Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.
Podle agentury Reuters někteří vládní zákonodárci nyní podpoří opozici ve snaze odvolat hlavu státu. „V Jižní Koreji je bezpochyby hluboká politická krize. Je patrný rozkol ve vládnoucí straně PPP, která několikrát změnila názor, několikrát vydala protichůdná vyjádření. Teď podle všeho podporuje rychlý konec prezidenta Juna, s největší pravděpodobností proto, že se nemíní vzdát funkce,“ informovala asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
„Původně si PPP představovala, že by se (Jun) vzdal výkonu státnických funkcí – jak domácích, tak diplomacie –, a než by se připravil jeho předčasný odchod, vládla by strana sama prostřednictvím premiéra. To ale neumožňuje ústava a opozice se postavila proti tomu,“ popsala vývoj Šámalová.
Konec ministra spravedlnosti po razii
Parlament ve čtvrtek rovněž schválil návrh na odvolání ministra spravedlnosti Pak Song Čea a šéfa národní policejní agentury Čo Či Hoa. Ten byl v návrhu na odvolání z funkce obviněn ze vzpoury a další trestné činnosti, jelikož po vyhlášení stanného práva do parlamentu vyslal policejní jednotky. Pak Song Če byl pak obviněn ze vzpoury, protože nezpochybnil Junovo vyhlášení stanného práva a aktivně nezastavil jeho zavádění.
Policie požádala o vydání soudního příkazu k zatčení vedoucích policejních důstojníků národní policie a policejní agentury v Soulu v souvislosti s vyšetřováním stanného práva. Čo Či Ho a šéf soulské metropolitní policie Kim Pong-sig jsou od středy ve vazbě bez soudního příkazu.
V rámci vyšetřování vyhlášení stanného práva policisté ve čtvrtek provedli razii ve velitelství sboru náčelníků štábu den poté, co jim v prohledání prezidentského sídla zabránila ochranka, píše agentura Jonhap. Policie nyní zdůraznila, že prezidentská kancelář, která se nachází ve stejném areálu jako velitelství, není předmětem současné prohlídky. Velitelství sboru náčelníků štábu souhlasilo, že bude s policií spolupracovat a odevzdá potřebné materiály.
Mezi materiály jsou záznamy z bezpečnostních kamer z velitelského a řídicího střediska v suterénu budovy velitelství, které sloužilo jako situační místnost před a po vyhlášení stanného práva. Prezident se tam podle Jonhap zřejmě setkal s vojenskými představiteli krátce poté, co parlament odhlasoval zrušení stanného práva.
Ministr se pokusil o sebevraždu
Policisté během razie v sídle ministerstva obrany získali mobilní telefon exministra obrany Kim Jong-hjona. Telefon je vybaven softwarem proti odposlechu a nahrávání hlasu. Kim i prezident Jun takto zabezpečené telefony používali k vydávání rozkazů velitelům během procesu vyhlášení a šestihodinového trvání stanného práva, píše Jonhap. Policie také zabavila materiály ze serverů, ke kterým jsou zabezpečené telefony připojeny.
Podle médií to byl právě ministr obrany, kdo prezidentovi poradil stanné právo vyhlásit. Minulý týden ve čtvrtek Kim na funkci rezignoval, od neděle byl zadržován a vyslýchán a v úterý byl zatčen, a to jako první osoba v zemi v tomto případu. Kim se ve vazbě podle vězeňské služby pokusil o sebevraždu, nakonec byl ve stabilizovaném stavu přemístěn do jiné cely.
Úřady vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře, za niž hrozí až trest smrti.
Skandály kolem jihokorejských lídrů nejsou podle Šámalové nic výjimečného. Naposledy proběhla razie v kancelářích prezidenta v roce 2019 za vlády Mun Če-ina z Demokratické strany v souvislosti s korupční aférou místostarosty Busanu, připomněla zpravodajka. Od návratu demokracie v roce 1987 skončili čtyři jihokorejští prezidenti ve vězení a jeden z nich spáchal sebevraždu, upozornila novinářka.
Kontroverzní krok hlavy státu
Jun Sok-jol 3. prosince vyhlásil stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu.
Několik hodin po vyhlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Tento čtvrtek parlament schválil návrh zákona o ustavení zvláštního vyšetřovatele, který prošetří prezidentovo vyhlášení stanného práva, napsala agentura Jonhap.
Prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci. „Vzpoura s velezradou jsou nejzávažnější zločiny, na které se nevztahuje prezidentská imunita, a vzhledem k tomu, že vyšetřovatelé ve středu provedli razii v kanceláři prezidenta, je zjevné, že to berou velice vážně. Zajišťovali především záznamy z jednání kabinetu před vyhlášením stanného práva, protože prezident podle ústavy měl členy kabinetu o svém kroku informovat. Vzhledem k tomu, jaké to vyvolalo překvapení, se tak ale s největší pravděpodobností nestalo,“ podotkla Šámalová.
Opozice v sobotu navrhla zbavit Juna funkce. Převážná většina poslanců PPP však návrh bojkotovala, čímž bylo hlasování neplatné. Nyní šéf strany Han řekl, že zákonodárci se budou moci sami rozhodnout, zda pro takzvaný impeachment budou hlasovat.
Prezident rezignovat odmítá
Jun ve čtvrtek kritizoval snahu zbavit ho funkce a řekl, že bude „bojovat s lidem do poslední minuty“, uvedla agentura AFP. Prezident také zdůraznil, že se za vyhlášení stanného práva nebude vyhýbat právní ani politické odpovědnosti. Zopakoval svá tvrzení, že chtěl bránit demokracii a ústavní pořádek v zemi před opozicí, která podle něj svým konáním paralyzovala stát.
„Jun řekl, že potřeboval nechat prošetřit národní volební komisi, kterou ovládly hackerské útoky a zmanipulovaly volby. Já jen připomenu, že ty volby se konaly v dubnu a drtivě v nich zvítězila opozice, která vládnoucí straně blokovala veškeré zákony v parlamentu,“ poznamenala Šámalová.
Odvolání prezidenta vyžaduje v Jižní Koreji souhlas 200 poslanců ve třísetčlenném zákonodárném sboru, kde opoziční strany nyní mají 192 mandátů. Opoziční Demokratická strana a její spojenci potřebovali dalších osm hlasů pro přijetí usnesení o Junově odvolání.
Minulý víkend nakonec pro návrh zvedlo ruku jen 195 zákonodárců. Han nicméně už dříve označil vyhlášení stanného práva za „jasné a závažné porušení zákona“. Bojkot sobotního hlasování zdůvodňoval tím, že strana chce usilovat o spořádaný odchod prezidenta z funkce.
Šest opozičních stran v jihokorejském parlamentu už předložilo nový návrh na odvolání hlavy státu. Další hlasování o impeachmentu se má podle Šámalové uskutečnit v sobotu 14. prosince. Podle agentury Reuters se očekává, že nový návrh na prezidentovo odvolání podpoří nejméně sedm členů jeho strany, přičemž dva členové veřejně prohlásili, že budou hlasovat pro.
