Pilot havarovaného letounu společnosti Jeju Air krátce před nedělní tragédií hlásil střet s ptáky a vyslal tísňové volání, řekl zástupce jihokorejského ministerstva dopravy. Úřady dosud identifikovali 141 z 179 obětí neštěstí. Úřadující prezident Čche Sang-mok vyhlásil sedmidenní státní smutek. Jiné letadlo stejných aerolinek se v pondělí muselo vrátit na letiště, protože mělo stejně jako havarovaný stroj problém s podvozkem.
Jedna z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Jižní Koreje se odehrála na letišti v Muanu při tvrdém nouzovém přistání letounu na lince z Bangkoku. Dvoumotorové letadlo bez vysunutého podvozku ve velké rychlosti klouzalo po ranveji a po nárazu do betonové zdi za koncem přistávací dráhy explodovalo.
Úřady potvrdily, že vyšetřují střet s ptáky a povětrnostní podmínky jako možné faktory vedoucí k nehodě. Experti však upozorňují na mnoho nezodpovězených otázek. Například proč letoun poháněný dvěma motory CFM 56-7B26 při přistání zjevně letěl příliš rychle a proč se nevysunul podvozek.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že když se piloti chystali k plánovanému přistání, sdělili řídicí věži, že letoun se střetl s ptáky. Řízení provozu je krátce předtím upozornilo, že v blízkosti byli spatřeni ptáci. Piloti poté vyslali tísňové volání, ale zjevně neměli dostatek času na přípravu nouzového přistání.
Vyšetřovatele zajímá zeď, do níž stroj narazil
Úřady se zajímají také o dvoumetrovou betonovou zeď, která se nachází asi 250 metrů za koncem přistávací dráhy a do které letoun narazil. Konstrukce vznikla loni, kdy byl na letišti v Muanu nainstalován nový navigační systém pomáhající letadlům s přistáváním. Podle představitelů letiště byla původní zeď zvýšena, aby lokalizátor zůstal v jedné rovině s ranvejí, na jejímž konci se půda svažuje.
Odborníci si podle agentury Jonhap kladou otázku, jestli by nehodu přežilo více lidí, kdyby se konstrukce na konci dva a půl kilometru dlouhé přistávací dráhy nenacházela. Letadlo, které nemělo vysunutý podvozek, totiž klouzalo po dráze asi 1,6 kilometru, než po nárazu explodovalo.
„Viděl jsem hodně antén na mnoha letištích, ale takový typ jsem viděl poprvé. I kdybyste chtěli anténu vyvýšit, není třeba stavět betonovou zeď,“ řekl o konstrukci médiím pilot, který si přál zůstat v anonymitě. Jihokorejské ministerstvo dopravy uvedlo, že i některá další letiště v zemi i zahraničí také mají tento druh zařízení umístěný na betonových zdech.
Problém s podvozkem mělo další letadlo
Ministerstvo dále oznámilo, že zvažuje speciální prohlídku všech 101 strojů typu Boeing 737-800, které provozují jihokorejské letecké společnosti. Úřadující jihokorejský prezident Čchoi Sang-mok uvedl, že ministerstvo dopravy bylo požádáno o bezpečnostní inspekci celého řízení letového provozu, aby se předešlo opakování leteckých nehod.
Jiný stroj Jeju Air v pondělí po vzletu také zaregistroval problém s podvozkem. I když kapitán podle společnosti později potvrdil, že podvozek fungoval normálně, rozhodl se s letadlem po necelé hodině přistát na letišti Kimpcho na severu země, odkud vzlétl.
Aerolinky pro cestující vypravily náhradní let, 21 z nich se ale z bezpečnostních důvodů rozhodlo nenastoupit, podotkla agentura Jonhap. Zákazníci také podle agentury v souvislosti s nedělní nehodou zrušili přibližně 68 tisíc rezervací letenek.
Sedmidenní státní smutek
Úřady dosud identifikovali 141 obětí nedělní havárie. Na počest 179 obětí leteckého neštěstí vlají v pondělí státní vlajky v celé Jižní Koreji na půl žerdi a úřadující prezident Čche vyhlásil sedmidenní státní smutek. Všechna velká města a provincie plánují obětem zřídit pamětní oltáře, které budou fungovat do konce státního smutku.
Záchranáři převezli těla všech obětí do dočasné márnice na letišti v Muanu na jihozápadě země, kde k nehodě došlo, a po pitvě je předají pozůstalým. Osobní věci zemřelých se mezitím sbírají z ranveje, dodaly úřady. Z trosek letadla se také podařilo získat obě černé skříňky, z nichž jedna byla značně poškozená. To může zdržet vyšetřování až o šest měsíců.
„Bez ohledu na příčinu přebírám jako generální ředitel plnou zodpovědnost,“ uvedl ředitel aerolinek Kim E-be, který také pozůstalým vyjádřil soustrast. Jeho letecká společnost připravila program ve výši jedné miliardy dolarů (přes 24 miliard korun), kterým chce podpořit pozůstalé.
