Měli jsme více naslouchat. Německo se stále vyrovnává s invazí na Ukrajinu, řekl Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro ČT

Nahrávám video
Události, komentáře: Německý prezident Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: ČT24

Německo mělo podle spolkového prezidenta více naslouchat státům střední a východní Evropy, které varovaly před Ruskem a závislostí na jeho plynu. Frank-Walter Steinmeier to řekl v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Berlín je po Washingtonu druhým největším vojenským i finančním podporovatelem Ukrajiny. Německý prezident doufá, že Západ zůstane v této pomoci nadále jednotný.

„Pokus Německa o integraci Ruska do evropského bezpečnostního řádu, o který se pokoušeli a podporovali i mnozí další, ztroskotal na ruské vojenské invazi na Ukrajinu. V tomto ohledu je nové myšlení nejen žádoucí, ale i naléhavě potřebné,“ řekl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi.

Podle něj se Německo s dějinným přelomem stále vyrovnává, padla tabu i desítky let dodržované doktríny a spolková republika dodává těžké zbraně do válečného konfliktu. „Není to jen politická a finanční podpora, kterou Německo nyní poskytuje Ukrajině, ale v důsledku těchto rozhodnutí je Německo nyní také druhým největším vojenským podporovatelem Ukrajiny, protože víme, že Rusko nesmí tuto válku vyhrát. Proto jsme s Ukrajinou solidární,“ prohlásil Steinmeier.

„Nyní je důležité co nejlépe a nejtrvaleji podporovat Ukrajinu v jejím boji za suverenitu, nezávislost a územní celistvost. Nesmíme zapomínat, že Putin počítá s tím, že západní státy případně poleví ve své ochotě podporovat Ukrajinu. Možná dokonce počítá s tím, že Západ bude ve svém postoji k Ukrajině a k této válce rozpolcený. To se mu nepodařilo a měli bychom to tak udržet,“ dodal německý prezident.

Sám však připustil, že se v Německu vedou diskuze o tom, do jaké míry je možné Kyjev podporovat. Toto téma je podle něj důležité pro obyvatele hlavního města i lidi na venkově. Konečné rozhodnutí veřejných debat a „politických tahanic“ se však ve výsledku kloní na stranu Ukrajiny, míní Steinmeier.

Napětí v německé společnosti

„Obávám se polarizace společnosti. Jak víme, není to čistě německý fenomén. Dlouhou dobu jsme se jako Evropané dívali na vývoj americké společnosti možná trochu povýšeně,“ připustil Steinmeier. Mezitím však polarizaci čelí i některé evropské země, liberální demokracie a tento jev se vyskytuje i v Německu.

Prezident však nemá strach, pokud jde o stabilitu tamní demokracie. Volební průzkumy je podle něj potřeba brát vážně, ale „nejsou osudem ani soudem dějin, ale ukazatelem toho, že je třeba něco udělat“. Strana AfD je podle aktuálních průzkumů druhou nejsilnější politickou silou v zemi.

„Dobrá politika je to, co je potřeba k tomu, abychom populistům vzali pomyslné otěže z rukou. Není to krátká cesta, ale budeme se jí muset v příštích letech věnovat zřetelněji, důrazněji a snad i úspěšněji na všech úrovních,“ prohlásil německý prezident.

Česko-německé vztahy

Vztahy Německa s Českem jsou podle spolkového prezidenta příkladné – nejlepší, jaké kdy byly. „Moje generace zažila, z jaké úrovně se německo-české vztahy vyvinuly. A mohu jen říci, že když se ohlédnu za posledními pětadvaceti lety, nejenže se mnohé změnilo, ale téměř vše se v našich bilaterálních vztazích změnilo k lepšímu. Z toho dnes těžíme. A úkolem mé generace je předat to dalším generacím,“ řekl německý prezident.

Připomněl i Česko-německou deklaraci podepsanou v roce 1997, která měla zlepšit vzájemné vztahy a zmírnit napětí pramenící v druhé světové válce. „Stejně jako u ostatních sousedů totiž 20. století zanechalo ve vztazích mezi Německem a jeho sousedy mnoho ran. Především samozřejmě kvůli teroru, který vycházel z nacistického Německa – okupace, pronásledování, vraždění lidí. Válka byla přítomná ve všech poválečných generacích a ztěžovala nalezení skutečného nového začátku ve vztazích zejména s Německem,“ řekl Steinmeier.

Podpis deklarace podle něj vyžadoval velkou odvahu, aby bylo možné s „vědomím minulosti se dívat společně vpřed“. Jednalo se podle něj o předpoklad pro budoucí spolupráci a připomněl i Česko-německý fond budoucnosti, který podporuje kulturní a další projekty, jejichž cílem je prohlubovat vztahy mezi Čechy a Němci. Díky němu jsou vzájemné vztahy obou národů na tak dobré úrovni, míní německý prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 28 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...