Jihokorejský prezident při vyhlášení stanného práva povolil dle obžaloby armádě střílet

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol během svého nedávného pokusu o zavedení stanného práva v zemi povolil armádě při obsazování parlamentu střílet, pokud to bude nutné, píše agentura AFP s odvoláním na zprávu obžaloby týkající se obvinění bývalého ministra obrany Kim Jong-hjona. Obhajoba Juna, který je nyní zbaven pravomoci vykonávat prezidentský úřad, zprávu prokuratury odmítla.

Zatímco zákonodárci 3. prosince spěchali do parlamentu, aby hlasovali proti vyhlášení stanného práva, těžce ozbrojení vojáci vtrhli do budovy Národního shromáždění, popsala AFP. Stanice BBC tehdy informovala o chaotických scénách uvnitř i vně parlamentu a o střetech mezi policií a demonstranty před hlavní parlamentní budovou. Podle agentury Reuters se parlamentní zaměstnanci snažili vojáky zatlačit zpět použitím hasicích přístrojů.

„Pořád jste se nedostali dovnitř? Co děláte? Vylomte dveře a vytáhněte je ven, i kdyby to znamenalo střílet,“ řekl podle žalobců Jun náčelníkovi velení obrany Soulu. Podobně se prý prezident vyjádřil také v komunikaci s představitelem vojenské kontrarozvědky. „V případě potřeby rozbijte dveře sekerou a vytáhněte všechny ven,“ cituje zpráva prezidentova slova.

Jun prý také prohlásil, že pokud poslanci stanné právo zruší, může ho vyhlásit podruhé i potřetí.

Stanným právem Jun šokoval

Jun šokoval Jihokorejce i svět, když na začátku prosince překvapivě vyhlásil stanné právo, což odůvodnil snahou „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Několik hodin poté se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament. Vyhlášení stanného práva nakonec odvolala vláda, Jun se později omluvil a slíbil, že podruhé stanné právo nevyhlásí.

Podle prokuratury existují důkazy, že Jun diskutoval o vyhlášení stanného práva s vysokými vojenskými představiteli už v březnu. „Je to jednostranný popis, který neodpovídá objektivním okolnostem ani zdravému rozumu,“ reagovala na zprávu prokuratury prezidentova obhajoba.

Kvůli vyhlášení stanného práva hlavu státu nakonec parlament v polovině prosince zbavil pravomocí, ale k dokončení procesu takzvaného impeachmentu, tedy odvolání, je nutný verdikt ústavního soudu, který rozhodnutí zákonodárců potvrdí. Juna, jenž má do vydání stanoviska ústavního soudu pozastavené pravomoci, vyšetřuje také protikorupční úřad.

Jihokorejské bezpečnostní složky mezitím zatkly nyní už exministra obrany Kima kvůli účasti na vyhlášení stanného práva. Podle médií to byl právě šéf resortu obrany, kdo prezidentovi poradil tento krok; ministr následně rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35AktualizovánoPrávě teď‌‌

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 31 mminutami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.