Rozdíly v množství případů jsou obrovské, hájí saský premiér v rozhovoru pro ČT hraniční kontroly

Nahrávám video

Kontroly na česko-německé hranici potrvají minimálně týdny. České televizi to řekl saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Hranice s Německem podle něj zůstanou pro většinu Čechů zavřené, dokud se epidemická situace v zemi výrazně nezlepší. V rozhovoru pro ČT také řekl, že saská vláda nabízí Česku přijetí pacientů z přetížených nemocnic.

Pane premiére, vy jste dlouho byl proti hraničním kontrolám. V jakém momentu jste se rozhodl, že toto opatření není jen bolestné, ale i nutné?

K tomu jsme se museli postupně propracovat. Nejprve jsme překračování hranic a pohyb lidí omezili, a teď jsme se dostali do bodu, kdy je incidence (v českém příhraničí) dlouhodobě přes tisíc nebo přes pět set či šest set případů. A také nás velmi zaměstnávala otázka, zda je v České republice parlament, který je schopen přijímat obtížná rozhodnutí, která jsou pro zadržení pandemie nutná.

To všechno vedlo k tomu, že jsme se rozhodli pro toto dočasné zavření hranic. Doufáme, že se tím podaří omezit mutace i šíření koronaviru v České republice, abychom se snad brzy dočkali lepších časů.

Zcela otevřeně kritizujete českou politiku, řekl jste mimo jiné, že není možné, aby v Sasku bylo vše zavřené, zatímco v Praze začíná party.

Ano, to jsme pozorovali už v létě, a stále znovu jsem o tom diskutoval s lidmi, kteří jsou mou spojnicí s českou vládou i s českou komunální politikou. Nechci v tomto soudit. I v Německu zažíváme úbytek sil, stoupá vyčerpání. U vás je ale incidence dlouhodobě jedenáct set a mluví se o tom, co by se dalo otevírat. Nakonec padla na poslední chvíli nějaká rozhodnutí, zpochybňuje se, zda je nouzový stav v souladu s vaší ústavou.

My přistupujeme k našim sousedním českým a polským regionům tak, jako by to byly německé okresy. Kdyby tam ten výskyt byl takový, jako je tady, zavíraly by se školy a obchody, omezoval by se pohyb. To se teď děje a snad už to všechno brzy nebude nutné.

A právě k tématu vysokého množství infekcí – co mi chybí, je jasné kritérium pro znovuotevření hranic. Co by se muselo v Česku změnit, aby se Sasko cítilo bezpečné a hranice znovu otevřelo?

Ten rozdíl je teď obrovský – v Sasku je (incidence) 68, v karlovarském regionu na Chebsku jedenáct set a na Liberecku pět či šest set. Musí dojít k příblížení těch hodnot, snížit to shora dolů. A musíme mít vzájemné porozumění. Ono to nebude vždy stejné, ale když je na jedné straně všechno zavřené a na druhé všechno otevřené, tak jsou to naprosto protichůdná opatření.

Česká vláda by se oprávněně zlobila, pokud by zavedla velmi přísná opatření, která omezují obyvatele, a my bychom pak řekli: Nás to nezajímá, všichni mohou jít nakupovat nebo všichni mohou přijet. Je nutné, aby v tom byl soulad. Teď jsme to u nás zorganizovali, zavírali jsme i společně hranice, a předpokládám, že to společně zvládneme.

Ale měli bychom se tedy připravit na týdny, nebo spíše na měsíce hraničních kontrol? Rozdíly v epidemické situaci jsou, jak říkáte, obrovské.

Doufám, že to budou týdny. Měli bychom na tom všichni pracovat, minulé léto jsme viděli, co všechno je možné. Alespoň já z toho čerpám sílu, abychom byli důslední, abychom minimalizovali kontakty.

Kretschmer: Nabídka pomoci české vládě trvá

Zmiňoval jste nabídku české vládě, že by Sasko mohlo převzít některé pacienty z přetížených nemocnic. Trvá tato nabídka? A překvapilo vás, že ji česká vláda dosud nevyužila?

