Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.
Odhady přisuzují volební vítězství CDU/CSU. Výrazně posílila AfD
Odhady televize ZDF půl hodiny po půlnoci připsaly první CDU/CSU zisk 28,5 procenta hlasů. Předvolební průzkumy hovořily o tom, že koalice dosáhne ke třiceti procentům. Pravděpodobně druhá AfD má očekávaný zisk 20,8 procenta, jednalo by se o nejlepší výsledek této strany od jejího vzniku. Třetí se zřejmě umístili sociální demokraté (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze s 16,5 procenta hlasů. Následují Zelení, ti zřejmě dostali 11,6 procenta, a Levice se ziskem 8,8 procenta.
Po půlnoci nebylo také jasné, zda se do Spolkového sněmu dostane Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které se podle prognóz pohybovalo kolem pětiprocentní hranice vstupu do parlamentu. Podle projekcí se ale nejspíše do parlamentu nedostali svobodní demokraté (FDP), kteří získali 4,3 procenta hlasů.
Šéf FDP a ministr financí Christian Lindner poté v reakci na výsledky oznámil svůj odchod z aktivní politiky. „Spolkové volby přinesly porážku FDP, ale doufejme, že nový začátek pro Německo. Za to jsem bojoval. Nyní končím s aktivní politikou,“ napsal na svém Twitteru.
Prognózy televize ZDF sestavuje na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností, nejsou do nich ještě zahrnuty korespondenční hlasy.
Volební účast v Německu byla podle zpravodaje ČT Lukáše Dolanského 83 procent. „Rozhodně překonala všechny volební účasti za poslední čtvrtstoletí,“ uvedl s tím, že to jasně ukazuje, že Němci mají zájem o politiku a chtějí rozhodovat o své budoucnosti.
Reakce volebních lídrů
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz již prohlásil svou stranu za vítěze parlamentních voleb. Důležité je podle něj rychle sestavit vládu. Dodal, že si je vědom odpovědnosti, kterou nyní má, a že se Německo musí opět více zapojit v Evropě.
„Když se objevily první prognózy, tak oslavy nebyly tak hlasité, jak by měly být. Pro CDU/CSU je výsledek pod třicet procent jednoznačně zklamáním, protože se tím zhoršují možnosti vytvoření koalice,“ uvedl zpravodaj ČT Pavel Polák. Poukázal na to, že i Merz řekl, že situace není jednoduchá, ale Německo potřebuje vládu, která bude spolehlivá, a je připravený jednat s ostatními stranami.
„Domnívám se, že Friedrich Merz má nátisk tahouna. Je excelentní řečník, zkušený politik, sice ne exekutivní, ale v politice je od mládí. Zároveň dokázal udělat kariéru a vydělat velké peníze v soukromém sektoru,“ uvedl v ČT Tomáš Nigrin z katedry německých a rakouských studií FSV UK. Dodal, že spolkový kancléř bude hrát významnou roli v evropské, případně ve světové politice, ať už bude chtít, nebo ne.
Kandidátka na kancléřku za AfD Alice Weidelová označila zisk své strany za „historické vítězství“. AfD oproti předchozím volbám v roce 2021 svůj zisk dokázala zdvojnásobit. Dodala, že je připravena jednat o koalici s CDU/CSU, která ovšem spolupráci s AfD kategoricky odmítá. Voličům Weidelová slíbila, že příští parlamentní volby její strana vyhraje.
Dosavadní kancléř Scholz má zisk sociálních demokratů za „hořkou porážku“. V jejich volebním štábu přijal odpovědnost za výsledek a pogratuloval vítězné CDU/CSU. Generální tajemník SPD Matthias Miersch řekl, že SPD volby prohrála, protože šla do boje s kandidátem na kancléře, „který nedokázal přesvědčit“.
Možné koaliční kombinace
Svou prognózu vydala také veřejnoprávní stanice ARD. Ta odhaduje, že CDU/CSU vyhrála se ziskem 28,5 procent, AfD má pak podle ní 20,7 procenta. ARD dále přisuzuje sociálním demokratům 16,5 procenta hlasů, na čtvrtém místě skončila strana Zelených s 11,7 procenta. Postkomunistická strana Levice, která ještě před časem byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí, podle ARD má nyní 8,7 procenta hlasů.
Na rozdíl od ZDF z prognózy ARD vyplývá, že se do parlamentu nedostane kromě FDP ani BSW, první jmenované straně přisuzuje 4,4 procenta, druhé 4,9 procenta hlasů.
Analytička Institutu mezinárodních studií Zuzana Lizcová pro ČT řekla, že pokud by dané dvě strany neuspěly, je možné, že bude Merz moci vytvořit většinovou vládní koalici se sociálními demokraty, ale velmi pravděpodobně už ne se Zelenými. Zmínila, že vládnutí více stran je vždy složité zejména při hledání programových průniků. Poukázala také na to, že CDU/CSU není jednolitá strana, ale má zde silný hlas bavorská CSU, která se ne vždy shoduje s CDU. „To je další element, který může ztěžovat práci příští vlády.“
„Vláda CDU/CSU a SPD je to, co si nejen politická scéna, ale i německá veřejnost přeje,“ komentovala Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle ní je vůle, aby byli pouze dva koaliční partneři, zejména po zkušenostech s minulou, takzvanou semaforovou vládou, kdy se často probíraly spory na veřejnosti.
Prognózy televize ARD sestavuje stejně jako ZDF na základě dotazování voličů při odchodu z volebních místností bez zahrnutí korespondenčních hlasů.
V roce 2023 byl zrušen komplikovaný systém, který vedl k proměnlivému počtu mandátů po různých volbách. V roce 2021 vedl k rekordním 736 křeslům v Bundestagu.
Nyní se fixně rozděluje 630 mandátů.
Volič má dva hlasy. Prvním ve většinové volbě hlasuje pro konkrétního kandidáta v daném volebním obvodu. Uchazeč, který získá relativní většinu hlasů, získá mandát za svou stranu prioritně. Nezávislí kandidáti získávají vlastní přímý mandát, který je odečten od celkového počtu 630 křesel, aby byl celkový počet mandátů zachován.
Druhým hlasem volič vybírá v proporčním systému stranu, aniž by vyjádřil preference pro konkrétní kandidáty. Tento hlas nemusí korespondovat s výběrem přímo voleného kandidáta. Křesla získají subjekty, které překročily pětiprocentní hranici, nebo získaly ve většinové volbě alespoň tři obvody.
Na základě prvních hlasů se obsadí 299 křesel, zbytek je rozdělen podle stranických kandidátek. Pokud některá ze stran zvítězí ve větším počtu volebních obvodů, než jí přísluší proporčně, mandát získají pouze vítězní kandidáti s největším procentuálním ziskem v jednotlivých obvodech.
Volby do Spolkového sněmu se měly původně konat až na konci v září. Loni v listopadu se ale kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice rozpadla vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Olaf Scholz. Krach vlády vyvolal předčasné volby, které se poprvé od roku 1987 konají v zimě. Hlavními tématy krátké předvolební kampaně byly migrace a hospodářství.
