CDU strana 4 z 5

Policie v Meklenbursku - Předním Pomořansku od února zveřejňuje národnost všech podezřelých. Chce se tak vyhnout nařčení extrémní pravice, že zamlčuje zločiny migrantů. Podobný plán má i saská policie a princip už uplatňují v Hamburku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Nedávný výzkum přitom ukázal, že podezřelí cizinci nejsou zamlčovaní, ale naopak zmiňovaní v tisku dvaatřicetkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na kriminalitě.

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Sjezd SPD v Berlíně tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. V ní ale sociální demokracie prozatím zůstává.

Alternativa pro Německo (AfD) je nepřítelem, proti němuž je třeba bojovat, je přesvědčen bavorský premiér a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. Řekl to na sjezdu sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) s tím, že se politici AfD chtějí vrátit do 30. let, tedy do doby, kdy se moci ujal nacistický vůdce Adolf Hitler.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Německo si v sobotu připomíná třicet let od pádu Berlínské zdi. Na přelomovou historickou událost z 9. listopadu 1989 vzpomínají lidé po celé zemi, hlavní akce se konají v německé metropoli. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera sice Berlínská zeď v roce 1989 padla, ale v zemi od té doby vyrostla řada nových zdí – z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vrcholí oslavy.

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Pokud europarlament schválí do čela Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, stane se německá ministryně obrany první ženou v této funkci. Na domácí půdě blízká spolupracovnice Angely Merkelové čelí kritice za nízkou bojeschopnost bundeswehru; na evropské úrovni ale šedesátiletá politička mluví o vzniku společné unijní armády i spojených států evropských. Brexit, kterému bude muset čelit, pak označuje za „prasklou bublinu prázdných slibů“ a možný britský odchod za „ztrátu pro všechny“.

Pravicový extremista Stephan E. podezřelý z vraždy politika německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho se k činu přiznal. Informují o tom média s odvoláním na vyjádření německého nejvyššího státního zástupce Petera Franka před poslanci parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti. Vražda Lübckeho je prvním takovým zločinem pravicového radikála v poválečných dějinách Německa.

Sebastian Wippel z Alternativy pro Německo (AfD) nebude prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. V nedělních volbách starosty Görlitzu (Zhořelce) ho porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU. Ostře sledované volby v saském městě mají ovšem dohru i na spolkové politické úrovni, a to kvůli vyjádření šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové.

Doporučeno 130, ale skutečný limit je jenom nebe – tak se dnes jezdí na německých dálnicích kromě úseků, kde je rychlost omezena místní úpravou. Sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová připojila svůj hlas k těm, kdo volají po celoplošném rychlostním limitu. Argumentují bezpečností i emisemi aut ve vyšších rychlostech.

Migrace stále zůstává v Evropě významným tématem. Nové vedení nejsilnější německé strany CDU, z jejíhož čela odešla v prosinci Angela Merkelová, chce v zemi prosadit přísnější imigrační politiku. Navrhuje například kratší azylové řízení. Se stejným receptem přišel i Gerald Knaus, který výrazně přispěl ke zmírnění migrační krize v roce 2015. Architekt klíčové smlouvy s Tureckem poskytl rozhovor České televizi.

Na internetu se objevily osobní údaje a dokumenty stovek německých politiků a známých osobností včetně adres, čísel kreditních karet či soukromé korespondence. Informaci rozhlasové stanice rbb potvrdila německá vláda, podle které ale zatím není jasné, zda data skutečně ukradli hackeři, jak se dosud předpokládalo. Podle televizní stanice n-tv byli obětí útoku poslanci všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), ale také například kancléřka Angela Merkelová, prezident Frank-Walter Steinmeier a řada ministrů. Podle vládní mluvčí neunikly od kancléřky žádné citlivé údaje.

Spolková kancléřka Angela Merkelová vyzývá Němce k solidaritě a spolupráci, které by překonaly hluboké politické rozdělení. Apeluje také, aby opět všichni táhli za jeden provaz. Ve svém novoročním projevu, který přednese v pondělí večer, uvádí, že Německo bude příští rok nadále prosazovat řešení globálních problémů a celosvětově převezme větší zodpovědnost. O obsahu jejího projevu informovaly agentury AP a Reuters.

Německo čekají v roce 2019 další klíčové okamžiky. Země bude například rozhodovat o osudu vlády a kancléřky Angely Merkelové (CDU), novém šéfovi bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) nebo o vítězi čtveřice zemských voleb. Sledovaná bude i otázka, zda Zelené a protestní Alternativu pro Německo (AfD) čeká další vzestup, nebo zda se naopak vládním stranám konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podaří získat zpět alespoň část voličů.

Sjezd německých křesťanských demokratů ukončí v pátek více než osmnáctiletou éru Angely Merkelové. Delegáti CDU budou jejího nástupce vybírat z trojice kandidátů. V čele strany, která prošla za vlády Merkelové výraznou proměnou, chce stanout generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová, někdejší šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz i současný ministr zdravotnictví Jens Spahn. Největší šance dávají průzkumy veřejného mínění Krampové-Karrenbauerové. Konečné slovo ale bude mít tisícovka delegátů sjezdu.

Angela Merkelová je stálicí evropské politiky. Posledních 13 let stojí v čele nejlidnatější země a největší ekonomiky Evropské unie. Konsenzuální politička vsadila na klidné vyjednávání a hledání kompromisů, při čemž dokázala změnit i vlastní postoje, aby dosáhla politické shody. Zasadila se o prohlubování evropské integrace a setrvání Řecka v eurozóně. Její vláda rozhodla o konci jaderné energie a o legalizaci homosexuálních sňatků. Nejvýrazněji rezonovalo její rozhodnutí přijmout stovky tisíc lidí z Blízkého východu, s jejichž putováním si předtím nedokázali poradit na Balkáně a v Maďarsku.

Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), výrazně ale ztratila, ukazují předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů představuje pro CSU nejhorší výsledek za téměř sedmdesát let. Pro svou vládu bude nově muset hledat koaličního partnera. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD).

Výrazy jako povstání, eroze moci či tvrdý direkt používají německá média pro popis aktuální politické senzace v zemi. Příčinou je porážka Volkera Kaudera ve volbě šéfa poslanecké frakce unie CDU a CSU. Prosazovali jej přitom jak kancléřka Angela Merkelová (CDU), tak šéf CSU Horst Seehofer. Jejich spolustraníci však dali přednost nepříliš známému Ralfu Brinkhausovi.

V Berlíně jednají špičky sesterských stran CDU kancléřky Angely Merkelové a bavorské CSU, jejíž předseda a současně ministr vnitra Horst Seehofer hrozí kvůli střetu s Merkelovou v otázce migrace rezignací. Seehofer a Merkelová odpoledne jednali i s předsedou Spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem, k žádnému řešení vládní krize ovšem nedospěli. „Musel bych se ohnout, a to nemůžu,“ podotkl po jednání ministr vnitra.

Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) v pondělí v Berlíně podepsali koaliční smlouvu. Stalo se tak téměř šest měsíců po parlamentních volbách. Velká koalice pod vedením kancléřky Angely Merkelové vzniká už potřetí za poslední čtyři volební období. Třiašedesátiletou političku do čela německé vlády počtvrté v řadě zvolí Spolkový sněm ve středu. Ve stejný den složí přísahu i ministři.