Rozdíly v množství případů jsou obrovské, hájí saský premiér v rozhovoru pro ČT hraniční kontroly

Nahrávám video

Kontroly na česko-německé hranici potrvají minimálně týdny. České televizi to řekl saský premiér Michael Kretschmer (CDU). Hranice s Německem podle něj zůstanou pro většinu Čechů zavřené, dokud se epidemická situace v zemi výrazně nezlepší. V rozhovoru pro ČT také řekl, že saská vláda nabízí Česku přijetí pacientů z přetížených nemocnic.

Pane premiére, vy jste dlouho byl proti hraničním kontrolám. V jakém momentu jste se rozhodl, že toto opatření není jen bolestné, ale i nutné?

K tomu jsme se museli postupně propracovat. Nejprve jsme překračování hranic a pohyb lidí omezili, a teď jsme se dostali do bodu, kdy je incidence (v českém příhraničí) dlouhodobě přes tisíc nebo přes pět set či šest set případů. A také nás velmi zaměstnávala otázka, zda je v České republice parlament, který je schopen přijímat obtížná rozhodnutí, která jsou pro zadržení pandemie nutná.

To všechno vedlo k tomu, že jsme se rozhodli pro toto dočasné zavření hranic. Doufáme, že se tím podaří omezit mutace i šíření koronaviru v České republice, abychom se snad brzy dočkali lepších časů.

Zcela otevřeně kritizujete českou politiku, řekl jste mimo jiné, že není možné, aby v Sasku bylo vše zavřené, zatímco v Praze začíná party.

Ano, to jsme pozorovali už v létě, a stále znovu jsem o tom diskutoval s lidmi, kteří jsou mou spojnicí s českou vládou i s českou komunální politikou. Nechci v tomto soudit. I v Německu zažíváme úbytek sil, stoupá vyčerpání. U vás je ale incidence dlouhodobě jedenáct set a mluví se o tom, co by se dalo otevírat. Nakonec padla na poslední chvíli nějaká rozhodnutí, zpochybňuje se, zda je nouzový stav v souladu s vaší ústavou.

My přistupujeme k našim sousedním českým a polským regionům tak, jako by to byly německé okresy. Kdyby tam ten výskyt byl takový, jako je tady, zavíraly by se školy a obchody, omezoval by se pohyb. To se teď děje a snad už to všechno brzy nebude nutné.

A právě k tématu vysokého množství infekcí – co mi chybí, je jasné kritérium pro znovuotevření hranic. Co by se muselo v Česku změnit, aby se Sasko cítilo bezpečné a hranice znovu otevřelo?

Ten rozdíl je teď obrovský – v Sasku je (incidence) 68, v karlovarském regionu na Chebsku jedenáct set a na Liberecku pět či šest set. Musí dojít k příblížení těch hodnot, snížit to shora dolů. A musíme mít vzájemné porozumění. Ono to nebude vždy stejné, ale když je na jedné straně všechno zavřené a na druhé všechno otevřené, tak jsou to naprosto protichůdná opatření.

Česká vláda by se oprávněně zlobila, pokud by zavedla velmi přísná opatření, která omezují obyvatele, a my bychom pak řekli: Nás to nezajímá, všichni mohou jít nakupovat nebo všichni mohou přijet. Je nutné, aby v tom byl soulad. Teď jsme to u nás zorganizovali, zavírali jsme i společně hranice, a předpokládám, že to společně zvládneme.

Ale měli bychom se tedy připravit na týdny, nebo spíše na měsíce hraničních kontrol? Rozdíly v epidemické situaci jsou, jak říkáte, obrovské.

Doufám, že to budou týdny. Měli bychom na tom všichni pracovat, minulé léto jsme viděli, co všechno je možné. Alespoň já z toho čerpám sílu, abychom byli důslední, abychom minimalizovali kontakty.

Kretschmer: Nabídka pomoci české vládě trvá

Zmiňoval jste nabídku české vládě, že by Sasko mohlo převzít některé pacienty z přetížených nemocnic. Trvá tato nabídka? A překvapilo vás, že ji česká vláda dosud nevyužila?

Trvá a já jsem ji tento týden skrze ministerstvo zdravotnictví ještě jednou konkretizoval. Máme tady personál, doktory a sestry, kteří pocházejí z Česka, mluví česky. Vím, že než se po takové nabídce sáhne, tak se každý vždy snaží se situací vypořádat vlastními opatřeními, to bylo v Německu také tak.

Měli jsme v prosinci velmi kritickou situaci v Trojmezí – v sousedství Liberecka, na německé straně – měli jsme nabídky převézt pacienty do sousedního regionu, ale neudělali jsme to, protože jsme to nakonec zorganizovali u nás. Je to jednodušší právně, lidé se prostě i cítí jistěji. Takže pro to mám pochopení. Ale vy máte naše telefonní číslo a všichni vědí, že ta nabídka bude realizována hned, během několika hodin, pokud to bude nutné.

Český premiér Babiš, stejně jako ministr zahraničí Petříček, požadují momentálně ulehčení alespoň pro řidiče nákladních aut. Vyjde jim německá strana v tomto ohledu vstříc?

Toto jsme také velmi sledovali a hodně jsme o tom diskutovali. V pondělí byla situace (na hranicích) napjatá, ale teď vidíme, že doprava jede, rozhodně nestojíme o dopravní zácpy. Evidujeme vysoký počet lidí, kteří byli vráceni zpět, je to skoro každý čtvrtý. Nejsou to všechno čeští občané, to jsou i lidé, kteří projíždějí v soukromých autech, na tom je vidět, jak velká je mobilita v Evropě.

A to je spíše důvod pro to říct, že to bylo správné, když tak velký počet lidí nemá negativní test na koronavirus. Situaci s nákladními auty budeme sledovat a pokud se to vyhrotí, budeme reagovat. Nyní jsme spíše toho názoru, že je to dobře zorganizováno.

Teď už je epidemická situace v Sasku poměrně uvolněná, ale v zimě byla nejhorší v celém Německu. Dáváte za to mimo jiné vinu sousedství s Českou republikou?

Ne, jsme šťastní, že to máme do Česka blízko, je to báječná země, s kterou jsme kulturně propojení, je to staleté sousedství s mnoha vazbami. Těch důvodů je víc. Jednak to má co dělat s tím, že jsme na rozdíl od jiných regionů necítili to nebezpečí, vlastně až do října tady skoro žádné případy koronaviru nebyly. A proto taková ta citlivost, opatrnost, kterou asi cítili v Bavorsku či v dalších regionech, jako třeba v Severním Porýní-Vestfálsku – tu jsme si neosvojili.

Potom přišla pandemická vlna, která se z jihu Evropy přesouvala na sever, přes Českou republiku do Saska. My máme velmi staré obyvatelstvo a udělali jsme chybu, že se dříve velmi kriticky diskutovalo o tom, že by starší lidé, kteří jsou sami v pečovatelských domech, nesměli přijímat návštěvy.

To vedlo k tomu, že se v létě změnila pravidla, a vznikl nárok na to, že lidé smějí své příbuzné navštěvovat, čímž se infekce zavlekla do pečovatelských domů. A potom jsme – očividně příliš pozdě – tento zákaz vstupu znovu zavedli. Existuje tedy celá řada důvodů. Pandemická vlna, která přecházela přes Českou republiku dál na sever, je jeden důvod, ale nikdy bych nezašel tak daleko, abych vinil Českou republiku. Je to vývoj, který obě země stejným způsobem zasáhl a s kterým se musíme vypořádat.

Záznam rozhovoru je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 5 mminutami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 1 hhodinou

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 2 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 12 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...