Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Nahrávám video
Události: Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol
Zdroj: ČT24

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.

Vyšetřovatelé nejprve po několika hodinách pronikli do areálu sídla prezidenta a následně se dostali i do samotné rezidence, aby se ho napodruhé pokusili zatknout. Zásah v rezidenci trval několik dalších hodin, po nichž byl Jun odveden. Jeden z jeho poradců podle agentur řekl, že se nechal zadržet dobrovolně, aby zabránil násilnostem v prezidentském paláci i v ulicích.

Jun ve videovzkazu nahraném předtím, než byl z rezidence eskortován, kritizoval údajné „zhroucení právního státu“. Řekl, že souhlasil s tím, že vyšetřovatele doprovodí k výslechu, a to aby předešel riziku krveprolití. Kolem Junova sídla se sešel dav prezidentových příznivců, který v přístupu do areálu vyšetřovatelům bránil. Své vyšetřování pak prezident označil za nelegální. Následně v koloně černých vozidel odjel k výslechu. Během něho zatím odmítá mluvit, důvody nejsou zcela jasné, sdělil nejmenovaný zdroj z CIO.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Šámalová k zatčení jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Podle AP je pravděpodobné, že vyšetřovatelé nyní požádají soud, aby mohli prezidenta dále zadržovat. V opačném případě by ho museli po 48 hodinách propustit. „Od chvíle, kdy byl zadržen, běží osmačtyřicetihodinová lhůta, aby ho antikorupční úřad vyslechl a aby požádal soud o vydání dalšího příkazu k zadržení až na dvacet dnů,“ upřesnila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ochranka prezidentovu rezidenci opevnila

Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.

Vyšetřovatelé se tento měsíc už jednou neúspěšně pokusili Juna zatknout, do cesty se jim však postavili příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), která tvrdila, že je povinna hlavu státu chránit. Rezidenci kvůli tomu opevnila, mimo jiné ostnatým drátem či autobusy, kterými přístupové cesty zablokovala.

„Vyšetřovatelé se ale dnes (ve středu) připravili lépe než při tom prvním pokusu. Jednak přišli v daleko větším počtu, dorazily tři tisíce policistů a tisícovka vyšetřovatelů toho zvláštního protikorupčního úřadu. Přinesli si kleště na to, aby odstranili drátěný plot, a žebříky, aby se dostali do areálu rezidence. Někteří se také dostali dovnitř ze stezky v sousedství vily, která je umístěna v hornatém terénu,“ popsala Šámalová.

„Došlo i k menším potyčkám, protože na místě se sešli jak stoupenci, tak kritici prezidenta Juna, a jeho stoupenci, včetně členů jeho vládnoucí strany, se pokusili vyšetřovatele zastavit,“ dodala zpravodajka ČT.

Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Odvolání prezidenta musí potvrdit ústavní soud

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé se rozhodli prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Jun se však ukryl ve své rezidenci, kterou jeho ochranka opevnila.

Agentury informovaly, že policie zadržela rovněž úřadujícího šéfa PSS za to, že při prvním pokusu bránil zatčení hlavy státu, což ale následně vyšetřovatelé popřeli.

Junova prezidentská budoucnost nyní závisí na postoji ústavního soudu. Úterní slyšení ale netrvalo ani pět minut, protože Jun se odmítl dostavit.

Další slyšení je stanoveno na čtvrtek, podle dřívějších informací by se mělo konat i v případě Junovy nepřítomnosti. „Uvidíme, jestli se bude konat, nebo bude odloženo, vzhledem k událostem, které se mezitím odehrály,“ podotkla nicméně zpravodajka ČT. Pravomoci hlavy státu nyní jako úřadující prezident vykonává Čche Sang-mok.

Popularita prezidentovy strany roste

Vládnoucí strana opakuje argumenty Junova právního týmu, že zatčení prezidenta je protizákonné. „Tyto argumenty vycházejí z toho, že protikorupční úřad, který vznikl relativně nedávno, v roce 2021, aby vyšetřoval korupci ve špičkách jihokorejské politiky a mezi příbuznými vysoce postavených jihokorejských politiků, nemá pravomoc, aby se zabýval tak závažným případem, jako je vlastizrada nebo vzpoura, ze kterého je obviněn prezident Jun,“ vysvětlila Šámalová.

Situace v politicky rozdělené zemi se podle ní proměňuje. „Zatímco po vyhlášení stanného práva byla většina veřejnosti proti stannému právu a pro odvolání prezidenta Juna, tak teď se preference mění ve prospěch vládnoucí Junovy strany PPP, která podle posledních průzkumů nabírá druhý dech. Má podporu skoro 41 procent, zatímco opoziční Demokratická strana zhruba 42 procent, přitom ještě před týdnem mezi nimi byla propast skoro jedenáct procentních bodů,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nedaleko jihokorejského protikorupčního úřadu v Soulu, kde je prezident vyslýchán, se zapálil neznámý muž. Hasiči jej pak odvezli do nemocnice, kde ale svým zraněním podlehl, uvedla agentura Jonhap. Incident se odehrál krátce po 20:00 místního času (12:00 SEČ) pár kilometrů od úřadu. Na místo byly vyslány nejméně tři hasičské vozy a sanitka, řekl svědek události agentuře Reuters.

Před protikorupčním úřadem protestovaly proti prezidentovu zatčení desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

Ve slovinských volbách vede pravicová strana expremiéra Janeže Janši s 29,07 procenty před hnutím premiéra Roberta Goloba s 27,91 procenty, uvedly úřady po sečtení 55 procent hlasů. Golob je z liberálního Hnutí svoboda a vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Průzkumy těsný výsledek předpovídaly.
08:32Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ve Francii skončilo druhé kolo komunálních voleb, nové radní si volila i Paříž

Ve Francii se v neděli konalo druhé a rozhodující kolo komunálních voleb. Nové radní si lidé volili i ve třech nejlidnatějších městech – Paříži, Marseille a Lyonu, kde žádné volební uskupení nezískalo v prvním kole alespoň polovinu hlasů. Podle dvou exit pollů post starosty Marseille obhájil levicový politik Benoît Payan. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
20:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.
12:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z průběžných večerních výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter už uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
20:00Aktualizovánopřed 52 mminutami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...