Německá Levice se rozdělila, vzniká nová politická strana

Německá postkomunistická strana Levice se rozštěpila. Její bývalá vlivná představitelka Sahra Wagenknechtová se rozhodla založit vlastní politické uskupení a v pondělí spolu s osmi dalšími poslanci Levici opustila. Poslanecký mandát si ale ponechávají.

Wagenknechtová na tiskové konferenci rozhodnutí zdůvodnila tím, že mnozí obyvatelé Německa v nynější složité době plné krizí ztratili důvěru v politiku, což chce nová strana napravit.

„Rozhodli jsme se založit novou stranu,“ oznámila Wagenknechtová. V projevu tvrdě kritizovala především současnou vládu sociálně demokratického kancléře Olafa Scholze. „Německo má nejhorší vládu v dějinách, je nekompetentní. Mnozí lidé nevědí, koho volit. My jsme přesvědčeni, že takto nelze dále pokračovat. Potřebujeme do politiky vrátit rozum,“ řekla.

Nová strana chce do Evropského parlamentu

Předstupněm vznikající strany je nově založený spolek nazvaný Spojenectví Sahra Wagenknechtová – za rozum a spravedlnost (BSW), jehož předsedkyní je dosavadní spolupředsedkyně poslanecké frakce Levice Amira Aliová. Ve vedení je rovněž Wagenknechtová. Spolek BSW chce nyní do ledna připravit vznik strany. Ta se pak v roce 2024 chce zúčastnit voleb do Evropského parlamentu.

„Mnoho lidí se necítí být zastoupeno žádnou z existujících stran. My chceme tuto díru v systému politických stran uzavřít,“ řekla Aliová. Poznamenala, že nespokojení poslanci dlouho věřili, že naleznou své místo uvnitř Levice, což se ale nestalo.

Wagenknechtová: Protiruské sankce ničí Německo

Wagenknechtová vládu nyní zkritizovala mimo jiné za protiruské sankce, které Německo společně s dalšími západními státy zavedlo po loňském ruském vojenském útoku na Ukrajinu. „Německo nemá suroviny a jeho blahobyt závisí na jejich dovozu. Sankcemi bez alternativ jsme se od surovin odstřihli,“ řekla. „Na světě neexistuje vláda, která by zavedla pro sebe tak zničující sankce, jako to učinilo Německo,“ dodala.

Wagenknechtová rovněž prohlásila, že současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a na Blízkém východě, nelze řešit silou, ale diplomacií. Wagenknechtová je společně s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou autorkou kontroverzního Manifestu za mír, ve kterém obě ženy sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu napadlo, zároveň ale kritizovaly podobu západní solidarity s Kyjevem. V dokumentu tvrdily, že Rusko nelze vojensky porazit, proto je třeba diplomaticky jednat.

Jaká je budoucnost Levice?

Vznik nové strany může ohrozit parlamentní budoucnost Levice, která se v průzkumech volebního mínění pohybuje okolo pěti procent, tedy na hranici vstupu do Spolkového sněmu. Ve spolkových volbách v září 2021 získala 4,9 procenta hlasů, do parlamentu se ale dostala díky přímým mandátům, které jsou jedním ze specifik německého volebního systému.

Levice, která dosud měla ve Spolkovém sněmu 38 poslanců, nyní přichází o devět zákonodárců. Ti do vzniku nové strany zůstanou v poslanecké frakci Levice, jakmile ji ale opustí, ztratí postkomunistická strana nárok na vlastní frakci. To pro Levici bude znamenat ztrátu financí, funkcí, vlivu a prestiže.

Levice rozhodnutí Wagenknechtové kritizuje a spolupředseda strany Martin Schirdewan již prohlásil, že kdo se k novému spolku přikloní, v postkomunistické straně skončí. Strana také vyzvala odcházející poslance, aby své mandáty odevzdali. Ti tak ale učinit nehodlají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...