Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny při hlasování v parlamentu postavila za prezidenta. Jun dál trvá na tom, že chtěl ochránit demokracii před zásahy totalitní Severní Koreje. Hlava státu slíbila, že bude bojovat až do konce.
Jihokorejská vládní strana obrátila a žádá okamžité odvolání prezidenta
Zpravodajka ČT Šámalová ke snahám o odvolání jihokorejského prezidenta (zdroj: ČT24)
Podle agentury Reuters někteří vládní zákonodárci nyní podpoří opozici ve snaze odvolat hlavu státu. „V Jižní Koreji je bezpochyby hluboká politická krize. Je patrný rozkol ve vládnoucí straně PPP, která několikrát změnila názor, několikrát vydala protichůdná vyjádření. Teď podle všeho podporuje rychlý konec prezidenta Juna, s největší pravděpodobností proto, že se nemíní vzdát funkce,“ informovala asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
„Původně si PPP představovala, že by se (Jun) vzdal výkonu státnických funkcí – jak domácích, tak diplomacie –, a než by se připravil jeho předčasný odchod, vládla by strana sama prostřednictvím premiéra. To ale neumožňuje ústava a opozice se postavila proti tomu,“ popsala vývoj Šámalová.
Kontroverzní krok hlavy státu
Jun Sok-jol 3. prosince vyhlásil stanné právo v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu.
Několik hodin po vyhlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Tento čtvrtek parlament schválil návrh zákona o ustavení zvláštního vyšetřovatele, který prošetří prezidentovo vyhlášení stanného práva, napsala agentura Jonhap.
Prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci. „Vzpoura s velezradou jsou nejzávažnější zločiny, na které se nevztahuje prezidentská imunita, a vzhledem k tomu, že vyšetřovatelé ve středu provedli razii v kanceláři prezidenta, je zjevné, že to berou velice vážně. Zajišťovali především záznamy z jednání kabinetu před vyhlášením stanného práva, protože prezident podle ústavy měl členy kabinetu o svém kroku informovat. Vzhledem k tomu, jaké to vyvolalo překvapení, se tak ale s největší pravděpodobností nestalo,“ podotkla Šámalová.
Opozice v sobotu navrhla zbavit Juna funkce. Převážná většina poslanců PPP však návrh bojkotovala, čímž bylo hlasování neplatné. Nyní šéf strany Han řekl, že zákonodárci se budou moci sami rozhodnout, zda pro takzvaný impeachment budou hlasovat.
Prezident rezignovat odmítá
Jun ve čtvrtek kritizoval snahu zbavit ho funkce a řekl, že bude „bojovat s lidem do poslední minuty“, uvedla agentura AFP. Prezident také zdůraznil, že se za vyhlášení stanného práva nebude vyhýbat právní ani politické odpovědnosti. Zopakoval svá tvrzení, že chtěl bránit demokracii a ústavní pořádek v zemi před opozicí, která podle něj svým konáním paralyzovala stát.
„Jun řekl, že potřeboval nechat prošetřit národní volební komisi, kterou ovládly hackerské útoky a zmanipulovaly volby. Já jen připomenu, že ty volby se konaly v dubnu a drtivě v nich zvítězila opozice, která vládnoucí straně blokovala veškeré zákony v parlamentu,“ poznamenala Šámalová.
Odvolání prezidenta vyžaduje v Jižní Koreji souhlas 200 poslanců ve třísetčlenném zákonodárném sboru, kde opoziční strany nyní mají 192 mandátů. Opoziční Demokratická strana a její spojenci potřebovali dalších osm hlasů pro přijetí usnesení o Junově odvolání.
Minulý víkend nakonec pro návrh zvedlo ruku jen 195 zákonodárců. Han nicméně už dříve označil vyhlášení stanného práva za „jasné a závažné porušení zákona“. Bojkot sobotního hlasování zdůvodňoval tím, že strana chce usilovat o spořádaný odchod prezidenta z funkce. Další hlasování o impeachmentu se má podle Šámalové uskutečnit v sobotu.
Ministr se pokusil o sebevraždu
Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla ve středu vězeňská služba. Kim byl nakonec ve stabilizovaném stavu přemístěn do jiné cely.
Podle médií to byl právě ministr obrany, kdo prezidentovi poradil stanné právo vyhlásit. Minulý týden Kim rezignoval, od víkendu byl zadržován a vyslýchán a v úterý pak formálně zatčen jako první osoba v zemi v tomto případu. Úřady vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře, za niž hrozí až trest smrti.
Skandály kolem jihokorejských lídrů nejsou podle Šámalové nic výjimečného. Naposledy proběhla razie v kancelářích prezidenta v roce 2019 za vlády Mun Če-ina z Demokratické strany v souvislosti s korupční aférou místostarosty Busanu, připomněla zpravodajka. Od návratu demokracie v roce 1987 skončili čtyři jihokorejští prezidenti ve vězení a jeden z nich spáchal sebevraždu, upozornila novinářka.