Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Nahrávám video

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.

Vyšetřovatelé nejprve po několika hodinách pronikli do areálu sídla prezidenta a následně se dostali i do samotné rezidence, aby se ho napodruhé pokusili zatknout. Zásah v rezidenci trval několik dalších hodin, po nichž byl Jun odveden. Jeden z jeho poradců podle agentur řekl, že se nechal zadržet dobrovolně, aby zabránil násilnostem v prezidentském paláci i v ulicích.

Jun ve videovzkazu nahraném předtím, než byl z rezidence eskortován, kritizoval údajné „zhroucení právního státu“. Řekl, že souhlasil s tím, že vyšetřovatele doprovodí k výslechu, a to aby předešel riziku krveprolití. Kolem Junova sídla se sešel dav prezidentových příznivců, který v přístupu do areálu vyšetřovatelům bránil. Své vyšetřování pak prezident označil za nelegální. Následně v koloně černých vozidel odjel k výslechu. Během něho zatím odmítá mluvit, důvody nejsou zcela jasné, sdělil nejmenovaný zdroj z CIO.

Nahrávám video

Podle AP je pravděpodobné, že vyšetřovatelé nyní požádají soud, aby mohli prezidenta dále zadržovat. V opačném případě by ho museli po 48 hodinách propustit. „Od chvíle, kdy byl zadržen, běží osmačtyřicetihodinová lhůta, aby ho antikorupční úřad vyslechl a aby požádal soud o vydání dalšího příkazu k zadržení až na dvacet dnů,“ upřesnila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ochranka prezidentovu rezidenci opevnila

Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.

Vyšetřovatelé se tento měsíc už jednou neúspěšně pokusili Juna zatknout, do cesty se jim však postavili příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), která tvrdila, že je povinna hlavu státu chránit. Rezidenci kvůli tomu opevnila, mimo jiné ostnatým drátem či autobusy, kterými přístupové cesty zablokovala.

„Vyšetřovatelé se ale dnes (ve středu) připravili lépe než při tom prvním pokusu. Jednak přišli v daleko větším počtu, dorazily tři tisíce policistů a tisícovka vyšetřovatelů toho zvláštního protikorupčního úřadu. Přinesli si kleště na to, aby odstranili drátěný plot, a žebříky, aby se dostali do areálu rezidence. Někteří se také dostali dovnitř ze stezky v sousedství vily, která je umístěna v hornatém terénu,“ popsala Šámalová.

„Došlo i k menším potyčkám, protože na místě se sešli jak stoupenci, tak kritici prezidenta Juna, a jeho stoupenci, včetně členů jeho vládnoucí strany, se pokusili vyšetřovatele zastavit,“ dodala zpravodajka ČT.

Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Odvolání prezidenta musí potvrdit ústavní soud

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé se rozhodli prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Jun se však ukryl ve své rezidenci, kterou jeho ochranka opevnila.

Agentury informovaly, že policie zadržela rovněž úřadujícího šéfa PSS za to, že při prvním pokusu bránil zatčení hlavy státu, což ale následně vyšetřovatelé popřeli.

Junova prezidentská budoucnost nyní závisí na postoji ústavního soudu. Úterní slyšení ale netrvalo ani pět minut, protože Jun se odmítl dostavit.

Další slyšení je stanoveno na čtvrtek, podle dřívějších informací by se mělo konat i v případě Junovy nepřítomnosti. „Uvidíme, jestli se bude konat, nebo bude odloženo, vzhledem k událostem, které se mezitím odehrály,“ podotkla nicméně zpravodajka ČT. Pravomoci hlavy státu nyní jako úřadující prezident vykonává Čche Sang-mok.

Popularita prezidentovy strany roste

Vládnoucí strana opakuje argumenty Junova právního týmu, že zatčení prezidenta je protizákonné. „Tyto argumenty vycházejí z toho, že protikorupční úřad, který vznikl relativně nedávno, v roce 2021, aby vyšetřoval korupci ve špičkách jihokorejské politiky a mezi příbuznými vysoce postavených jihokorejských politiků, nemá pravomoc, aby se zabýval tak závažným případem, jako je vlastizrada nebo vzpoura, ze kterého je obviněn prezident Jun,“ vysvětlila Šámalová.

Situace v politicky rozdělené zemi se podle ní proměňuje. „Zatímco po vyhlášení stanného práva byla většina veřejnosti proti stannému právu a pro odvolání prezidenta Juna, tak teď se preference mění ve prospěch vládnoucí Junovy strany PPP, která podle posledních průzkumů nabírá druhý dech. Má podporu skoro 41 procent, zatímco opoziční Demokratická strana zhruba 42 procent, přitom ještě před týdnem mezi nimi byla propast skoro jedenáct procentních bodů,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nedaleko jihokorejského protikorupčního úřadu v Soulu, kde je prezident vyslýchán, se zapálil neznámý muž. Hasiči jej pak odvezli do nemocnice, kde ale svým zraněním podlehl, uvedla agentura Jonhap. Incident se odehrál krátce po 20:00 místního času (12:00 SEČ) pár kilometrů od úřadu. Na místo byly vyslány nejméně tři hasičské vozy a sanitka, řekl svědek události agentuře Reuters.

Před protikorupčním úřadem protestovaly proti prezidentovu zatčení desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 7 mminutami

Ruští agenti měli vniknout do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 37 mminutami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek ráno pak povstalci prohlásili, provedli další úder balistickou raketou na mezinárodní letiště v Rijádu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.