CDU strana 2 z 5

Německý parlament bude mít méně poslanců.  Rozhodli o tom zákonodárci vládních stran. Konzervativní opozice změny považuje za protiústavní a už předem ohlásila, že reformu předloží k posouzení ústavnímu soudu. Ve Spolkovém sněmu, kterému se kvůli neustálému bobtnání aktuálně přezdívá XXL, zasedá 736 zákonodárců, reforma ale jejich počet trvale omezí na 630.

Berlínští konzervativci (CDU) vyhráli opakované regionální volby, německou metropoli ale vést nemusí. Zelení hovoří o tom, že by chtěli pokračovat v nynější koalici se sociální demokracií SPD a postkomunistickou Levicí. Lídr CDU Kai Wegner chce ještě v pondělí zahájit koaliční jednání se sociálními demokraty.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, uvedl server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby. Očekávaný krok už uvítal Kyjev i německá opozice. Moderní tanky typu Challenger 2 chce Kyjevu poskytnout také Británie.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Volby v německém Dolním Sasku jasně vyhrála sociální demokracie (SPD) tamního premiéra Stephana Weila, která po sečtení takřka všech okrsků v neděli pozdě večer získala 33,3 procenta hlasů. Volební úspěch slaví také Zelení, se kterými chce Weil sestavit vládu, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). K poraženým naopak patří konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), která míří do opozice, a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří se do zemského sněmu podle všeho těsně nedostanou.

Bavorsko kvůli rostoucí migraci od pátku zintenzivní namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, oznámil ve čtvrtek bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Své rozhodnutí, které bude platit do odvolání, zdůvodnil nedostatečnou ochranou vnějších hranic Evropské unie. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe posílení namátkových kontrol jako reakci na sílící migraci na balkánské trase.

Ukrajina chce po Německu moderní bojové tanky typu Leopard. Berlín to zatím odmítá s tím, že žádná ze zemí NATO tanky z aliančního arzenálu na Ukrajinu neposílá. Po úspěšné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti ovšem v berlínských koaličních stranách sílí hlasy, že by spolková republika měla svou pozici přehodnotit.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) stávajícího premiéra Hendrika Wüsta, která získala 35,7 procenta hlasů. Na druhém místě skončila s 26,7 procenta hlasů sociální demokracie (SPD), pro kterou je výsledek prohrou. Slaví rovněž Zelení, kteří se těší mimořádnému růstu popularity.

Zemské volby v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku v neděli drtivě vyhrála konzervativní Křesťanskosociální unie (CDU). Podle takřka konečných výsledků získala 43,4 procenta hlasů. Konzervativcům tak těsně unikla absolutní většina v zemském sněmu. Hlasování bylo velkou porážkou pro sociální demokracii (SPD), jejíž popularita se hluboce propadla. Porážku zaznamenala i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která se do regionálního parlamentu nedostala.

Tlak veřejnosti na německou vládu, aby z armádních skladů poslala na ukrajinské bojiště vojenskou techniku, roste. Otázka dodávek těžkých zbraní ukrajinské armádě je ale pro Berlín velkým politickým dilematem. Pro vládní sociální demokraty je totiž těžké vzdát se svých proruských postojů.

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet v pondělí oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Šéfové Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťansko-sociální unie (CSU) Armin Laschet a Markus Söder dopisem pozvali Zelené a svobodné demokraty (FDP) k jednáním o společné německé vládní koalici. CDU a její bavorská sestra CSU tvoří na spolkové úrovni unii CDU/CSU, která v nedělních volbách skončila druhá za sociální demokracií (SPD). Se Zelenými a FDP chce vytvořit vládu také sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Zemské volby v Meklenbursku - Předním Pomořansku podle prvních odhadů vyhrála s velkým náskokem sociální demokracie (SPD) současné premiérky Manuely Schwesigové. Druhou nejsilnější stranou se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Voliči ve spolkové zemi na severovýchodě Německa hlasovali o složení svého sněmu ve stejný den, kdy se konaly celoněmecké parlamentní volby.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Do parlamentních voleb v Německu zbývají čtyři dny a Křesťanskodemokratická unie Německa / Křesťansko-sociální unie (CDU/CSU) se přibližuje sociálním demokratům (SPD). Na třetím místě se pak podle nejaktuálnějšího průzkumu drží Zelení, kteří budou zřejmě také hrát významnou roli při povolebním vyjednávání.

V neděli si Němci zvolí nové poslance a ti následně vyberou nového kancléře. Zatímco na výsledek voleb je třeba si počkat, jasné už je, že v politice končí dosavadní kancléřka Angela Merkelová, jež v čele sousední země stála šestnáct let. Se svými křesťanskými demokraty vyhrála čtvery volby za sebou. Končící kancléřce se věnoval pořad 168 hodin.

Tři měsíce po zemských volbách má německá spolková země Sasko-Anhaltsko novou koaliční vládu. Povede ji opět konzervativec Reiner Haseloff (CDU), jehož znovuzvolení poslanci regionálního sněmu plánují na čtvrtek. V pondělí představitelé CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP) podepsali koaliční dohodu.