V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.
Krátce po otevření volebních místností hlasoval ve škole na západě Berlína prezident Frank-Walter Steinmeier. „Bez voleb není demokracie... Volte s vědomím, že právě váš hlas může být ten rozhodující,“ řekl. Kancléř Olaf Scholz odvolil v braniborské metropoli Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu. Předák konzervativní opozice Friedrich Merz odevzdal svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země.
Kandidát Zelených na kancléře Robert Habeck využil možnosti korespondenčního hlasování a volil už před dvěma týdny. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder hlasoval v neděli v Norimberku.
„Z toho, co jsme viděli, můžeme říci, že volební účast je poměrně vysoká,“ podotkl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Podle úřadů do 14:00 odevzdalo svůj hlas 52 procent voličů, v roce 2021 to bylo ve stejnou dobu 36,5 procenta.
„V Německu je ale volební účast tradičně vysoká. Před třemi lety hlasovalo přes sedmdesát procent oprávněných voličů. V posledních třiceti letech pod sedmdesát procent prakticky neklesla,“ přiblížil Polák.
Každý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, že pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty alespoň ve třech obvodech.
Krátce po uzavření volebních místností budou zveřejněny první prognózy výsledků, které se budou postupně zpřesňovat. Ve 20:15 pak veřejnoprávní stanice ARD a ZDF odvysílají první povolební debatu představitelů parlamentních stran, která často naznačí, jakým směrem se budou povolební jednání ubírat. Předběžné konečné výsledky se čekají v noci na pondělí.
Předčasné volby vyvolal krach vlády loni v listopadu. Kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice se rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Scholz.
Podle předvolebních průzkumů by měla se ziskem zhruba třicet procent hlasů zvítězit opoziční konzervativní unie CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem. Druhé místo průzkumy připisují Alternativě pro Německo (AfD) označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Vládní sociální demokracie, kterou do voleb opět vedl Scholz, podle průzkumů získá jen patnáct procent hlasů. Podle předvolebních analýz by ale mohla být po volbách jediným možným koaličním partnerem Merzových konzervativců.
Podoba budoucí vlády bude značně záviset na tom, jestli se do Spolkového sněmu dostanou menší strany. Levice by mohla získat přes sedm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a FDP se ale pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu.
Pokud se malé strany do sněmu nedostanou, musely by případně CDU/CSU a SPD přizvat do koalice i Zelené, kteří by mohli získat kolem třinácti procent hlasů. Spolupráci CDU/CSU a Zelených ale odmítá předseda CSU a bavorský premiér Söder.
