Jihokorejský soud vydal zatykač na prezidenta s pozastavenými pravomocemi Jun Sok-jola v souvislosti s jeho neúspěšným pokusem zavést v zemi stanné právo. Soud zároveň povolil prohlídku kanceláře hlavy státu. Jihokorejci protestující proti zatykači se sešli před Junovým sídlem v Soulu.
Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO), který řeší kauzu ve spolupráci s policií a vojenskými úřady, potvrdil, že soud v západním okrsku v Soulu vyhověl jejich žádosti o vydání zatykače. Vyšetřovatelé chtějí Juna vyslechnout kvůli obviněním ze zneužití úřadu a organizování vzpoury, na něž se nevztahuje prezidentova imunita.
Podle jihokorejských médií je to poprvé, co byl na úřadující hlavu státu v Jižní Koreji vydán zatykač. Jun Sok-jol byl hlasováním parlamentu v polovině prosince dočasně zbaven pravomocí, pro jeho případné odvolání z funkce je však nutný verdikt ústavního soudu.
Ten musí impeachment schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila dříve zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Úřadující prezident Čche Sang-mok v úterý oznámil, že ihned jmenuje dva ústavní soudce a třetího poté, co se na kandidátovi dohodnou strany v parlamentu.
„Poté, co jsem nastoupil do funkce úřadujícího prezidenta, jsem se rozhodl jmenovat soudce Ústavního soudu, protože je nutné co nejdříve ukončit politickou nejistotu a společenský střet, aby se zastavily možné krize v ekonomice a živobytí lidí,“ řekl Čche na zasedání vlády.
Politická krize sílí
Zatykač na úřadujícího prezidenta je bezprecedentní a jen prohlubuje politickou krizi, která zachvátila čtvrtou největší asijskou ekonomiku a klíčového spojence USA, podotýká Reuters. Země se navíc potýká s následky největší letecké katastrofy na své půdě, při níž v neděli v Muanu zemřelo 179 lidí.
Současný zatykač platí do 6. ledna a po jeho uplatnění by měl být Jun držen ve vazební věznici v Soulu, uvedla tisková agentura Jonhap s odvoláním na úřad CIO.
Prezidentův advokát tvrdí, že zatykač je nezákonný a neplatný, neboť CIO nemá podle jihokorejských zákonů žádnou pravomoc o něj žádat. Dodal, že právní tým hlavy státu podá k ústavnímu soudu návrh na jeho zneplatnění.
Soud zatykač vydal kvůli pravděpodobnosti, že Jun nebude reagovat na předvolání k výslechu, aniž by k tomu měl ospravedlnitelný důvod, a také kvůli tomu, že existuje závažný důvod k podezření, že se dopustil trestného činu, píše Jonhap.
Samotný soud se k věci odmítl vyjádřit. Agentura Reuters poznamenala, že není jasné, kdy a jak bude zatykač uplatněn. Prezident už dříve uvedl, že se „nikdy nevzdá“.
Peripetie kolem razie v Junově sídle
Bezpečnostní služba hlavy státu v prohlášení sdělila, že se zatykačem bude nakládat v souladu s řádnými postupy. Mnozí pozorovatelé však již dříve pochybovali, že by úřady Juna násilně zadržely právě kvůli riziku střetu s prezidentskou bezpečnostní službou, podotkla agentura AP.
Soud rovněž schválil příkaz k prohlídce rezidence hlavy státu. Jun dosud ignoroval několik žádostí společného vyšetřovacího týmu a veřejných prokurátorů o vyslechnutí a jeho bezpečnostní služba také zabránila pokusům o prohledání jeho kanceláře.
Podle jihokorejských zákonů nemohou úřady obsadit nebo prohledat místa potenciálně související s vojenskými tajemstvími bez souhlasu obviněné osoby.
Jun dle obžaloby povolil armádě střílet
Jun šokoval Korejce i svět, když 3. prosince v zemi nečekaně vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin nato se však proti jeho rozhodnutí postavil parlament a vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda.
Podle obžaloby týkající se obvinění bývalého ministra obrany Kim Jong-hjona Jun dokonce povolil armádě při obsazování parlamentu střílet, pokud to bude nutné, a prohlásil, že pokud poslanci stanné právo zruší, může ho vyhlásit podruhé i potřetí. Obhajoba zprávu prokuratury odmítla.
„Vyhlášení stanného práva je pravomoc, kterou prezident země disponuje podle ústavy. Prezident tuto pravomoc vykonával legitimně v rámci své povinnosti chránit ústavní pořádek národa,“ tvrdí právník hlavy státu Jun Kap-keun.
Podle médií poradil kontroverzní krok prezidentovi šéf resortu obrany Kim. Ministr rezignoval a ve vazbě se následně neúspěšně pokusil o sebevraždu.
Jun se může stát druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.