Trvá a já jsem ji tento týden skrze ministerstvo zdravotnictví ještě jednou konkretizoval. Máme tady personál, doktory a sestry, kteří pocházejí z Česka, mluví česky. Vím, že než se po takové nabídce sáhne, tak se každý vždy snaží se situací vypořádat vlastními opatřeními, to bylo v Německu také tak.

Měli jsme v prosinci velmi kritickou situaci v Trojmezí – v sousedství Liberecka, na německé straně – měli jsme nabídky převézt pacienty do sousedního regionu, ale neudělali jsme to, protože jsme to nakonec zorganizovali u nás. Je to jednodušší právně, lidé se prostě i cítí jistěji. Takže pro to mám pochopení. Ale vy máte naše telefonní číslo a všichni vědí, že ta nabídka bude realizována hned, během několika hodin, pokud to bude nutné.

Český premiér Babiš, stejně jako ministr zahraničí Petříček, požadují momentálně ulehčení alespoň pro řidiče nákladních aut. Vyjde jim německá strana v tomto ohledu vstříc?

Toto jsme také velmi sledovali a hodně jsme o tom diskutovali. V pondělí byla situace (na hranicích) napjatá, ale teď vidíme, že doprava jede, rozhodně nestojíme o dopravní zácpy. Evidujeme vysoký počet lidí, kteří byli vráceni zpět, je to skoro každý čtvrtý. Nejsou to všechno čeští občané, to jsou i lidé, kteří projíždějí v soukromých autech, na tom je vidět, jak velká je mobilita v Evropě.

A to je spíše důvod pro to říct, že to bylo správné, když tak velký počet lidí nemá negativní test na koronavirus. Situaci s nákladními auty budeme sledovat a pokud se to vyhrotí, budeme reagovat. Nyní jsme spíše toho názoru, že je to dobře zorganizováno.

Teď už je epidemická situace v Sasku poměrně uvolněná, ale v zimě byla nejhorší v celém Německu. Dáváte za to mimo jiné vinu sousedství s Českou republikou?

Ne, jsme šťastní, že to máme do Česka blízko, je to báječná země, s kterou jsme kulturně propojení, je to staleté sousedství s mnoha vazbami. Těch důvodů je víc. Jednak to má co dělat s tím, že jsme na rozdíl od jiných regionů necítili to nebezpečí, vlastně až do října tady skoro žádné případy koronaviru nebyly. A proto taková ta citlivost, opatrnost, kterou asi cítili v Bavorsku či v dalších regionech, jako třeba v Severním Porýní-Vestfálsku – tu jsme si neosvojili.

Potom přišla pandemická vlna, která se z jihu Evropy přesouvala na sever, přes Českou republiku do Saska. My máme velmi staré obyvatelstvo a udělali jsme chybu, že se dříve velmi kriticky diskutovalo o tom, že by starší lidé, kteří jsou sami v pečovatelských domech, nesměli přijímat návštěvy.

To vedlo k tomu, že se v létě změnila pravidla, a vznikl nárok na to, že lidé smějí své příbuzné navštěvovat, čímž se infekce zavlekla do pečovatelských domů. A potom jsme – očividně příliš pozdě – tento zákaz vstupu znovu zavedli. Existuje tedy celá řada důvodů. Pandemická vlna, která přecházela přes Českou republiku dál na sever, je jeden důvod, ale nikdy bych nezašel tak daleko, abych vinil Českou republiku. Je to vývoj, který obě země stejným způsobem zasáhl a s kterým se musíme vypořádat.

Záznam rozhovoru je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 48 mminutami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 1 hhodinou

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 1 hhodinou

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 1 hhodinou

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 2 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 4 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.
04:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dělníci v Belgii objevili skrýš se zlatem za devět milionů eur

Stavební dělníci při renovaci domu v Belgii minulý týden objevili ve zdech sklepa skrýš se zlatem, jehož hodnota se odhaduje na devět milionů eur (zhruba 218 milionů korun). Nyní se čeká, komu poklad připadne, napsal s odvoláním na místní média web stanice BBC.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.