Německá Levice se rozdělila, vzniká nová politická strana

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.

Wagenknechtová na tiskové konferenci rozhodnutí zdůvodnila tím, že mnozí obyvatelé Německa v nynější složité době plné krizí ztratili důvěru v politiku, což chce nová strana napravit.

„Rozhodli jsme se založit novou stranu,“ oznámila Wagenknechtová. V projevu tvrdě kritizovala především současnou vládu sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze. „Německo má nejhorší vládu v dějinách, je nekompetentní. Mnozí lidé nevědí, koho volit. My jsme přesvědčeni, že takto nelze dále pokračovat. Potřebujeme do politiky vrátit rozum,“ řekla.

Nová strana chce do Evropského parlamentu

Předstupněm vznikající strany je nově založený spolek nazvaný Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW), jehož předsedkyní je dosavadní spolupředsedkyně poslanecké frakce Levice Amira Aliová. Ve vedení je rovněž Wagenknechtová. Spolek BSW chce nyní do ledna připravit vznik strany. Ta se pak v roce 2024 chce zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.

„Mnoho lidí se necítí být zastoupeno žádnou z existujících stran. My chceme tuto díru v systému politických stran uzavřít,“ řekla Aliová. Poznamenala, že nespokojení poslanci dlouho věřili, že naleznou své místo uvnitř Levice, což se ale nestalo.

Wagenknechtová: Protiruské sankce ničí Německo

Wagenknechtová vládu nyní zkritizovala mimo jiné za protiruské sankce, které Německo společně s dalšími západními státy zavedlo po loňském ruském vojenském útoku na Ukrajinu. „Německo nemá suroviny a jeho blahobyt závisí na jejich dovozu. Sankcemi bez alternativ jsme se od surovin odstřihli,“ řekla. „Na světě neexistuje vláda, která by zavedla pro sebe tak zničující sankce, jako to učinilo Německo,“ dodala.

Wagenknechtová rovněž prohlásila, že současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a na Blízkém východě, nelze řešit silou, ale diplomacií. Wagenknechtová je společně s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou autorkou kontroverzního Manifestu za mír, ve kterém obě ženy sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu napadlo, zároveň ale kritizovaly podobu západní solidarity s Kyjevem. V dokumentu tvrdily, že Rusko nelze vojensky porazit, proto je třeba diplomaticky jednat.

Jaká je budoucnost Levice?

Vznik nové strany může ohrozit parlamentní budoucnost Levice, která se v průzkumech volebního mínění pohybuje okolo pěti procent, tedy na hranici vstupu do Spolkového sněmu. Ve spolkových volbách v září 2021 získala 4,9 procenta hlasů, do parlamentu se ale dostala díky přímým mandátům, které jsou jedním ze specifik německého volebního systému.

Levice, která dosud měla ve Spolkovém sněmu 38 poslanců, nyní přichází o devět zákonodárců. Ti do vzniku nové strany zůstanou v poslanecké frakci Levice, jakmile ji ale opustí, ztratí postkomunistická strana nárok na vlastní frakci. To pro Levici bude znamenat ztrátu financí, funkcí, vlivu a prestiže.

Levice rozhodnutí Wagenknechtové kritizuje a spolupředseda strany Martin Schirdewan již prohlásil, že kdo se k novému spolku přikloní, v postkomunistické straně skončí. Strana také vyzvala odcházející poslance, aby své mandáty odevzdali. Ti tak ale učinit nehodlají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...