Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

3 minuty
Události: Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol
Zdroj: ČT24

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.

Vyšetřovatelé nejprve po několika hodinách pronikli do areálu sídla prezidenta a následně se dostali i do samotné rezidence, aby se ho napodruhé pokusili zatknout. Zásah v rezidenci trval několik dalších hodin, po nichž byl Jun odveden. Jeden z jeho poradců podle agentur řekl, že se nechal zadržet dobrovolně, aby zabránil násilnostem v prezidentském paláci i v ulicích.

Jun ve videovzkazu nahraném předtím, než byl z rezidence eskortován, kritizoval údajné „zhroucení právního státu“. Řekl, že souhlasil s tím, že vyšetřovatele doprovodí k výslechu, a to aby předešel riziku krveprolití. Kolem Junova sídla se sešel dav prezidentových příznivců, který v přístupu do areálu vyšetřovatelům bránil. Své vyšetřování pak prezident označil za nelegální. Následně v koloně černých vozidel odjel k výslechu. Během něho zatím odmítá mluvit, důvody nejsou zcela jasné, sdělil nejmenovaný zdroj z CIO.

5 minut
Zpravodajka ČT Šámalová k zatčení jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Podle AP je pravděpodobné, že vyšetřovatelé nyní požádají soud, aby mohli prezidenta dále zadržovat. V opačném případě by ho museli po 48 hodinách propustit. „Od chvíle, kdy byl zadržen, běží osmačtyřicetihodinová lhůta, aby ho antikorupční úřad vyslechl a aby požádal soud o vydání dalšího příkazu k zadržení až na dvacet dnů,“ upřesnila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ochranka prezidentovu rezidenci opevnila

Prezident před svým zatčením opakovaně prohlašoval, že bude až do konce bojovat proti snahám o své sesazení. Vyhlášení stanného práva považuje za legitimní krok proti opozici, jejíž činnost popsal jako protistátní.

Vyšetřovatelé se tento měsíc už jednou neúspěšně pokusili Juna zatknout, do cesty se jim však postavili příslušníci Prezidentské bezpečnostní služby (PSS), která tvrdila, že je povinna hlavu státu chránit. Rezidenci kvůli tomu opevnila, mimo jiné ostnatým drátem či autobusy, kterými přístupové cesty zablokovala.

„Vyšetřovatelé se ale dnes (ve středu) připravili lépe než při tom prvním pokusu. Jednak přišli v daleko větším počtu, dorazily tři tisíce policistů a tisícovka vyšetřovatelů toho zvláštního protikorupčního úřadu. Přinesli si kleště na to, aby odstranili drátěný plot, a žebříky, aby se dostali do areálu rezidence. Někteří se také dostali dovnitř ze stezky v sousedství vily, která je umístěna v hornatém terénu,“ popsala Šámalová.

„Došlo i k menším potyčkám, protože na místě se sešli jak stoupenci, tak kritici prezidenta Juna, a jeho stoupenci, včetně členů jeho vládnoucí strany, se pokusili vyšetřovatele zastavit,“ dodala zpravodajka ČT.

Prezident Jun 3. prosince vyhlásil stanné právo, což zdůvodnil sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Odvolání prezidenta musí potvrdit ústavní soud

Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a chce ho odvolat, což je krok, se kterým musí vyslovit souhlas ústavní soud. Vyšetřovatelé se rozhodli prezidenta vyslechnout kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury. To patří mezi jedno z mála obvinění, na něž se v případě jihokorejského prezidenta nevztahuje imunita. Jun se však ukryl ve své rezidenci, kterou jeho ochranka opevnila.

Agentury informovaly, že policie zadržela rovněž úřadujícího šéfa PSS za to, že při prvním pokusu bránil zatčení hlavy státu, což ale následně vyšetřovatelé popřeli.

Junova prezidentská budoucnost nyní závisí na postoji ústavního soudu. Úterní slyšení ale netrvalo ani pět minut, protože Jun se odmítl dostavit.

Další slyšení je stanoveno na čtvrtek, podle dřívějších informací by se mělo konat i v případě Junovy nepřítomnosti. „Uvidíme, jestli se bude konat, nebo bude odloženo, vzhledem k událostem, které se mezitím odehrály,“ podotkla nicméně zpravodajka ČT. Pravomoci hlavy státu nyní jako úřadující prezident vykonává Čche Sang-mok.

Popularita prezidentovy strany roste

Vládnoucí strana opakuje argumenty Junova právního týmu, že zatčení prezidenta je protizákonné. „Tyto argumenty vycházejí z toho, že protikorupční úřad, který vznikl relativně nedávno, v roce 2021, aby vyšetřoval korupci ve špičkách jihokorejské politiky a mezi příbuznými vysoce postavených jihokorejských politiků, nemá pravomoc, aby se zabýval tak závažným případem, jako je vlastizrada nebo vzpoura, ze kterého je obviněn prezident Jun,“ vysvětlila Šámalová.

Situace v politicky rozdělené zemi se podle ní proměňuje. „Zatímco po vyhlášení stanného práva byla většina veřejnosti proti stannému právu a pro odvolání prezidenta Juna, tak teď se preference mění ve prospěch vládnoucí Junovy strany PPP, která podle posledních průzkumů nabírá druhý dech. Má podporu skoro 41 procent, zatímco opoziční Demokratická strana zhruba 42 procent, přitom ještě před týdnem mezi nimi byla propast skoro jedenáct procentních bodů,“ uzavřela zpravodajka ČT.

Nedaleko jihokorejského protikorupčního úřadu v Soulu, kde je prezident vyslýchán, se zapálil neznámý muž. Hasiči jej pak odvezli do nemocnice, kde ale svým zraněním podlehl, uvedla agentura Jonhap. Incident se odehrál krátce po 20:00 místního času (12:00 SEČ) pár kilometrů od úřadu. Na místo byly vyslány nejméně tři hasičské vozy a sanitka, řekl svědek události agentuře Reuters.

Před protikorupčním úřadem protestovaly proti prezidentovu zatčení desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 13 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...