Měli jsme více naslouchat. Německo se stále vyrovnává s invazí na Ukrajinu, řekl Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro ČT

11 minut
Události, komentáře: Německý prezident Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: ČT24

Německo mělo podle spolkového prezidenta více naslouchat státům střední a východní Evropy, které varovaly před Ruskem a závislostí na jeho plynu. Frank-Walter Steinmeier to řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Berlín je po Washingtonu druhým největším vojenským i finančním podporovatelem Ukrajiny. Německý prezident doufá, že Západ zůstane v této pomoci nadále jednotný.

„Pokus Německa o integraci Ruska do evropského bezpečnostního řádu, o který se pokoušeli a podporovali i mnozí další, ztroskotal na ruské vojenské invazi na Ukrajinu. V tomto ohledu je nové myšlení nejen žádoucí, ale i naléhavě potřebné,“ řekl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

Podle něj se Německo s dějinným přelomem stále vyrovnává, padla tabu i desítky let dodržované doktríny a spolková republika dodává těžké zbraně do válečného konfliktu. „Není to jen politická a finanční podpora, kterou Německo nyní poskytuje Ukrajině, ale v důsledku těchto rozhodnutí je Německo nyní také druhým největším vojenským podporovatelem Ukrajiny, protože víme, že Rusko nesmí tuto válku vyhrát. Proto jsme s Ukrajinou solidární,“ prohlásil Steinmeier.

„Nyní je důležité co nejlépe a nejtrvaleji podporovat Ukrajinu v jejím boji za suverenitu, nezávislost a územní celistvost. Nesmíme zapomínat, že Putin počítá s tím, že západní státy případně poleví ve své ochotě podporovat Ukrajinu. Možná dokonce počítá s tím, že Západ bude ve svém postoji k Ukrajině a k této válce rozpolcený. To se mu nepodařilo a měli bychom to tak udržet,“ dodal německý prezident.

Sám však připustil, že se v Německu vedou diskuze o tom, do jaké míry je možné Kyjev podporovat. Toto téma je podle něj důležité pro obyvatele hlavního města i lidi na venkově. Konečné rozhodnutí veřejných debat a „politických tahanic“ se však ve výsledku kloní na stranu Ukrajiny, míní Steinmeier.

Napětí v německé společnosti

„Obávám se polarizace společnosti. Jak víme, není to čistě německý fenomén. Dlouhou dobu jsme se jako Evropané dívali na vývoj americké společnosti možná trochu povýšeně,“ připustil Steinmeier. Mezitím však polarizaci čelí i některé evropské země, liberální demokracie a tento jev se vyskytuje i v Německu.

Prezident však nemá strach, pokud jde o stabilitu tamní demokracie. Volební průzkumy je podle něj potřeba brát vážně, ale „nejsou osudem ani soudem dějin, ale ukazatelem toho, že je třeba něco udělat“. Strana AfD je podle aktuálních průzkumů druhou nejsilnější politickou silou v zemi.

„Dobrá politika je to, co je potřeba k tomu, abychom populistům vzali pomyslné otěže z rukou. Není to krátká cesta, ale budeme se jí muset v příštích letech věnovat zřetelněji, důrazněji a snad i úspěšněji na všech úrovních,“ prohlásil německý prezident.

Česko-německé vztahy

Vztahy Německa s Českem jsou podle spolkového prezidenta příkladné – nejlepší, jaké kdy byly. „Moje generace zažila, z jaké úrovně se německo-české vztahy vyvinuly. A mohu jen říci, že když se ohlédnu za posledními pětadvaceti lety, nejenže se mnohé změnilo, ale téměř vše se v našich bilaterálních vztazích změnilo k lepšímu. Z toho dnes těžíme. A úkolem mé generace je předat to dalším generacím,“ řekl německý prezident.

Připomněl i Česko-německou deklaraci podepsanou v roce 1997, která měla zlepšit vzájemné vztahy a zmírnit napětí pramenící v druhé světové válce. „Stejně jako u ostatních sousedů totiž 20. století zanechalo ve vztazích mezi Německem a jeho sousedy mnoho ran. Především samozřejmě kvůli teroru, který vycházel z nacistického Německa – okupace, pronásledování, vraždění lidí. Válka byla přítomná ve všech poválečných generacích a ztěžovala nalezení skutečného nového začátku ve vztazích zejména s Německem,“ řekl Steinmeier.

Podpis deklarace podle něj vyžadoval velkou odvahu, aby bylo možné s „vědomím minulosti se dívat společně vpřed“. Jednalo se podle něj o předpoklad pro budoucí spolupráci a připomněl i Česko-německý fond budoucnosti, který podporuje kulturní a další projekty, jejichž cílem je prohlubovat vztahy mezi Čechy a Němci. Díky němu jsou vzájemné vztahy obou národů na tak dobré úrovni, míní německý prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 26 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině, píše AFP

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 2 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...