Bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi, řekl Vondra

29 minut
Interview ČT24 - Alexandr Vondra
Zdroj: ČT24

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že Aliance nemá v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky. Zdůraznil, že podpora okupované země v její obraně proti ruské agresi nedělá z NATO stranu konfliktu. Lídr kandidátky SPOLU pro letošní volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) označil jeho výrok za naprosto legitimní. V Interview ČT24 zároveň uvedl, že bezpečnostní záruky mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi a že největším počinem NATO, které si připomíná 75. výročí, byla ochrana Západního Německa před sovětskou agresí.

Generální tajemník NATO Stoltenberg v prohlášení reagoval mimo jiné na vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který se nechal slyšet, že vztahy Ruska a NATO se aktuálně dostaly na úroveň přímé konfrontace.

Vondra se Stoltenbergem souhlasí. „NATO žádné vojáky na Ukrajinu nevysílá. To dělají členské státy po nějaké dohodě. Jeho výrok je naprosto legitimní. Myslím si, že Česko také neplánuje vysílat vojáky do zákopů. Je to nesmysl,“ prohlásil bývalý ministr obrany.

„Pomáháme Ukrajině, aby se bránila sama, ale přece jen válka jednoho dne musí skončit… a aby skončila, tak to musí akceptovat Rusko, musí to ukrajinské velení prosadit doma, což nebude jednoduché, bude-li to třeba kompromis, a musí mít Ukrajina nějaké bezpečnostní záruky, že to opravdu není jen přestávka před dalším útokem,“ doplnil.

Bezpečnostní záruky podle něj mohou dát jen země disponující jadernými zbraněmi nebo NATO jako takové. „Je potřeba držet jednotu Západu, přičemž mít na mysli skutečně trvalý mír,“ pokračoval Vondra a připomněl i zmíněné výročí Aliance.

„Putin je starý grázl, ale není žádný sebevrah“

„Připomínáme si nyní 75 let od vzniku NATO. Největším počinem Aliance bylo to, že vzala pod svá křídla Západní Německo, kterému dala ochranu před možnou Stalinovou agresí. Díky tomu, že tam Američané rozmístili své jednotky a zbraně… pak si Rusové samozřejmě netroufli, protože by čelili drtivé odvetě,“ konstatoval.

„I ten starý grázl Putin, ať je jakýkoli, není žádný sebevrah, jako jsou někteří muslimští teroristé. On chce žít, on chce přežít,“ dodal Vondra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
před 2 hhodinami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 2 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 3 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 4 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 5 hhodinami

Zájem o nové partnerství je čtyřikrát větší než o registrované

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřelo partnerství, nový typ svazku, přes šest set stejnopohlavních párů. Je to zhruba čtyřikrát víc než původních svazků na začátku loňského roku. „Přehled nezohledňuje partnerství uzavřená dvěma cizinci na území České republiky, ale pouze ta, kdy alespoň jeden je státním občanem Česka,“ ujasnila mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Institut párům zajišťuje větší právní i sociální jistoty než dříve. Od ledna nahradil registrované partnerství, které bylo možné v tuzemsku uzavírat od roku 2006.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 15 hhodinami
Načítání...