Rozdíly v množství případů jsou obrovské, hájí saský premiér v rozhovoru pro ČT hraniční kontroly

Nahrávám video

Kontroly na česko-německé hranici potrvají minimálně týdny. České televizi to řekl saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Hranice s Německem podle něj zůstanou pro většinu Čechů zavřené, dokud se epidemická situace v zemi výrazně nezlepší. V rozhovoru pro ČT také řekl, že saská vláda nabízí Česku přijetí pacientů z přetížených nemocnic.

Pane premiére, vy jste dlouho byl proti hraničním kontrolám. V jakém momentu jste se rozhodl, že toto opatření není jen bolestné, ale i nutné?

K tomu jsme se museli postupně propracovat. Nejprve jsme překračování hranic a pohyb lidí omezili, a teď jsme se dostali do bodu, kdy je incidence (v českém příhraničí) dlouhodobě přes tisíc nebo přes pět set či šest set případů. A také nás velmi zaměstnávala otázka, zda je v České republice parlament, který je schopen přijímat obtížná rozhodnutí, která jsou pro zadržení pandemie nutná.

To všechno vedlo k tomu, že jsme se rozhodli pro toto dočasné zavření hranic. Doufáme, že se tím podaří omezit mutace i šíření koronaviru v České republice, abychom se snad brzy dočkali lepších časů.

Zcela otevřeně kritizujete českou politiku, řekl jste mimo jiné, že není možné, aby v Sasku bylo vše zavřené, zatímco v Praze začíná party.

Ano, to jsme pozorovali už v létě, a stále znovu jsem o tom diskutoval s lidmi, kteří jsou mou spojnicí s českou vládou i s českou komunální politikou. Nechci v tomto soudit. I v Německu zažíváme úbytek sil, stoupá vyčerpání. U vás je ale incidence dlouhodobě jedenáct set a mluví se o tom, co by se dalo otevírat. Nakonec padla na poslední chvíli nějaká rozhodnutí, zpochybňuje se, zda je nouzový stav v souladu s vaší ústavou.

My přistupujeme k našim sousedním českým a polským regionům tak, jako by to byly německé okresy. Kdyby tam ten výskyt byl takový, jako je tady, zavíraly by se školy a obchody, omezoval by se pohyb. To se teď děje a snad už to všechno brzy nebude nutné.

A právě k tématu vysokého množství infekcí – co mi chybí, je jasné kritérium pro znovuotevření hranic. Co by se muselo v Česku změnit, aby se Sasko cítilo bezpečné a hranice znovu otevřelo?

Ten rozdíl je teď obrovský – v Sasku je (incidence) 68, v karlovarském regionu na Chebsku jedenáct set a na Liberecku pět či šest set. Musí dojít k příblížení těch hodnot, snížit to shora dolů. A musíme mít vzájemné porozumění. Ono to nebude vždy stejné, ale když je na jedné straně všechno zavřené a na druhé všechno otevřené, tak jsou to naprosto protichůdná opatření.

Česká vláda by se oprávněně zlobila, pokud by zavedla velmi přísná opatření, která omezují obyvatele, a my bychom pak řekli: Nás to nezajímá, všichni mohou jít nakupovat nebo všichni mohou přijet. Je nutné, aby v tom byl soulad. Teď jsme to u nás zorganizovali, zavírali jsme i společně hranice, a předpokládám, že to společně zvládneme.

Ale měli bychom se tedy připravit na týdny, nebo spíše na měsíce hraničních kontrol? Rozdíly v epidemické situaci jsou, jak říkáte, obrovské.

Doufám, že to budou týdny. Měli bychom na tom všichni pracovat, minulé léto jsme viděli, co všechno je možné. Alespoň já z toho čerpám sílu, abychom byli důslední, abychom minimalizovali kontakty.

Kretschmer: Nabídka pomoci české vládě trvá

Zmiňoval jste nabídku české vládě, že by Sasko mohlo převzít některé pacienty z přetížených nemocnic. Trvá tato nabídka? A překvapilo vás, že ji česká vláda dosud nevyužila?

Trvá a já jsem ji tento týden skrze ministerstvo zdravotnictví ještě jednou konkretizoval. Máme tady personál, doktory a sestry, kteří pocházejí z Česka, mluví česky. Vím, že než se po takové nabídce sáhne, tak se každý vždy snaží se situací vypořádat vlastními opatřeními, to bylo v Německu také tak.

Měli jsme v prosinci velmi kritickou situaci v Trojmezí – v sousedství Liberecka, na německé straně – měli jsme nabídky převézt pacienty do sousedního regionu, ale neudělali jsme to, protože jsme to nakonec zorganizovali u nás. Je to jednodušší právně, lidé se prostě i cítí jistěji. Takže pro to mám pochopení. Ale vy máte naše telefonní číslo a všichni vědí, že ta nabídka bude realizována hned, během několika hodin, pokud to bude nutné.

Český premiér Babiš, stejně jako ministr zahraničí Petříček, požadují momentálně ulehčení alespoň pro řidiče nákladních aut. Vyjde jim německá strana v tomto ohledu vstříc?

Toto jsme také velmi sledovali a hodně jsme o tom diskutovali. V pondělí byla situace (na hranicích) napjatá, ale teď vidíme, že doprava jede, rozhodně nestojíme o dopravní zácpy. Evidujeme vysoký počet lidí, kteří byli vráceni zpět, je to skoro každý čtvrtý. Nejsou to všechno čeští občané, to jsou i lidé, kteří projíždějí v soukromých autech, na tom je vidět, jak velká je mobilita v Evropě.

A to je spíše důvod pro to říct, že to bylo správné, když tak velký počet lidí nemá negativní test na koronavirus. Situaci s nákladními auty budeme sledovat a pokud se to vyhrotí, budeme reagovat. Nyní jsme spíše toho názoru, že je to dobře zorganizováno.

Teď už je epidemická situace v Sasku poměrně uvolněná, ale v zimě byla nejhorší v celém Německu. Dáváte za to mimo jiné vinu sousedství s Českou republikou?

Ne, jsme šťastní, že to máme do Česka blízko, je to báječná země, s kterou jsme kulturně propojení, je to staleté sousedství s mnoha vazbami. Těch důvodů je víc. Jednak to má co dělat s tím, že jsme na rozdíl od jiných regionů necítili to nebezpečí, vlastně až do října tady skoro žádné případy koronaviru nebyly. A proto taková ta citlivost, opatrnost, kterou asi cítili v Bavorsku či v dalších regionech, jako třeba v Severním Porýní-Vestfálsku – tu jsme si neosvojili.

Potom přišla pandemická vlna, která se z jihu Evropy přesouvala na sever, přes Českou republiku do Saska. My máme velmi staré obyvatelstvo a udělali jsme chybu, že se dříve velmi kriticky diskutovalo o tom, že by starší lidé, kteří jsou sami v pečovatelských domech, nesměli přijímat návštěvy.

To vedlo k tomu, že se v létě změnila pravidla, a vznikl nárok na to, že lidé smějí své příbuzné navštěvovat, čímž se infekce zavlekla do pečovatelských domů. A potom jsme – očividně příliš pozdě – tento zákaz vstupu znovu zavedli. Existuje tedy celá řada důvodů. Pandemická vlna, která přecházela přes Českou republiku dál na sever, je jeden důvod, ale nikdy bych nezašel tak daleko, abych vinil Českou republiku. Je to vývoj, který obě země stejným způsobem zasáhl a s kterým se musíme vypořádat.

Záznam rozhovoru je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 4 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 4 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled