Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.

První přípravné slyšení začalo za přítomnosti obviněné hlavy státu v zaplněné soudní síni, uvedl novinář agentury AFP, který byl na místě. V okolí budovy soudu se shromáždilo na pět set Junových příznivců a asi 3200 policistů, kteří dohlíželi na pořádek.

Jednání mělo objasnit hlavní spory v případu obvinění ze vzpoury a naplánovat budoucí řízení. Podle obžaloby bylo Junovo vyhlášení mimořádného stavu pokusem o uzavření parlamentu a zatýkání politiků, sám prezident ale chtěl údajně zabránit „parlamentní diktatuře“. Opozice, která má v parlamentu většinu, podle něj ochromila státní správu a blokuje přijetí rozpočtu, proto se k zavedení stanného práva rozhodl. Druhé přípravné slyšení v případu se bude konat 24. března.

Okresní soud vzápětí zahájil přezkum Junovy žádosti o jeho propuštění z vazby, ve které je od 15. ledna. Prezidentův právní tým tvrdil, že Junovo zadržování bylo nezákonné a že obvinění ze vzpoury přišlo v době, kdy byl prezident ve vazbě. Podezřelí ale mohou být nadále zadržováni, pokud budou během této doby obviněni, podotkla agentura Jonhap.

Podle žalobce by Jun po propuštění mohl manipulovat s důkazy a ovlivňovat svědky, proto by měl ve vazbě zůstat. Soud oběma stranám nařídil, aby v případě potřeby do deseti dnů předložily další stanoviska.

Čtyřiašedesátiletý Jun je ve vazbě od 15. ledna, kdy jej v jeho rezidenci zatkl protikorupční úřad. Prezidenta pak prokuratura 26. ledna obvinila ze vzpoury a podle AFP prodloužila jeho vazbu o šest měsíců, po jejichž uplynutí musí být propuštěn, pokud nebude odsouzen.

Vzpoura je trestný čin, na který se nevztahuje prezidentská imunita, a Junovi v případě uznání viny hrozí doživotí, nebo trest smrti, uvedl Jonhap.

Ústavní soud rozhoduje o odvolání prezidenta

Jun zároveň čelí dalšímu procesu u ústavního soudu. Ten buď potvrdí, nebo zruší odvolání Juna z funkce prezidenta, které parlament odhlasoval 14. prosince, čímž Juna zbavil prezidentských pravomocí.

Pokud ústavní soud Junovo odvolání potvrdí, musí se do šedesáti dnů konat nové volby. Úřadující hlavou státu je v současnosti ministr financí Čche Sang-mok, který zastává také funkci premiéra.

Politická krize v Jižní Koreji vypukla loni 3. prosince, když Jun vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...