CDU

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.

Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko v neděli vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala kolem 38 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové se zhruba 35,5 procenta hlasů. CDU kancléře Friedricha Merze se podle prognóz do sněmu vůbec nedostala. V Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, podle prognóz ARD a ZDF získala 25,6 až 25,7 procenta hlasů.

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z výsledků hlasování na krajské úrovni, které zveřejnil zemský statistický úřad. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 15,9 procenta.

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.

Volby ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko příští týden vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), zatímco hlasování v Berlíně ovládne strana Levice, vyplývá z průzkumů institutu Forschungsgruppe Wahlen (FGW) zveřejněných veřejnoprávní stanicí ZDF. Podle průzkumů AfD v Meklenbursku – Předním Pomořansku získá 37 procent hlasů a Levice v hlavním městě 23 procent. Volby se konají v neděli 20. září.

Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, většinu mít ale nebude. Získala 43,8 procenta hlasů. Sasko-anhaltskou organizaci AfD považuje zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Do zemského sněmu se těsně dostala i strana Spolek Sahry Wagenknechtové (BSW), která by mohla umožnit vznik první zemské vlády AfD. Velkou porážku zaznamenala CDU spolkového kancléře Friedricha Merze, který v reakci na výsledky řekl, že se Německo změnilo a že nelze pokračovat jako dřív.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.

Sněhové bouře v Evropě několikátý den po sobě omezily vlakovou i leteckou dopravu. Na severu Německa si bouře Elli vynutila uzavření škol, v Británii a ve Francii bouře Goretti připravila desetitisíce domácností o elektřinu, informují média. Kvůli silnému větru, který místy dosahoval v nárazech až 213 kilometrů v hodině, odstavily francouzské úřady jadernou elektrárnu Flamanville u Lamanšského průlivu. Slovensko zažilo nejchladnější noc za pět let.

V německé spolkové zemi Braniborsko se po roce fungování rozpadla vláda. Premiér Dietmar Woidke ze sociální demokracie (SPD) vypověděl koaliční smlouvu s levicově populistickým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW). Zanikla tak první a dosud jediná koalice těchto dvou stran na zemské úrovni. Woidke zdůraznil, že chce hledat jiné řešení krize, než jsou předčasné volby. Opakované neshody s BSW znemožnily podle Woidkeho další spolupráci, uvedla Reuters.

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

Dcera zvolené starostky západoněmeckého města Herdecke svou matku před pobodáním trýznila ve sklepě. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly agentura DPA či bulvární list Bild. Případ napadení komunální političky Iris Stalzerové vyvolal velkou pozornost v Německu i za jeho hranicemi.

Pobodání starostky města Herdecke na západě Německa souvisí se sporem v rodině, politický motiv nemělo. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci policie a státního zastupitelství v Hagenu. Komunální politička Iris Stalzerová je mimo ohrožení života, při krátkém výslechu v nemocnici označila za útočnici svou sedmnáctiletou dceru. Policie předběžně zadržela obě její děti, tedy i patnáctiletého syna.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) nezískala v Severním Porýní – Vestfálsku ani jedno ze tří křesel primátorů, na která si dělala naděje. Vyplývá to z výsledků hlasování v nedělním druhém kole komunálních voleb v této nejlidnatější německé spolkové zemi. Kandidáti strany, kterou civilní tajná služba v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou, postoupili do druhého kola v Duisburgu, Gelsenkirchenu a Hagenu.