Německý kancléř Olaf Scholz vyzval čínského premiéra Li Čchianga, aby Peking více využil svého vlivu na Rusko k zastavení agrese proti Ukrajině. Stejnou výzvu adresoval Liovi a Pekingu již v pondělí německý prezident Frank-Walter Steinemer. Ve vzájemných hospodářských vztazích s Čínou chce Německo podle Scholze rovnováhu.
„Znovu jsem apeloval na čínskou vládu, aby více využila svůj vliv na Rusko kvůli válce na Ukrajině,“ řekl Scholz. Peking, který s Moskvou udržuje úzké ekonomické i diplomatické vztahy, invazi neodsoudil a sankce proti Rusku na rozdíl od Západu nepřijal.
Kancléř ocenil, že Peking stejně jako Berlín nepřipouští použití jaderných zbraní a ani vyhrožování takovým arzenálem a že Čína neposkytuje Rusku zbrojní pomoc. „Je důležité, že Čína nadále neposílá Rusku jako agresorovi žádné zbraně.“
Scholz uvedl, že je nutné na Ukrajině předejít zamrzlému konfliktu a že jakékoli mírové uspořádání musí respektovat zájmy a práva Ukrajiny. „Je jasné, že hranice musí zůstat,“ řekl kancléř o neměnitelnosti hranic silou. Dodal, že Rusko musí z Ukrajiny stáhnout své vojáky.
Li se v pondělí sešel s německým prezidentem Steinmeierem, který rovněž vyzval Peking k důraznějšímu využití čínského vlivu na Rusko. „Spolkový prezident Steinmeier zdůraznil, že Čína by mohla svého globálně politického významu a vlivu na Rusko využít k tomu, aby se zasadila o spravedlivý mír,“ uvedla po Steinmeierově setkání s Liem prezidentova mluvčí Cerstin Gammelinová.
V květnu navštívil Evropu čínský vyslanec pro euroasijské záležitosti Li Chuej, kterého německá vláda po jednání v Berlíně rovněž vyzvala, aby vyvíjel tlak na stažení ruských sil z Ukrajiny. To je jedna z podmínek Kyjeva pro zahájení mírových rozhovorů.
Scholz: Německo chce diverzifikovat obchodní vztahy
Scholz také po jednání s čínským premiérem prohlásil, že Německo nemá zájem o zpřetrhání hospodářských vazeb s Čínou, chce v nich ale dosáhnout rovnováhy. Li řekl, že Čína chce mít s Německem zdravé ekonomické vztahy, které podle něj přispějí ke stabilitě světového hospodářství.
„Nestojíme o to, abychom se hospodářsky odpojili od Číny,“ řekl Scholz. Dodal, že německým úmyslem je diverzifikovat obchodní vztahy, které tak budou vyváženější. Zmínil, že v současné době německé společnosti čelí v přístupu na čínský trh překážkám a nerovnováze v obchodních podmínkách. Poukázal také na složité dodržování lidských práv a pracovních podmínek ve výrobě a dodavatelských řetězcích.
Li uvedl, že Čína podporuje zdravý ekonomický rozvoj. „Naše hospodářství se může společně dobře rozvíjet,“ řekl čínský premiér. „Přispějeme tak ke stabilitě světového hospodářství.“
Krátce před prohlášením spolkového kancléře a čínského premiéra informoval čínský státní rozhlas, že Li Scholzovi řekl, že Peking má zájem na prohloubení spolupráce s Berlínem. Podle Lia chce Čína posunout bilaterální vztahy na novou úroveň. Liovu návštěvu obě země využily k podpisu série dohod o spolupráci, mimo jiné v oblasti ochrany životního prostředí nebo pokročilé výroby.
Scholz: Čína a Německo mají zvláštní odpovědnost za životní prostředí
Jedním z velkých témat jednání byl boj proti klimatickým změnám a transformace hospodářství při přechodu na ekologické a obnovitelné zdroje energie. Scholz řekl, že Čína a Německo mají kvůli velkému podílu na emisích oxidu uhličitého do ovzduší zvláštní odpovědnost k ochraně životního prostředí. Uvedl, že v listopadu se v této věci na úrovni ministrů uskuteční čínsko-německé fórum.
V prohlášení, po kterém nebyly umožněny žádné otázky novinářů, se Scholz krátce zmínil o složité práci zahraničních korespondentů v Číně. Vyzval proto Peking, aby německým zpravodajům poskytl více volnosti v jejich profesi.
Čínsko-německé mezivládní konzultace se konají od roku 2011. Nynější jednání, které bylo v pořadí sedmé, je prvním osobním po pěti letech. Předchozí rozhovory v roce 2021 se konaly kvůli pandemii nemoci covid-19 přes video. Scholz po jednání řekl, že rozhovory jsou pro členy vlády užitečné. „Ukazuje se, že dialog je v dnešní době globálních výzev důležitější než kdy jindy.“
