahraném předtím, než byl z rezidence eskortován, kritizoval údajné „zhroucení právního státu“. Řekl, že souhlasil s tím, že vyšetřovatele doprovodí k výslechu, a to aby předešel riziku krveprolití. Kolem Junova sídla se sešel dav prezidentových příznivců, který v přístupu do areálu vyšetřovatelům bránil. Své vyšetřování pak prezident označil za nelegální. Následně v koloně černých vozidel odjel k výslechu. Během něho zatím odmítá mluvit, důvody nejsou zcela jasné, sdělil nejmenovaný zdroj z CIO.

Nahrávám video

Podle AP je pravděpodobné, že vyšetřovatelé nyní požádají soud, aby mohli prezidenta dále zadržovat. V opačném případě by ho museli po 48 hodinách propustit. „Od chvíle, kdy byl zadržen, běží osmačtyřicetihodinová lhůta, aby ho antikorupční úřad vyslechl a aby požádal soud o vydání dalšího příkazu k zadržení až na dvacet dnů,“ upřesnila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ochranka prezidentovu rezidenci opevnila

Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.

Vyšetřovatelé se tento měsíc už jednou neúspěšně pokusili Juna zatknout, do cesty se jim však postavili příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), která tvrdila, že je povinna hlavu státu chránit. Rezidenci kvůli tomu opevnila, mimo jiné ostnatým drátem či autobusy, kterými přístupové cesty zablokovala.

„Vyšetřovatelé se ale dnes (ve středu) připravili lépe než při tom prvním pokusu. Jednak přišli v daleko větším počtu, dorazily tři tisíce policistů a tisícovka vyšetřovatelů toho zvláštního protikorupčního úřadu. Přinesli si kleště na to, aby odstranili drátěný plot, a žebříky, aby se dostali do areálu rezidence. Někteří se také dostali dovnitř ze stezky v sousedství vily, která je umístěna v hornatém terénu,“ popsala Šámalová.

„Došlo i k menším potyčkám, protože na místě se sešli jak stoupenci, tak kritici prezidenta Juna, a jeho stoupenci, včetně členů jeho vládnoucí strany, se pokusili vyšetřovatele zastavit,“ dodala zpravodajka ČT.

Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Odvolání prezidenta musí potvrdit ústavní soud

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé se rozhodli prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Jun se však ukryl ve své rezidenci, kterou jeho ochranka opevnila.

Agentury informovaly, že policie zadržela rovněž úřadujícího šéfa PSS za to, že při prvním pokusu bránil zatčení hlavy státu, což ale následně vyšetřovatelé popřeli.

Junova prezidentská budoucnost nyní závisí na postoji ústavního soudu. Úterní slyšení ale netrvalo ani pět minut, protože Jun se odmítl dostavit.

Další slyšení je stanoveno na čtvrtek, podle dřívějších informací by se mělo konat i v případě Junovy nepřítomnosti. „Uvidíme, jestli se bude konat, nebo bude odloženo, vzhledem k událostem, které se mezitím odehrály,“ podotkla nicméně zpravodajka ČT. Pravomoci hlavy státu nyní jako úřadující prezident vykonává Čche Sang-mok.

Popularita prezidentovy strany roste

Vládnoucí strana opakuje argumenty Junova právního týmu, že zatčení prezidenta je protizákonné. „Tyto argumenty vycházejí z toho, že protikorupční úřad, který vznikl relativně nedávno, v roce 2021, aby vyšetřoval korupci ve špičkách jihokorejské politiky a mezi příbuznými vysoce postavených jihokorejských politiků, nemá pravomoc, aby se zabýval tak závažným případem, jako je vlastizrada nebo vzpoura, ze kterého je obviněn prezident Jun,“ vysvětlila Šámalová.

Situace v politicky rozdělené zemi se podle ní proměňuje. „Zatímco po vyhlášení stanného práva byla většina veřejnosti proti stannému právu a pro odvolání prezidenta Juna, tak teď se preference mění ve prospěch vládnoucí Junovy strany PPP, která podle posledních průzkumů nabírá druhý dech. Má podporu skoro 41 procent, zatímco opoziční Demokratická strana zhruba 42 procent, přitom ještě před týdnem mezi nimi byla propast skoro jedenáct procentních bodů,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nedaleko jihokorejského protikorupčního úřadu v Soulu, kde je prezident vyslýchán, se zapálil neznámý muž. Hasiči jej pak odvezli do nemocnice, kde ale svým zraněním podlehl, uvedla agentura Jonhap. Incident se odehrál krátce po 20:00 místního času (12:00 SEČ) pár kilometrů od úřadu. Na místo byly vyslány nejméně tři hasičské vozy a sanitka, řekl svědek události agentuře Reuters.

Před protikorupčním úřadem protestovaly proti prezidentovu zatčení desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 40 mminutami

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech desítky obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 14 lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 42 mminutami

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 53 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
před 1 hhodinou

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 4 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 5 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.