Zemřel Wolfgang Schäuble. Pracoval na sjednocení Německa nebo řešil řeckou finanční krizi

Zemřel bývalý předseda Spolkového sněmu, dlouholetý ministr vnitra a financí v několika německých vládách. Výrazný politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble odešel ve věku 81 let. Jako západoněmecký ministr vnitra se silně zasloužil o sjednocení Německa. Z politiky neodešel ani poté, co ho postřelil útočník v roce 1990, od té doby byl ochrnutý na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík. Později ve funkci ministra financí řešil řeckou finanční krizi, která ohrožovala stabilitu eurozóny. Schäuble byl znám jako houževnatý a chladnokrevný politik železné vůle a jako ministr financí zastávající úspornou politiku.

Schäuble se narodil 18. září 1942 ve Freiburgu v jižním Bádensku. Na univerzitách v rodném Freiburgu a v Hamburku vystudoval práva a ekonomické vědy, studia ukončil v roce 1971. Později byl daňovým úředníkem Bádenska-Württemberska a v letech 1978–1984 pracoval jako právník.

V politice se začal angažovat již kolem dvaceti let, v roce 1961 se stal členem Mladých křesťanských demokratů, členem CDU se pak stal v roce 1965. V roce 1972 byl poprvé zvolen členem Spolkového sněmu, v říjnu 2017 se stal nejdéle sloužícím poslancem německých dějin, když překonal politika z přelomu 19. a 20. století Augusta Bebela.

Do spolkového vedení CDU vstoupil Schäuble v druhé polovině sedmdesátých let jako předseda odborné komise CDU pro sport (1976–1984). Získal si přízeň bývalého kancléře Helmuta Kohla, když působil ve funkci jednatele poslanecké skupiny CDU/CSU (1981–1984). V listopadu 1984 se dostal do kancléřovy bezprostřední blízkosti jako ministr pro zvláštní úkoly a šéf Úřadu spolkového kancléře.

Sjednocení Německa

Při vládních změnách v dubnu 1989 převzal funkci ministra vnitra, v níž na něj o rok později čekal nelehký úkol – vypracovat smlouvu o sjednocení Spolkové republiky s bývalou Německou demokratickou republikou. Během svého tehdejšího působení ve funkci ministra vnitra patřil Schäuble k nejpopulárnějším politikům v Německu a byl pravidelně zmiňován jako možný budoucí kancléř, ačkoli čelil občasné kritice ze strany ochránců občanských práv za svou politiku v oblasti práva a pořádku.

Při reorganizaci vlády v lednu 1991 Kohlův kabinet opustil a v listopadu téhož roku byl zvolen předsedou parlamentní frakce CDU/CSU. Tím byl až do února 2000. V roli „parlamentního“ politika si Schäuble získal všeobecné uznání, jeho projevy, často přednášené bez předlohy, mu přinesly pověst jednoho z nejlepších řečníků Spolkového sněmu.

Ochrnutí spodní části těla

Patrně nejtěžší životní chvíli prožil tento ženatý otec čtyř dětí na předvolebním shromáždění v Oppenau 12. října 1990, kdy jej duševně nemocný muž zasáhl dvěma výstřely z pistole do spodní části hlavy a do prsou a těžce jej zranil. Následkem atentátu Schäuble ochrnul na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík.

Po porážce CDU/CSU ve spolkových volbách v roce 1998 vystřídal svého mentora Kohla ve funkci předsedy CDU, ale po necelých dvou letech rezignoval kvůli finančnímu skandálu se sponzorským darem. Přiznal, že v roce 1994 přijal od kontroverzního obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar ve výši 100 tisíc marek, který nenechal evidovat ve stranickém účetnictví.

V kabinetu Angely Merkelové

V roce 2005 se Schäuble stal opět ministrem vnitra, tentokrát ve vládě kancléřky Angely Merkelové a v roce 2009 se stal ministrem financí. V této funkci setrval téměř osm let, byl tehdy označován za „druhého nejmocnějšího člověka v Německu“ (po Merkelové) a během krize eurozóny zaujal tvrdý postoj vůči jihoevropským zemím a odmítl výzvy Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby poskytl Řecku více času na omezení deficitu.

Od října 2017 byl předsedou Spolkového sněmu, po porážce CDU/CSU ve volbách v roce 2021 ale Schäuble o tuto funkci v říjnu 2021 přišel. V květnu 2012 obdržel Schäuble prestižní Cenu Karla Velikého, která mu byla udělena za zásluhy o sjednocení Evropy.

Ohlasy mezi českými politiky

Schäuble byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) významným politikem, který se mimo jiné výrazně podílel na sjednocení Německa. „Byl státníkem, který ztělesňoval kontinuitu německé politiky a významně přispěl ke stabilitě v Evropě,“ uvedl.

Kondoloval i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti): „S lítostí jsem přijal zprávu o odchodu Wolfganga Schäubleho, státníka, který významnou měrou přispěl k dnešní podobě Evropy. Byl nepřehlédnutelným politikem, jedním z hlavních architektů německého sjednocení a ochránců unijní stability.“

Úmrtí německého politika komentoval i předseda ANO Andrej Babiš. „Odešel Wolfgang Schäuble, bývalý německý ministr financí, předseda Spolkového sněmu, respektovaný evropský politik. Hlavně ale skvělý člověk a přítel. Vážil jsem si jeho podpory a rad v době, kdy jsem byl ministrem financí. Je mi to moc líto, upřímnou soustrast všem pozůstalým,“ uvedl Babiš, který se se Schäublem několikrát setkal jako premiér i šéf státní kasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 24 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...