Západní Německo

Alice Weidelová a Tino Chrupalla zůstávají spolupředsedy Alternativy pro Německo (AfD). Při absenci protikandidátů je ve funkcích velkou většinou hlasů potvrdili delegáti na dvoudenním sjezdu v Essenu, který doprovázejí velké protesty. Dva policisté utrpěli vážná zranění při útoku neznámých pachatelů. Průzkumy veřejného mínění AfD v současnosti řadí do pozice druhé nejsilnější celostátní strany.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Zemřel bývalý předseda Spolkového sněmu, dlouholetý ministr vnitra a financí v několika německých vládách. Výrazný politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble odešel ve věku 81 let. Jako západoněmecký ministr vnitra se silně zasloužil o sjednocení Německa. Z politiky neodešel ani poté, co ho postřelil útočník v roce 1990, od té doby byl ochrnutý na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík. Později ve funkci ministra financí řešil řeckou finanční krizi, která ohrožovala stabilitu eurozóny. Schäuble byl znám jako houževnatý a chladnokrevný politik železné vůle a jako ministr financí zastávající úspornou politiku.

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa odsoudil v 80. letech mladíka, který se pokusil odejít z Československa. Upozornil na to web Novinky.cz, který v archivu zjistil, že mu Baxa jako soudce plzeňského okresního soudu udělil podmínku. Šéf Ústavního soudu připustil, že se to mohlo stát, řekl však, že si nevzpomíná na detaily. Zároveň zdůraznil, že obvykle se pokusy o emigraci trestaly vězením. Zjištění přišlo krátce poté, co se kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici vzdal nominace na ústavního soudce Robert Fremr.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, kterému českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po čtvrtečním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch, který má trvalé zdravotní následky, pokládá částku za nepřiměřeně nízkou.

Německé policii se ani rok od takzvané „loupeže století“ nedaří najít odcizené šperky z drážďanské klenotnice. Jejich hodnota šplhá k miliardě eur. Vyšetřování přivedlo německé detektivy do prostředí klanové kriminality, zadrželi už první podezřelé. Rozplétání případu ale bude náročné, tvrdí zpravodaj České televize v Berlíně Martin Jonáš, který se tématu od počátku věnuje.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.