Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Nahrávám video

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.

Vyšetřovatelé nejprve po několika hodinách pronikli do areálu sídla prezidenta a následně se dostali i do samotné rezidence, aby se ho napodruhé pokusili zatknout. Zásah v rezidenci trval několik dalších hodin, po nichž byl Jun odveden. Jeden z jeho poradců podle agentur řekl, že se nechal zadržet dobrovolně, aby zabránil násilnostem v prezidentském paláci i v ulicích.

Jun ve videovzkazu nahraném předtím, než byl z rezidence eskortován, kritizoval údajné „zhroucení právního státu“. Řekl, že souhlasil s tím, že vyšetřovatele doprovodí k výslechu, a to aby předešel riziku krveprolití. Kolem Junova sídla se sešel dav prezidentových příznivců, který v přístupu do areálu vyšetřovatelům bránil. Své vyšetřování pak prezident označil za nelegální. Následně v koloně černých vozidel odjel k výslechu. Během něho zatím odmítá mluvit, důvody nejsou zcela jasné, sdělil nejmenovaný zdroj z CIO.

Nahrávám video

Podle AP je pravděpodobné, že vyšetřovatelé nyní požádají soud, aby mohli prezidenta dále zadržovat. V opačném případě by ho museli po 48 hodinách propustit. „Od chvíle, kdy byl zadržen, běží osmačtyřicetihodinová lhůta, aby ho antikorupční úřad vyslechl a aby požádal soud o vydání dalšího příkazu k zadržení až na dvacet dnů,“ upřesnila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ochranka prezidentovu rezidenci opevnila

Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.

Vyšetřovatelé se tento měsíc už jednou neúspěšně pokusili Juna zatknout, do cesty se jim však postavili příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), která tvrdila, že je povinna hlavu státu chránit. Rezidenci kvůli tomu opevnila, mimo jiné ostnatým drátem či autobusy, kterými přístupové cesty zablokovala.

„Vyšetřovatelé se ale dnes (ve středu) připravili lépe než při tom prvním pokusu. Jednak přišli v daleko větším počtu, dorazily tři tisíce policistů a tisícovka vyšetřovatelů toho zvláštního protikorupčního úřadu. Přinesli si kleště na to, aby odstranili drátěný plot, a žebříky, aby se dostali do areálu rezidence. Někteří se také dostali dovnitř ze stezky v sousedství vily, která je umístěna v hornatém terénu,“ popsala Šámalová.

„Došlo i k menším potyčkám, protože na místě se sešli jak stoupenci, tak kritici prezidenta Juna, a jeho stoupenci, včetně členů jeho vládnoucí strany, se pokusili vyšetřovatele zastavit,“ dodala zpravodajka ČT.

Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Odvolání prezidenta musí potvrdit ústavní soud

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé se rozhodli prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Jun se však ukryl ve své rezidenci, kterou jeho ochranka opevnila.

Agentury informovaly, že policie zadržela rovněž úřadujícího šéfa PSS za to, že při prvním pokusu bránil zatčení hlavy státu, což ale následně vyšetřovatelé popřeli.

Junova prezidentská budoucnost nyní závisí na postoji ústavního soudu. Úterní slyšení ale netrvalo ani pět minut, protože Jun se odmítl dostavit.

Další slyšení je stanoveno na čtvrtek, podle dřívějších informací by se mělo konat i v případě Junovy nepřítomnosti. „Uvidíme, jestli se bude konat, nebo bude odloženo, vzhledem k událostem, které se mezitím odehrály,“ podotkla nicméně zpravodajka ČT. Pravomoci hlavy státu nyní jako úřadující prezident vykonává Čche Sang-mok.

Popularita prezidentovy strany roste

Vládnoucí strana opakuje argumenty Junova právního týmu, že zatčení prezidenta je protizákonné. „Tyto argumenty vycházejí z toho, že protikorupční úřad, který vznikl relativně nedávno, v roce 2021, aby vyšetřoval korupci ve špičkách jihokorejské politiky a mezi příbuznými vysoce postavených jihokorejských politiků, nemá pravomoc, aby se zabýval tak závažným případem, jako je vlastizrada nebo vzpoura, ze kterého je obviněn prezident Jun,“ vysvětlila Šámalová.

Situace v politicky rozdělené zemi se podle ní proměňuje. „Zatímco po vyhlášení stanného práva byla většina veřejnosti proti stannému právu a pro odvolání prezidenta Juna, tak teď se preference mění ve prospěch vládnoucí Junovy strany PPP, která podle posledních průzkumů nabírá druhý dech. Má podporu skoro 41 procent, zatímco opoziční Demokratická strana zhruba 42 procent, přitom ještě před týdnem mezi nimi byla propast skoro jedenáct procentních bodů,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nedaleko jihokorejského protikorupčního úřadu v Soulu, kde je prezident vyslýchán, se zapálil neznámý muž. Hasiči jej pak odvezli do nemocnice, kde ale svým zraněním podlehl, uvedla agentura Jonhap. Incident se odehrál krátce po 20:00 místního času (12:00 SEČ) pár kilometrů od úřadu. Na místo byly vyslány nejméně tři hasičské vozy a sanitka, řekl svědek události agentuře Reuters.

Před protikorupčním úřadem protestovaly proti prezidentovu zatčení desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 1 hhodinou

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 6 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 13 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.