Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Nahrávám video

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.

Rausch se stal prvním politikem AfD v čele některého ze zemských parlamentů v Německu. „Pro AfD je to určitě průlom. Je to pokračování toho trendu, kdy AfD sílí i v celoněmeckých průzkumech,“ uvedl Nerad. Strana se podle něj nyní „veze na vlně popularity“.

Dalším důležitým momentem podle něj bude prosincová volba zemského premiéra, do níž AfD vysílá svého lídra v Sasku-Anhaltsku Ulricha Siegmunda. „Uvidíme, jestli bude v prosinci Ulrich Siegmund zvolen jako první zemský premiér za AfD,“ poznamenal Nerad. Podpora jeho zvolení podle něj zatím není zřejmá.

Neznámé hlasy pro Rausche

Rausch získal 48 hlasů. AfD přitom disponuje 39 poslanci a podporu jejího kandidáta předem avizovalo také pět zákonodárců za BSW. Nejméně čtyři hlasy tak musely přijít odjinud.

„Je to velmi varovné,“ uvedl komentátor Deníku.cz Robert Palata. Podle něj výsledek naznačuje, že AfD by mohla získávat podporu i bez BSW.

Za „velkou taktickou chybu“ Palata označil postup křesťanských demokratů z CDU, kteří se při volbě Rausche zdrželi. To podle něj svádí k úvahám, zda některé z hlasů pro kandidáta AfD nepřišly právě z řad této strany.

„Nemáme však indicie, že by ony hlasy pocházely od CDU,“ upozornil Nerad. Křesťanští demokraté se podle něj před hlasováním zavázali, že jejich poslanci kandidáta AfD nepodpoří.

Zároveň připomněl, že sociální demokraté (SPD), kteří jsou koaličním partnerem CDU v Sasku-Anhaltsku i na celostátní úrovni, vnímají výsledek hlasování varovně. Spolkový vicekancléř a předseda SPD Lars Klingbeil už podle Nerada oznámil, že bude chtít záležitost řešit na spolkové úrovni s vedením strany. „Dění v Sasku-Anhaltsku třese i Berlínem,“ shrnul Nerad.

Izolace AfD podle Palaty trvá

Rauschovo zvolení podle Palaty neznamená, že by zásadní odpor ostatních politických sil ke spolupráci s AfD mizel. Přispívá k tomu podle něj i samotná strana, která neudělala „jediný půlkrok či gesto“, jímž by se distancovala od svých extremistických postojů.

Současný vývoj proto podle komentátora není důvodem k opuštění dosavadní izolace AfD. „Spíše je důvod stále přemýšlet o tom, zda by strana neměla být zakázána,“ uvedl.

Nerad zároveň upozornil, že samotný Rausch patří v rámci sasko-anhaltské AfD k její „řekněme umírněné“ části. Za výraznější problém považuje zvolení Hanse-Thomase Tillschneidera do funkce jednoho z místopředsedů zemského sněmu. Označil ho za „výrazného pravicového radikála“, který podle něj patří k hlavním představitelům extremistického proudu a výrazně určuje politiku AfD v Sasku-Anhaltsku. „To je daleko větší problém,“ míní Nerad.

Ve hře je menšinová vláda AfD

Další otázkou je vznik zemské vlády. Podle Palaty vývoj směřuje k možnosti vlády AfD s tichou podporou BSW. Pro stranu by šlo o první takovou příležitost ovládnout některou z německých spolkových zemí.

AfD a BSW podle komentátora spojuje několik témat. Obě strany označil za proruské a výrazně odmítavé vůči migraci. „V dalších tématech je to ale daleko složitější,“ upozornil. „Vypadá to, že v prosinci budeme mít prvního premiéra ze strany AfD,“ uvedl Palata.

Také podle Nerada by se případná menšinová vláda AfD snažila hledat podporu především u politických sil, k nimž má programově nejblíže. „A v tom je to opravdu BSW,“ poznamenal. Otázkou podle něj zůstává, co by Spojenectví Sahry Wagenknechtové za svou tichou či ad hoc podporu požadovalo.

Palata zároveň zdůraznil, že situaci v Sasku-Anhaltsku nelze jednoduše přenášet na celoněmeckou úroveň. Přestože se AfD v některých celostátních průzkumech pohybuje kolem třiceti procent, podle komentátora má stále „velmi, velmi daleko“ k tomu, aby v Německu převzala moc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.
před 4 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Piety i protesty. Izrael si připomněl třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu. Lidé se sešli i v Praze

Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Praze se sešlo dle odhadů několik set lidí. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.