CDU strana 4 z 4

Migrace stále zůstává v Evropě významným tématem. Nové vedení nejsilnější německé strany CDU, z jejíhož čela odešla v prosinci Angela Merkelová, chce v zemi prosadit přísnější imigrační politiku. Navrhuje například kratší azylové řízení. Se stejným receptem přišel i Gerald Knaus, který výrazně přispěl ke zmírnění migrační krize v roce 2015. Architekt klíčové smlouvy s Tureckem poskytl rozhovor České televizi.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.

Spolková kancléřka Angela Merkelová vyzývá Němce k solidaritě a spolupráci, které by překonaly hluboké politické rozdělení. Apeluje také, aby opět všichni táhli za jeden provaz. Ve svém novoročním projevu, který přednese v pondělí večer, uvádí, že Německo bude příští rok nadále prosazovat řešení globálních problémů a celosvětově převezme větší zodpovědnost. O obsahu jejího projevu informovaly agentury AP a Reuters.

Německo čekají v roce 2019 další klíčové okamžiky. Země bude například rozhodovat o osudu vlády a kancléřky Angely Merkelové (CDU), novém šéfovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo o vítězi čtveřice zemských voleb. Sledovaná bude i otázka, zda Zelené a protestní Alternativu pro Německo (AfD) čeká další vzestup, nebo zda se naopak vládním stranám konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podaří získat zpět alespoň část voličů.

Sjezd německých křesťanských demokratů ukončí v pátek více než osmnáctiletou éru Angely Merkelové. Delegáti CDU budou jejího nástupce vybírat z trojice kandidátů. V čele strany, která prošla za vlády Merkelové výraznou proměnou, chce stanout generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová, někdejší šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz i současný ministr zdravotnictví Jens Spahn. Největší šance dávají průzkumy veřejného mínění Krampové-Karrenbauerové. Konečné slovo ale bude mít tisícovka delegátů sjezdu.

Angela Merkelová je stálicí evropské politiky. Posledních 13 let stojí v čele nejlidnatější země a největší ekonomiky Evropské unie. Konsenzuální politička vsadila na klidné vyjednávání a hledání kompromisů, při čemž dokázala změnit i vlastní postoje, aby dosáhla politické shody. Zasadila se o prohlubování evropské integrace a setrvání Řecka v eurozóně. Její vláda rozhodla o konci jaderné energie a o legalizaci homosexuálních sňatků. Nejvýrazněji rezonovalo její rozhodnutí přijmout stovky tisíc lidí z Blízkého východu, s jejichž putováním si předtím nedokázali poradit na Balkáně a v Maďarsku.

Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), výrazně ale ztratila, ukazují předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů představuje pro CSU nejhorší výsledek za téměř sedmdesát let. Pro svou vládu bude nově muset hledat koaličního partnera. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD).

Výrazy jako povstání, eroze moci či tvrdý direkt používají německá média pro popis aktuální politické senzace v zemi. Příčinou je porážka Volkera Kaudera ve volbě šéfa poslanecké frakce unie CDU a CSU. Prosazovali jej přitom jak kancléřka Angela Merkelová (CDU), tak šéf CSU Horst Seehofer. Jejich spolustraníci však dali přednost nepříliš známému Ralfu Brinkhausovi.

V Berlíně jednají špičky sesterských stran CDU kancléřky Angely Merkelové a bavorské CSU, jejíž předseda a současně ministr vnitra Horst Seehofer hrozí kvůli střetu s Merkelovou v otázce migrace rezignací. Seehofer a Merkelová odpoledne jednali i s předsedou Spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem, k žádnému řešení vládní krize ovšem nedospěli. „Musel bych se ohnout, a to nemůžu,“ podotkl po jednání ministr vnitra.

Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v pondělí v Berlíně podepsali koaliční smlouvu. Stalo se tak téměř šest měsíců po parlamentních volbách. Velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové vzniká už potřetí za poslední čtyři volební období. Třiašedesátiletou političku do čela německé vlády počtvrté v řadě zvolí Spolkový sněm ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.

„Kancléřkou za každou cenu,“ tak hodnotí Bild výsledky koaličních jednání v Německu. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové v rozhovorech neuspěla, přinejmenším pokud jde o rozdělení resortů, shodně konstatují německá média. V komentářích také vyjadřují přesvědčení, že další velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) nemá dostatek ambicí a nepřinese změny, po nichž volá velká část veřejnosti.

Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) našly shodu na slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou, což byla dosud jedna z největších překážek koaličních rozhovorů. Počínaje srpnem bude podle německých médií do Německa moci přicházet až 1000 rodinných příslušníků těchto migrantů měsíčně.