Křesťanskodemokratická unie

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Alice Weidelová a Tino Chrupalla zůstávají spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD). Při absenci protikandidátů je ve funkcích velkou většinou hlasů potvrdili delegáti na dvoudenním sjezdu v Essenu, který doprovázejí velké protesty. Dva policisté utrpěli vážná zranění při útoku neznámých pachatelů. Průzkumy veřejného mínění AfD v současnosti řadí do pozice druhé nejsilnější celostátní strany.

Zemřel bývalý předseda Spolkového sněmu, dlouholetý ministr vnitra a financí v několika německých vládách. Výrazný politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble odešel ve věku 81 let. Jako západoněmecký ministr vnitra se silně zasloužil o sjednocení Německa. Z politiky neodešel ani poté, co ho postřelil útočník v roce 1990, od té doby byl ochrnutý na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík. Později ve funkci ministra financí řešil řeckou finanční krizi, která ohrožovala stabilitu eurozóny. Schäuble byl znám jako houževnatý a chladnokrevný politik železné vůle a jako ministr financí zastávající úspornou politiku.

Německo kvůli nelegální migraci potřebuje dohodu spolkové vlády, regionů a obcí. Musí také zastavit mimořádné programy pro přijímání běženců a vyslat do pohraničí nejméně deset tisíc nových spolkových policistů. Během středy to ve Freilassingu na pomezí s Rakouskem prohlásil bavorský premiér Markus Söder. V projevu řekl, že Německo může letos očekávat na čtyři sta tisíc azylových žádostí. Znovuzavedení hraničních kontrol s Českou republikou během své řeči nezmínil.

Alternativa pro Německo (AfD) je v současné době na vrcholu své popularity. V posledním průzkumu dosáhla výsledku na úrovni vládnoucí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a o víkendu poprvé získala křeslo šéfa zemského okresu v durynském Sonnebergu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD má podporu hlavně ve státech bývalé NDR, nový průzkum ukázal, že tam většina lidí považuje počet migrantů v Německu za nebezpečně vysoký a volá po silné národní straně.

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

Někdejší dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová z rukou spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera převzala Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Ocenění dostala v nejvyšším stupni, a to jako Velkokříž ve speciálním vyhotovení. V této podobě dosud získaly řád před Merkelovou jen dvě osobnosti, a to bývalí kancléři Konrad Adenauer a Helmut Kohl.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

Loňské regionální volby v Berlíně se musí kvůli chaosu zcela zopakovat, rozhodl ve středu berlínský ústavní soud. Verdikt se týká výběru berlínské poslanecké sněmovny a také zastupitelstev městských částí. Hlasování se musí uskutečnit do 90 dnů od verdiktu, za pravděpodobný termín proto šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler považuje 12. únor 2023.

Bavorsko kvůli rostoucí migraci od pátku zintenzivní namátkové kontroly na bavorských hranicích s Českem a Rakouskem, oznámil ve čtvrtek bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. Své rozhodnutí, které bude platit do odvolání, zdůvodnil nedostatečnou ochranou vnějších hranic Evropské unie. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chápe posílení namátkových kontrol jako reakci na sílící migraci na balkánské trase.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít nového lídra. Největší opoziční síla v Německu si vybrala za předsedu ve vnitrostranickém referendu hned v prvním kole někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze, který nahradí stávajícího předsedu a neúspěšného kancléřského kandidáta Armina Lascheta. Merze musí v lednu ještě potvrdit volební sjezd, což je ale považováno za formalitu.

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce zpřísnit omezení pro neočkované proti nemoci covid-19, v úvahu připadají mimo jiné odepření vstupu do vybraných zařízení či každodenní testování na pracovišti. Podle informací televize n-tv to v úterý kancléřka řekla na jednání předsednictva její Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet v pondělí oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.