Sahra Wagenknechtová

Po zemských volbách na východě Německa hrozí patová situace. V Sasku, Durynsku i Braniborsku se velmi složitě hledá vládní většina. Je to hlavně kvůli tomu, že žádná strana nechce jít do koalice s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Dění sleduje zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.