FDP

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Německý ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že zůstane členem vlády kancléře Olafa Scholze. Odpoledne převzal také ministerstvo spravedlnosti. Zároveň vystoupí ze Svobodné demokratické strany (FDP), která ve středu ohlásila odchod všech čtyř svých ministrů z vládní trojkoalice. Prezident Frank-Walter Steinmeier odpoledne všechny kromě Wissinga odvolal a uvedl, že Německo potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu a v případě splnění podmínek je připraven rozpustit parlament. Opozice Scholze vyzývá k rychlému žádání o důvěru, kancléř chce čekat do ledna.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Němečtí poslanci v pátek schválili balíček zákonů, který má zpřísnit migrační a azylovou politiku a některá bezpečnostní opatření. Soubor zákonů vláda kancléře Olafa Scholze předložila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu, kde neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Část balíčku však po schválení ve Spolkovém sněmu zablokovala Spolková rada, což je komora parlamentu, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Německý kancléř Olaf Scholz z levicové SPD vyzval, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez účasti krajní pravice.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Němečtí zemědělci nespokojení s vládními škrty zablokovali dopravu nejen v centru Berlína, ale také v dalších částech metropole a na příjezdu do města. V pondělí hlásila blokády policie nejen z Berlína, kde farmáři uspořádali velkou demonstraci, ale také z dalších německých měst, například z Hamburku nebo Brém. Do hlavního města se farmáři s traktory, nákladními auty a dalšími stroji sjížděli už od víkendu. Na dálku protestní akci podpořili čeští zemědělci, kteří zároveň mají výhrady vůči tuzemské vládě.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Německo nebude mít do konce prosince schválený rozpočet na příští rok. Po verdiktu ústavního soudu nesmí spolková vláda používat peníze uvolněné v době koronavirové pandemie na zmírňování jejích dopadů pro jiné účely. Na příští rok vládě Olafa Scholze stále chybí v přepočtu 415 miliard korun.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Berlínští konzervativci (CDU) vyhráli opakované regionální volby, německou metropoli ale vést nemusí. Zelení hovoří o tom, že by chtěli pokračovat v nynější koalici se sociální demokracií SPD a postkomunistickou Levicí. Lídr CDU Kai Wegner chce ještě v pondělí zahájit koaliční jednání se sociálními demokraty.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 a povolí to i spojencům, jako je Polsko, uvedl server zpravodajského magazínu Spiegel. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku podle serveru odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Země jako Polsko povolení Berlína k vývozu leopardů potřebují, protože jsou to tanky německé výroby. Očekávaný krok už uvítal Kyjev i německá opozice. Moderní tanky typu Challenger 2 chce Kyjevu poskytnout také Británie.

Ukrajina chce po Německu moderní bojové tanky typu Leopard. Berlín to zatím odmítá s tím, že žádná ze zemí NATO tanky z aliančního arzenálu na Ukrajinu neposílá. Po úspěšné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti ovšem v berlínských koaličních stranách sílí hlasy, že by spolková republika měla svou pozici přehodnotit.