V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.
Podle ZDF získala sociální demokracie 30,9 procenta hlasů, tedy dokonce více než v roce 2019. Zvítězila zde již poosmé po sobě. Druhá AfD dosáhla na 29,2 procenta. Prognóza stanice očekávala o něco méně těsný rozdíl. Průzkumy veřejného mínění však v posledních týdnech stabilně předpovídaly vítězství AfD, která je označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Do parlamentu se dostaly už jen dvě další strany: z třetího místa nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 13,5 procenta hlasů a ze čtvrtého konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 12,1 procenta.
Zelení, Levice, liberální svobodní demokraté (FDP) a Svobodní občané zůstali pod pětiprocentní hranicí a nakonec se do zemského sněmu nedostali ani skrz takzvaný přímý mandát.
Volební účast činila 72,9 procenta, a byla tak nejvyšší v historii zemských voleb v Braniborsku.
Celostátní význam
Pozornost byla na volby v Braniborsku, které má jen 2,5 milionu obyvatel, upřena v Německu i proto, že se s jejich výsledkem spojovala další politická budoucnost sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Spekulovalo se, že by v případě vítězství AfD mohly ve straně posílit hlasy, které volají po tom, aby Scholz v celoněmeckých volbách v příštím roce v září už nekandidoval na kancléře.
Není jasné, zda výsledek hlasování v Braniborsku tyto hlasy zcela umlčí. Kampaň před volbami byla totiž velmi silně zaměřena na osobu oblíbeného zemského premiéra Woidkeho. Snaha distancovat se od nepopulární Scholzovy vlády, kterou tvoří SPD, zelení a svobodní demokraté (FDP), byla přitom u braniborských sociálních demokratů tak velká, že se kancléř předvolebních mítinků v zemi neúčastnil.
„Naším cílem bylo od začátku zabránit tomu, aby naše země dostala velké hnědé razítko,“ uvedl Woidke po zveřejnění prognóz s odkazem na barvu přiřazovanou krajní pravici. Zklamání vyjádřil spolupředseda AfD Tino Chrupalla, jehož strana v nedávných volbách v Sasku a Durynsku získala přes třicet procent hlasů, a v Durynsku dokonce vyhrála. „Chtěli jsme Woidkeho poslat do důchodu,“ uvedl.
Za hořkou porážku označil výsledek své strany generální tajemník CDU Carsten Linnemann. Pro CDU, která je na celoněmecké úrovni nejsilnější opoziční stranou, je dvanáct procent hlasů nejhorším výsledkem v Braniborsku od roku 1990.
Braniborsko je jednou ze spolkových zemí, které vznikly v roce 1990 po zániku komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Obklopuje německé hlavní město Berlín, braniborskou metropolí je Postupim. Z větších měst v něm leží například Chotěbuz (Cottbus) či Frankfurt nad Odrou. Vysokou životní úroveň mají lidé především v takzvaném špekovém pásu, tedy v přímém okolí Berlína. Ve zbytku spolkové země je ekonomická situace horší. Právě v méně rozvinutých oblastech na východě země je úspěšná AfD.
