Rozdíly v množství případů jsou obrovské, hájí saský premiér v rozhovoru pro ČT hraniční kontroly

Nahrávám video

Kontroly na česko-německé hranici potrvají minimálně týdny. České televizi to řekl saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Hranice s Německem podle něj zůstanou pro většinu Čechů zavřené, dokud se epidemická situace v zemi výrazně nezlepší. V rozhovoru pro ČT také řekl, že saská vláda nabízí Česku přijetí pacientů z přetížených nemocnic.

Pane premiére, vy jste dlouho byl proti hraničním kontrolám. V jakém momentu jste se rozhodl, že toto opatření není jen bolestné, ale i nutné?

K tomu jsme se museli postupně propracovat. Nejprve jsme překračování hranic a pohyb lidí omezili, a teď jsme se dostali do bodu, kdy je incidence (v českém příhraničí) dlouhodobě přes tisíc nebo přes pět set či šest set případů. A také nás velmi zaměstnávala otázka, zda je v České republice parlament, který je schopen přijímat obtížná rozhodnutí, která jsou pro zadržení pandemie nutná.

To všechno vedlo k tomu, že jsme se rozhodli pro toto dočasné zavření hranic. Doufáme, že se tím podaří omezit mutace i šíření koronaviru v České republice, abychom se snad brzy dočkali lepších časů.

Zcela otevřeně kritizujete českou politiku, řekl jste mimo jiné, že není možné, aby v Sasku bylo vše zavřené, zatímco v Praze začíná party.

Ano, to jsme pozorovali už v létě, a stále znovu jsem o tom diskutoval s lidmi, kteří jsou mou spojnicí s českou vládou i s českou komunální politikou. Nechci v tomto soudit. I v Německu zažíváme úbytek sil, stoupá vyčerpání. U vás je ale incidence dlouhodobě jedenáct set a mluví se o tom, co by se dalo otevírat. Nakonec padla na poslední chvíli nějaká rozhodnutí, zpochybňuje se, zda je nouzový stav v souladu s vaší ústavou.

My přistupujeme k našim sousedním českým a polským regionům tak, jako by to byly německé okresy. Kdyby tam ten výskyt byl takový, jako je tady, zavíraly by se školy a obchody, omezoval by se pohyb. To se teď děje a snad už to všechno brzy nebude nutné.

A právě k tématu vysokého množství infekcí – co mi chybí, je jasné kritérium pro znovuotevření hranic. Co by se muselo v Česku změnit, aby se Sasko cítilo bezpečné a hranice znovu otevřelo?

Ten rozdíl je teď obrovský – v Sasku je (incidence) 68, v karlovarském regionu na Chebsku jedenáct set a na Liberecku pět či šest set. Musí dojít k příblížení těch hodnot, snížit to shora dolů. A musíme mít vzájemné porozumění. Ono to nebude vždy stejné, ale když je na jedné straně všechno zavřené a na druhé všechno otevřené, tak jsou to naprosto protichůdná opatření.

Česká vláda by se oprávněně zlobila, pokud by zavedla velmi přísná opatření, která omezují obyvatele, a my bychom pak řekli: Nás to nezajímá, všichni mohou jít nakupovat nebo všichni mohou přijet. Je nutné, aby v tom byl soulad. Teď jsme to u nás zorganizovali, zavírali jsme i společně hranice, a předpokládám, že to společně zvládneme.

Ale měli bychom se tedy připravit na týdny, nebo spíše na měsíce hraničních kontrol? Rozdíly v epidemické situaci jsou, jak říkáte, obrovské.

Doufám, že to budou týdny. Měli bychom na tom všichni pracovat, minulé léto jsme viděli, co všechno je možné. Alespoň já z toho čerpám sílu, abychom byli důslední, abychom minimalizovali kontakty.

Kretschmer: Nabídka pomoci české vládě trvá

Zmiňoval jste nabídku české vládě, že by Sasko mohlo převzít některé pacienty z přetížených nemocnic. Trvá tato nabídka? A překvapilo vás, že ji česká vláda dosud nevyužila?

Trvá a já jsem ji tento týden skrze ministerstvo zdravotnictví ještě jednou konkretizoval. Máme tady personál, doktory a sestry, kteří pocházejí z Česka, mluví česky. Vím, že než se po takové nabídce sáhne, tak se každý vždy snaží se situací vypořádat vlastními opatřeními, to bylo v Německu také tak.

Měli jsme v prosinci velmi kritickou situaci v Trojmezí – v sousedství Liberecka, na německé straně – měli jsme nabídky převézt pacienty do sousedního regionu, ale neudělali jsme to, protože jsme to nakonec zorganizovali u nás. Je to jednodušší právně, lidé se prostě i cítí jistěji. Takže pro to mám pochopení. Ale vy máte naše telefonní číslo a všichni vědí, že ta nabídka bude realizována hned, během několika hodin, pokud to bude nutné.

Český premiér Babiš, stejně jako ministr zahraničí Petříček, požadují momentálně ulehčení alespoň pro řidiče nákladních aut. Vyjde jim německá strana v tomto ohledu vstříc?

Toto jsme také velmi sledovali a hodně jsme o tom diskutovali. V pondělí byla situace (na hranicích) napjatá, ale teď vidíme, že doprava jede, rozhodně nestojíme o dopravní zácpy. Evidujeme vysoký počet lidí, kteří byli vráceni zpět, je to skoro každý čtvrtý. Nejsou to všechno čeští občané, to jsou i lidé, kteří projíždějí v soukromých autech, na tom je vidět, jak velká je mobilita v Evropě.

A to je spíše důvod pro to říct, že to bylo správné, když tak velký počet lidí nemá negativní test na koronavirus. Situaci s nákladními auty budeme sledovat a pokud se to vyhrotí, budeme reagovat. Nyní jsme spíše toho názoru, že je to dobře zorganizováno.

Teď už je epidemická situace v Sasku poměrně uvolněná, ale v zimě byla nejhorší v celém Německu. Dáváte za to mimo jiné vinu sousedství s Českou republikou?

Ne, jsme šťastní, že to máme do Česka blízko, je to báječná země, s kterou jsme kulturně propojení, je to staleté sousedství s mnoha vazbami. Těch důvodů je víc. Jednak to má co dělat s tím, že jsme na rozdíl od jiných regionů necítili to nebezpečí, vlastně až do října tady skoro žádné případy koronaviru nebyly. A proto taková ta citlivost, opatrnost, kterou asi cítili v Bavorsku či v dalších regionech, jako třeba v Severním Porýní-Vestfálsku – tu jsme si neosvojili.

Potom přišla pandemická vlna, která se z jihu Evropy přesouvala na sever, přes Českou republiku do Saska. My máme velmi staré obyvatelstvo a udělali jsme chybu, že se dříve velmi kriticky diskutovalo o tom, že by starší lidé, kteří jsou sami v pečovatelských domech, nesměli přijímat návštěvy.

To vedlo k tomu, že se v létě změnila pravidla, a vznikl nárok na to, že lidé smějí své příbuzné navštěvovat, čímž se infekce zavlekla do pečovatelských domů. A potom jsme – očividně příliš pozdě – tento zákaz vstupu znovu zavedli. Existuje tedy celá řada důvodů. Pandemická vlna, která přecházela přes Českou republiku dál na sever, je jeden důvod, ale nikdy bych nezašel tak daleko, abych vinil Českou republiku. Je to vývoj, který obě země stejným způsobem zasáhl a s kterým se musíme vypořádat.

Záznam rozhovoru je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 10 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.