Tišení durynské bouře. Novým zemským premiérem se stal levicový Bodo Ramelow

2 minuty
Události: Bodo Ramelow je opět premiérem Durynska
Zdroj: ČT24

Novým ministerským předsedou Durynska se ve středu stal politik Levice Bodo Ramelow. Stane v čele menšinové vlády Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených. Volba čtyřiašedesátiletého muže by měla uklidnit situaci nejen ve spolkové zemi, ale i na centrální úrovni, kde v únoru vyvolalo bouři zvolení prvního zemského premiéra s podporou pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Složitá situace v durynském zemském sněmu vyvstala kvůli výsledkům říjnových zemských voleb, po nichž vláda Levice, SPD a Zelených ztratila většinu. Žádnou novou se od té doby najít nepodařilo. Početní většinu – 48 křesel – v devadesátičlenném parlamentu sice mají křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) a AfD, s poslední zmíněnou formací ale vládu všichni odmítají.

Počítalo se proto s tím, že únorové hlasování povede k volbě Ramelowa a vytvoření menšinové vlády Levice, SPD a Zelených. Nakonec z něj ale jako vítěz vzešel svobodný demokrat Thomas Kemmerich, kterého zvolili zákonodárci vlastní FDP a také CDU a AfD. Obě strany přitom prve opakovaně zdůrazňovaly, že s AfD v žádném případě spolupracovat nebudou. 

Společné hlasování křesťanských demokratů s AfD vedlo k pádu šéfky CDU Annegret Krampové-Karrebauerové, durynský tah svých stranických kolegů odsoudila i kancléřka Angela Merkelová. „Je to poprvé v dějinách spolkové republiky, kdy byl ministerský předseda do úřadu zvolen hlasy AfD,“ okomentoval Kemmerichovo zvolení politolog André Brodocz z univerzity v Erfurtu.

AfD v Durynsku vede jeden z jejích nejradikálnějších politiků Björn Höcke, který je známý svými kontroverzními výroky. V minulosti například kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za památník hanby. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří, psal po podzimních volbách v Durynsku list Neue Osnabrücker Zeitung.

Björn Höcke
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Východisko z krize

Od únorového hlasování politici v Durynsku hledali cestu z krize. Situace nakonec vyústila do středečního trojkolového hlasování. V prvních dvou kolech Ramelow ani Höcke nadpoloviční většinu všech poslanců nezískali.

Ve třetím kole, v němž stačila prostá většina, už kandidoval Ramelow sám. Obdržel 42 hlasů, tedy přesně tolik, kolik jich mají strany jeho menšinové koalice.

Ramelow, který je považován za umírněného politika, by měl ale menšinovou vládu vést jen do 25. dubna příštího roku. Pak se v dvoumilionové spolkové zemi mají uskutečnit předčasné volby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 19 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 27 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...